Monitorování biologické rozmanitosti Švýcarsko - Biodiversity Monitoring Switzerland

The Monitorování biologické rozmanitosti Švýcarsko (BDM) je Švýcarská konfederace program pro dlouhodobé sledování druhová rozmanitost ve Švýcarsku.[1]

Úvod

Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku mapuje dlouhodobý vývoj druhová rozmanitost ve vybraných skupinách organismů v Švýcarsko. Důraz je kladen na průzkum běžných a rozšířených druh za účelem informovaných prohlášení o vývoji druhové rozmanitosti v běžné krajině.[2][3]

Monitorování biologické rozmanitosti Švýcarsko je program provozovaný Federální úřad pro životní prostředí FOEN. Je to dlouhodobé monitorování životního prostředí projekt srovnatelný s jinými národními programy, jako je Švýcarský národní lesní inventář (NFI),[4] národní program monitorování kvality povrchových vod (NAWA),[5] švýcarská síť pro monitorování půdy (NABO)[6] a projekt „Monitorování účinnosti ochrany přírodních stanovišť ve Švýcarsku“ (WBS).[7] Podobné programy pro monitorování biologické rozmanitosti existují ve Spojeném království (UK Countryside Survey[8]) a v některých částech Kanady (Alberta Biodiversity Monitoring[9]).

Úkoly a cíle

Spolu s dalšími informacemi o životním prostředí jsou data z Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku základem národní politiky ochrany přírody a dalších oblastí politiky, které jsou pro ni relevantní biologická rozmanitost jako je zemědělství a lesnictví.[10][11][12] Podepsáním Úmluva OSN o biologické rozmanitosti (CBD) „Švýcarsko má podle mezinárodního práva rovněž povinnost sledovat dlouhodobý vývoj biologické rozmanitosti.[13][14]

Cíle Švýcarska pro monitorování biologické rozmanitosti jsou:[15]

  • vyvodit reprezentativní závěry o biologické rozmanitosti ve Švýcarsku jako celku (někdy rozdělené podle biogeografických oblastí nebo hlavních typů využití půdy, např. travní porosty, lesy, osady atd.);
  • sledovat vývoj druhové rozmanitosti jako celku, tedy i v intenzivně využívaných oblastech, a vyvozovat proto závěry o společné krajině;
  • zaznamenat taxonomické skupiny v plném rozsahu, tj. včetně všech druhů, a doplnit tak stávající znalosti o vzácných a ohrožených druzích;
  • dokumentovat změny v rozmanitosti druhů a zdůrazňovat dlouhodobé trendy.

Metodologie

1 km2 oblast vzorkování pro indikátor „druhové rozmanitosti v krajině“ s vyznačeným transektem
10 m2 oblast vzorkování pro indikátor „druhová rozmanitost stanovišť“

Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku zahrnuje tři vzorkovací mřížky v různých měřítcích, které pokrývají celé Švýcarsko a poskytují a reprezentativní vzorek.[15]

Mřížka vzorkování pro pozorování druhové rozmanitosti v krajině se skládá z přibližně 450 oblastí vzorkování, z nichž každá pokrývá jeden kilometr čtvereční. Přesně definované transekt tohoto kvadrantu, cévnatých rostlin, motýli a chovní ptáci jsou zkoumány. Údaje o chovných ptácích shromažďuje Švýcarský ornitologický ústav Sempach. Tyto průzkumy jsou koordinovány s Monitorováním běžných plemenných ptáků.[16] Hustota vzorkovací mřížky v Jura a v jižním Švýcarsku byla zvýšena za účelem získání spolehlivých údajů pro tyto regiony.

Mřížka pro odběr vzorků pro pozorování druhové rozmanitosti stanovišť se skládá z přibližně 1450 míst odběru vzorků, z nichž každé pokrývá deset metrů čtverečních. Ve smyslu stanoviště rozlišují se lesy, suché louky a pastviny, osady, zemědělská půda, alpské pastviny a horské oblasti. Všechny cévnaté rostliny nalezené v kruhové vzorkovací oblasti jsou zkoumány. Navíc, mechorost jsou odebrány vzorky, které jsou následně identifikovány týmem odborníků, a vzorky půdy jsou odebrány ke studiu měkkýš rozmanitost v laboratoři.

Mřížka odběru vzorků pro průzkum vodního hmyzu zahrnuje přibližně 500 malých částí menších vodních toků o délce přibližně 5–100 metrů. Zjišťuje to larvy z jepice, kamenné mouchy a chrostíci (tzv. skupina druhů EPT).

