Biskup z Churu - Bishop of Chur - Wikipedia

Biskup z Churu
katolík
Držitel úřadu:
Vitus Huonder
Informace
První držitelAsinio
DiecézeChur
KatedrálaChurská katedrála
Churská katedrála

The Biskup z Churu (Němec: Bischof von Chur) je obyčejný z Římskokatolická diecéze Chur, Graubünden, Švýcarsko (Latinský: Dioecesis Curiensis).[1][2]

Dějiny

Další informace: Churraetia

Churský biskup je poprvé zmíněn v roce 451/452, kdy se Asinius zúčastnil Synod v Miláně,[3] ale pravděpodobně existoval o století dříve. Podle místní tradice byl prvním biskupem v Churu Svatý Lucius, pokládaný Král Británie, o kterém se říká, že zemřel jako mučedník v Churu kolem roku 176, a jehož ostatky jsou uchovány v katedrále. V 7. století získalo biskupství několik území na jih až k Bodamské jezero. Zpočátku to bylo vidět suffragan arcibiskupovi Milán, ale po smlouva Verdun (843) se to stalo suffragan Mainz. V roce 958 Císař svaté říše římské Otto I. dal biskupství svému vazalovi Hartpertovi s řadou privilegií včetně kontroly nad Septimer Pass, v té době hlavní průchod přes centrální Alpy. Tyto ústupky posílily světskou moc biskupství a později se stalo knížectvím uvnitř Svatá říše římská.

V době Hohenstaufen císaři ve 12. až počátku 13. století, někteří biskupové z Churu byli jmenováni císařem, což po určitou dobu vedlo k existenci dvou biskupů současně, přičemž druhý byl jmenován papežem. Ve 14. století získal biskup Siegfried von Gelnhausen císařskou diecézi Chur od baronů Von Vaz a zastupoval císaře Jindřich VII v Itálii.

V roce 1803 se stolice okamžitě stala předmětem Svatého stolce. Do roku 1997 Římskokatolická arcidiecéze Vaduz byl součástí diecéze Chur. Ke dni 20. května 2019 je však pozice neobsazena Pierre Bürcher řídí diecézi jako apoštolský administrátor.[4][5]

Seznam biskupů v Churu

ObdobíBiskupPoznámky
452-455Asinio
ca. 460Pruricius
ca. 470Claudian
ca. 485Ursicinus I.
ca. 495Sidonius
ca. 520Eddo
530-546Valentinianus
548-?Paulinus
ca. 590Theodore
ca. 614Victor I.
?Verendarius?
?-681Ruthard
681-696Velikonoční
696?-712Viktor II
712-735Vigilius
ca. 740Vojtěchu
754-760Ursicinus II
759-765Tello
773-800?Constantius
800-820Remigius
820-833Viktor III
833-844Verendarius
844-849Gerbrach
849-879Hesso
879-887Rothar
887-914Dietholf
914-949Waldo I.
949-968Hartbert
969-995Hiltibold
995-1002Waldo II
1002–1026Ulrich I.
1026–1039Hartmann I.
1039–1070Dietmar
1070–1078Heinrich I.
1079–1088Norbert
1089–1095Ulrich II von Tarasp
1095–1122Guido
1122–1142Konrad I. von Biberegg
1142–1150Konrad II von Tegerfelden
1150–1160Adalgod
1160–1170Egino von Ehrenfels
1170–1179Ulrich III von Tegerfelden
1179–1180Bruno von Ehrenfels
1180–1193Heinrich II von Arbon
1194?-1200Arnold I. von Matsch
1200–1209Rainier
1209Walter von Tegerfelden
1209–1221Arnold II von Matsch
1221–1222Heinrich III von Realta a / nebo

Albrecht von Güttingen, Opat St. Gall ||

1222–1226Rudolf I. von Güttingen
1226–1233Berthold Graf von Helfenstein
1233–1237Ulrich IV Graf von Kyburg
1237–1251Volkhard von Neuenburg
1251–1272Heinrich IV Graf von Montfort
1272–1282Konrad III von Belmont
1282–1290Friedrich I. Graf von Montfort
1290–1298Berthold II Graf von Heiligenberg
1298Hugo Graf von Montfort
1298–1321Siegfried von Geilnhausen
1321–1324Rudolf II Graf von Montfort
1324–1325Hermann von Eichenbach
1325–1331Johann I. von Pfefferhart
1331–1355Ulrich V von Lenzburg
1355–1368Peter Gelyto
1368–1376Friedrich II von Erdingen
1376–1388Johann II von Ehingen
1388–1390Bartoloměj
1390–1416Hartmann II., Hrabě z Werdenberg-Sargans
1416–1417Johann III Ambundi
1417–1440Johann IV Naso
1440–1441Konrad IV von Rechberg
1441–1453Heinrich V von HöwenKostnický biskup
1453–1458Leonhard Wyssmayer
1458–1491Ortlieb von Brandis
1491–1503Heinrich VI von Höwen
1503–1541Paul Ziegler von Ziegelberg
1541–1548Licius Iter
1548–1565Thomas Planta
1565–1581Beatus à Porta
1581–1601Peter II von Rascher
1601–1627Giovanni V
1627–1635Joseph Mohr, von Zernez
1636–1661Giovanni VI Johann Flugi d'Apremont[6]
1661–1692Ulrich VI di Monte-Villa
1692–1728Ulrich VII von Federspiel
1728–1754Joseph Benedict von Rost
1755–1777Johann Anton von Federspiel
1777–1794Franz Dionysius von Rost
1794–1833Karl Rudolf Graf von Buol-Schauensteinposlední kníže-biskup (do roku 1803)
1834–1844Johann Georg Bossi
1844–1859Kaspar I de Carl ab Hohenbalken
1859–1876Nikolaus Franz Florentini
1877–1879Kaspar II Willi
1879–1888Franz Konstantin Rampa
1888–1908Johannes Fidelis Battaglia
1908–1932Georg Schmid von Grüneck
1932–1941Laurenz Matthias Vincenz
1941–1962Cristiano Caminada
1962–1990Johannes Vonderach
1990–1997Wolfgang Haas
1997–2007Amédée Grab
2007–2019Vitus Huonder

Reference

  1. ^ "Diecéze Chur" Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 29. února 2016
  2. ^ "Diecéze Chur" GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
  3. ^ Mansi, IV, 141; Herbermann, Charles, ed. (1913). "Chur". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  4. ^ https://www.cath.ch/newsf/mgr-pierre-burcher-nomme-administrateur-apostolique-du-diocese-de-coire/
  5. ^ https://www.swissinfo.ch/eng/vitus-huonder_-death-to-gays--bishop-of-chur-retires/44975990
  6. ^ „Bishop Johann Flugi d’Apremont“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016

externí odkazy