Bismarckův model - Bismarck Model - Wikipedia

Otto von Bismarck

The Bismarckův model (označovaný také jako „model sociálního zdravotního pojištění“) je omezený systém zdravotní péče, ve kterém lidé platí poplatek fondu, který zase platí zdravotní péči, který mohou poskytovat státní instituce, jiné vládní instituce nebo soukromá instituce.[1] První model Bismarck byl zaveden společností Otto von Bismarck v roce 1883 a zaměřila své úsilí na poskytování léků dělníkům a jejich rodinám.[2] Od založení prvního Beveridge Model v roce 1946, kdy byla pozornost zaměřena na poskytování zdravotní péče jako a lidské právo každému, kdo financuje prostřednictvím daní, se stal téměř každý Bismarckův systém univerzální a stát začal poskytovat pojištění nebo příspěvky těm, kteří nejsou schopni platit.[3]

Příklady

Státy jako Německo, Rakousko, Švýcarsko a Česká republika mají Bismarck zdravotní péči, zatímco státy jako Jižní Korea[4] a Nizozemí,[5] zatímco mají základní státní pojištění, mají mnohem silnější soukromou přítomnost v systémech poskytovatelů zdravotní péče a pojištění.[6]

v Evropa, země jako Francie, Maďarsko a Slovensko, i když teoreticky mají systém Beveridge, mají ve svých zákonech určitý stupeň Bismarckovy politiky.[7] Někteří v Itálie tvrdí, že Lombardský sociálně-zdravotní systém, které předepisují rovnost mezi soukromým a veřejným sektorem a platby podle výkonu, má některé typické vlastnosti systému Bismarck.[6]

Výhody

The Euro spotřebitelský index zdraví nazývá prohlášení „Bismarck bije Beveridge“ jako „trvalou součást“ od roku 2014. Systémy Bismarck mají obvykle výrazně vyšší přístupnost, kratší čekací doby a díky konkurenci mezi provozovateli vyšší kvalitu a spotřebitelskou zdravotní péči.[8]

Studie ukazují, že zavedení systému Bismarck v Německu vedlo k významnému poklesu úmrtnosti.[9]

Kritika

Vzhledem k tomu, že ve zdravotnickém systému Bismarck je hlavním financováním příspěvky, že lidé v chudobě nemohou platit a mají omezené krytí. V některých zemích, jako je Švýcarsko, jsou náklady na pojištění vysoké a nadále rostou, což vede k tomu, že část populace je nedostatečně pojištěna.[10]

Další kritika spočívá v tom, že jelikož jsou instituce placeny výkonem, mohou mít některé izolované lokality malé pokrytí nemocnic. [1]

Zatímco primární péče je v systému Bismarck podstatně rychlejší než v systému Beveridge, někteří tvrdí, že volitelná péče může být pomalá než v systému Bismarck než v systému zdravotnictví na volném trhu, jako NÁS.[1]

Reference