  • Mřížka vzorkování pro druhovou rozmanitost v krajině

  • Mřížka odběru vzorků pro druhovou rozmanitost stanovišť

  • Vzorkovací mřížka pro druhovou rozmanitost vodních toků

Oblasti vzorkování lze přesně lokalizovat, protože se jedná o trvalé pozorovací plochy. Každý rok je zjišťována pětina všech oblastí, což znamená, že průzkum se opakuje na stejném místě každých pět let. Rutinní průzkumy cévnatých rostlin, mechorostů, měkkýšů a chovných ptáků byly zahájeny v roce 2001, v roce 2003 byly přidány průzkumy motýlů a vodních bezobratlých přidáno v roce 2010. Souřadnice druhů jsou integrovány do databází Švýcarského informačního střediska pro druhy InfoSpecies.[17]

Indikátory

Získaná data se běžně používají k výpočtu čtyř ukazatele:[18][19][20]

  • Indikátor druhové rozmanitosti v krajině ukazuje rozmanitost flóry a fauny v krajině. Popisuje vliv mozaik stanovišť na druhovou rozmanitost.
  • Indikátor druhové rozmanitosti stanovišť dokumentuje drobnou druhovou rozmanitost typu stanoviště, např. suché louky, lesy nebo osady.
  • Velikost populace ukazatele běžných druhů dokumentuje změny u rozšířených druhů. Mají ekologický význam, protože tvoří většinu života biomasa, poskytují významný podíl ekosystémové služby a představují bohatý zdroj potravy pro jiné organismy. Formují vzhled jejich stanovišť a charakterizují celou krajinu.
  • Indikátor rozmanitosti v druhových společenstvích zkoumá, zda se švýcarská stanoviště a krajina stávají podobnějšími. Poskytuje tedy informace o heterogenitě nebo homogenitě druhové rozmanitosti.

Data lze navíc použít pro různé speciální analýzy. Tvoří základ mnoha vědeckých výzkumných projektů.[21][22][23][24] Díky systematickému designu vzorkování, standardizované metodice a dlouhodobé povaze programu lze data použít také k zodpovězení nových, dosud nedefinovaných otázek.[18] Údaje jsou rovněž začleněny do evropských ukazatelů biologické rozmanitosti, např. Evropský index motýlů a pastvin sestavený společností Butterfly Conservation Europe[25] a Evropská agentura pro životní prostředí EEA.[26] Ve Švýcarsku jsou ukazatele integrovány do cílů zákonodárného sboru EU Švýcarská federální rada.[27]

Charakteristické rysy Švýcarska pro monitorování biologické rozmanitosti

Specifickým příspěvkem Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku k analýze druhové rozmanitosti ve Švýcarsku je skutečnost, že lze sestavit seznamy druhů, které jsou co nejkomplexnější pro všechny oblasti vzorkování, což zvyšuje pravděpodobnost detekce nepřítomnosti druhů. Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku se navíc neomezuje pouze na známá, vysoce druhově bohatá území nebo lokality, kde se vyskytují vzácnosti, ale spíše monitoruje náhodně vybraná místa, která by jinak byla zjišťována jen těžko. Zjišťovány jsou tedy také běžné a rozšířené druhy. Opakované průzkumy na přesně stejném místě za použití přesně stejné metody umožňují vyvodit přesné závěry týkající se změn v rozmanitosti druhů.

Monitorování biologické rozmanitosti Švýcarsko poskytuje průřez celkovou krajinou pokrývající širokou škálu použití. Slouží jako reference pro programy, které studují vývoj vybraných stanovišť nebo konkrétních vzácných druhů, např. projekt „Monitorování účinnosti ochrany stanovišť ve Švýcarsku“ (WBS),[7] zahájen FOEN a Švýcarský federální institut pro výzkum lesů, sněhu a krajiny (WSL) a Švýcarska Červené seznamy.[28]

Poznámky

  • FOEN: Monitorování švýcarské biologické rozmanitosti BDM. Popis metod a indikátorů. Environmental Studies No. 1410, Federal Office for the Environment FOEN, Bern, 2014.
  • FOEN: Biodiverzita ve Švýcarsku: stav a trendy. Výsledky systému monitorování biologické rozmanitosti v roce 2016. State of the Environment No 1630, Federal Office for the Environment FOEN, Bern, 2014.

