Bishr ibn al-Walid - Bishr ibn al-Walid

Bishr ibn al-Walid
بشر بن الوليد
Umayyadský princ
narozenýal-Sham Umajjovský chalífát
Zemřelpo 745
al-Sham, Umajjovský chalífát
Pohřbení
al-Sham
Celé jméno
Bishr ibn al-Walid ibn Abd al-Malik ibn Marwan
DynastieUmajjád
OtecAl-Walid I.
Náboženstvíislám
obsazeníUčenec
Vojenská kariéra
VěrnostUmajjovský chalífát
Servis/větevUmajjovská armáda
Roky službyC. 710–740
HodnostVšeobecné
Zadržené příkazyJmenování Amir al-hadždž v roce 714
Bitvy / válkyArabsko-byzantské války
VztahySulayman (strýc)
Yazid II (strýc)
Hisham (strýc)
Maslama (strýc)

Bishr ibn al-Walid ibn ʿAbd al-Malik (arabština: بشر بن الوليد‎) (fl. 710–740s) byl Umajjád princ a generál, který vedl vojenské výpravy proti Byzantská říše v 710/11 a 714/15 a později se účastnil umajjovské opozice proti svému příbuznému kalifovi al-Walid II (r. 743–744). Později byl uvězněn svým někdejším spojencem a příbuzným kalifem Marwan II v roce 745 a pravděpodobně zemřel ve vězení.

Život

Bishr byl syn Umajjád kalif al-Walid I. (r. 705–715).[1] Za vlády svého otce vedl řadu vojenských tažení proti Byzantská říše podél severní hranice kalifátu, včetně 710/11 a zimy 714/715.[1] Také v roce 714 byl jmenován amir al-hajj jeho otcem, čímž ho pověřil vedením Hajj pouť do Mekka ten rok.[1] Díky svému vysokému vzdělání byl dabován ʿAlim Banū Marwān (učenec Marwanidů), tj. vládnoucí dům umajjovské dynastie.[2][1] Podle historika z 8. / 9. století se Bishr vrátil do Sýrie po smrti svého otce počátkem roku 715 al-Waqidi.[3]

Bishr není ve středověkých pramenech znovu zmiňován až do 743/44, kdy se zapojil do bratrovražedného boje o kalifát mezi Umajjovci.[1] Za tímto účelem bojoval proti svému bratranci kalifovi al-Walid II na podporu svého bratra, Yazid III, navzdory varování svého druhého bratra a prominentního válečného generála, al-Abbás, zůstat neutrální.[1] Účet Bishrova nejmenovaného syna o Bishrově nesouhlasu s al-Abbásem byl zaznamenán v historii historika z 9. století al-Tabari.[4] Dvanáct dalších Bishrových bratrů rovněž podpořilo Yazida III.,[1] který se stal kalifem po atentátu na al-Walida II. v roce 744. Yazid III vládl několik měsíců, než zemřel a následoval jeho bratr Ibrahim, který o měsíce později, v roce 745, vzdal kalifát Marwan II. V době jeho přistoupení sloužil Bishr jako guvernér Jund Qinnasrin (vojenský obvod Qinnasrin ) v severní Sýrii.[1] Marwan II následně do značné míry donutil Qaysi jednotky Qinnasrinu zatknout a předat Bishra a jeho bratra Masrura, který se stal zajatcem.[1] Už o nich není slyšet a předpokládá se, že zemřeli ve vězení.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j Vaglieri 1960, s. 1244.
  2. ^ Hinds 1990, s. 217.
  3. ^ Hinds 1990, s. 218.
  4. ^ Hillenbrand 1989, s. 141.

Bibliografie

  • Hillenbrand, Carole, vyd. (1989). The History of al-Ṭabarī, Volume XXVI: The Waning of the Umayyad Caliphate: Prelude to Revolution, A.D. 738–744 / A.H. 121–126. SUNY Series in Near Eastern Studies. Albany, New York: State University of New York Press. ISBN  978-0-88706-810-2.
  • Hinds, Martin, vyd. (1990). The History of al-Ṭabarī, Volume XXIII: The Zenith of the Marwānid House: The Last Years of ʿAbd al-Malik and the Caliphate of al-Walīd, A.D. 700–715 / A.H. 81–95. SUNY Series in Near Eastern Studies. Albany, New York: State University of New York Press. ISBN  978-0-88706-721-1.
  • Vaglieri, L. Veccia (1960). „Bishr b. Al-Walid“. v Gibb, H. A. R.; Kramers, J. H.; Lévi-Provençal, E.; Schacht, J.; Lewis, B. & Pellat, Ch. (eds.). Encyklopedie islámu, nové vydání, svazek I: A – B. Leiden: E. J. Brill. str. 1244. OCLC  495469456.