Reference

  1. ^ Herzog, Felix; Franklin, Janet (prosinec 2016). „Nejmodernější postupy při monitorování biologické rozmanitosti zemědělské půdy pro Severní Ameriku a Evropu“. Ambio. 45 (8): 857–871. doi:10.1007 / s13280-016-0799-0. PMC  5102971. PMID  27334103.
  2. ^ Die Biodiversität beobachten - Nach wie vor eine vielfältige Flora in der Schweiz. Neue Zürcher Zeitung. Článek napsal Gregor Klaus, publikován 5. června 2002.
  3. ^ Neue Daten zur Biodiversität in der Schweiz CH-Wildinfo Nr. 3. 2009, publikoval Wildtier Schweiz (pouze v němčině a francouzštině).
  4. ^ Švýcarská národní inventarizace lesů (NFI). Web Švýcarského federálního institutu pro výzkum lesů, sněhu a krajiny WSL. Citováno 2019-01-22.
  5. ^ Národní program monitorování kvality povrchových vod (NAWA). Web Federálního úřadu pro životní prostředí FOEN. Citováno 2019-01-22.
  6. ^ Švýcarská síť pro monitorování půdy (NABO). Webové stránky Agroscope. Citováno 2019-01-22.
  7. ^ A b Monitorování účinnosti ochrany stanovišť ve Švýcarsku “(WBS).[trvalý mrtvý odkaz ] Web Švýcarského federálního institutu pro výzkum lesů, sněhu a krajiny WSL. Citováno 2019-01-22.
  8. ^ Průzkum venkova - měření změn v našem venkově. Webové stránky Centra pro ekologii a hydrologii Rady pro výzkum přírodního prostředí NERC. Citováno 2019-01-22.
  9. ^ Monitorování biologické rozmanitosti v Albertě. Webové stránky Alberta Biodiversity Monitoring Institute ABMI. Citováno 2019-01-22.
  10. ^ Programy monitorování biologické rozmanitosti. Webové stránky Federálního úřadu pro životní prostředí FOEN (pouze v němčině, francouzštině a italštině). Citováno 2019-01-22.
  11. ^ Mission B - für mehr Biodiversität. Dokumentární film natočený švýcarskou rozhlasovou televizí SRF (pouze v němčině a francouzštině). Citováno 2019-03-23.
  12. ^ sledování biodiverzity.ch. Webové stránky Monitorování biodiverzity ve Švýcarsku. Citováno 2019-01-22.
  13. ^ Úmluva o biologické rozmanitosti, článek 7: Identifikace a monitorování. Web CBD. Citováno 2019-03-04.
  14. ^ Übereinkommen über die Biologische Vielfalt vom 5. června 1992. Utajovaná kompilace o zákonech a nařízeních ve Švýcarsku SR 0,451,43 (pouze v němčině, francouzštině a italštině). Citováno 2019-01-22.
  15. ^ A b FOEN: Monitorování švýcarské biologické rozmanitosti BDM. Popis metod a indikátorů. Environmental Studies No. 1410, Federal Office for the Environment FOEN, Bern, 2014.
  16. ^ Monitorování chovných ptáků. Web Švýcarského ornitologického institutu Sempach. Citováno 2019-01-22.
  17. ^ InfoSpecies. Web Švýcarského informačního centra pro druhy (pouze v němčině a francouzštině). Citováno 2019-01-22.
  18. ^ A b Koordinační jednotka BDM: Ukázkový návrh monitorování biodiverzity ve Švýcarsku (BDM). Zpráva, 2011.
  19. ^ Weber, Darius; Hintermann, Urs; Zangger, Adrian (únor 2004). „Rozsah a trendy v bohatství druhů: úvahy o monitorování biologické rozmanitosti pro politické účely“. Globální ekologie a biogeografie. Blackwell Publishing Ltd. 13 (2): 97–104. doi:10.1111 / j.1466-882X.2004.00078.x.
  20. ^ Monitorování biologické rozmanitosti Švýcarsko. Webové stránky partnerství pro ukazatele biologické rozmanitosti (BIP). Citováno 2019-03-04.
  21. ^ Koordinační jednotka BDM: Vědecké publikace. Seznam všech vědeckých publikací.
  22. ^ Zingg, Silvia; Grenz, Jan; Humbert, Jean-Yves (srpen 2018). „Účinky intenzity využívání půdy na ptáky a motýly v měřítku krajiny“. Zemědělství, ekosystémy a životní prostředí. Elsevier. 267: 119–128. doi:10.1016 / j.agee.2018.08.014.
  23. ^ Zingg, Silvia; Ritschard, Eva; Arlettaz, Raphaël; Humbert, Jean-Yves (březen 2019). „Zvyšování podílu a kvality půdy v rámci agroenvironmentálních režimů podporuje ptáky a motýly v krajinném měřítku.“ Biologická ochrana. Elsevier. 231: 39–48. doi:10.1016 / j.biocon.2018.12.022.
  24. ^ Oehri, Jaqueline; Schmid, Bernhard; Schaepman-Strub, Gabriela; Niklaus, Pascal A. (září 2017). „Biodiverzita podporuje primární produktivitu a prodlužování vegetačního období v krajinném měřítku“. Sborník Národní akademie věd. PNAS. 114 (38): 10160–10165. doi:10.1073 / pnas.1703928114. PMC  5617266. PMID  28874547. Citováno 2019-03-27.
  25. ^ Van Swaay, C.A.M. et al. (2016). Evropský indikátor motýlů pro druhy travních porostů 1990–2015 . Zpráva VS2016.019, De Vlinderstichting, Wageningen.
  26. ^ Evropská agentura pro životní prostředí: Ukazatel motýlů evropských pastvin: 1990–2011. Technická zpráva EHP č. 11/2013, 2013.
  27. ^ Legislaturindikator: Vielfalt von Artengemeinschaften. Webové stránky Federálního statistického úřadu (pouze německé, francouzské a italské). Citováno 2019-03-27.
  28. ^ Rote Listen der Schweiz. Webové stránky Federálního úřadu pro životní prostředí FOEN (pouze v němčině, francouzštině a italštině). Citováno 2019-01-22.

externí odkazy