Bihaćská republika - Bihać Republic

Republika Bihać

Bihaćka republika
4. listopadu 1942–29. Ledna 1943
Vlajka republiky Bihać
Vlajka
Republika Bihać v okupované Jugoslávii (růžová). Hranice jsou hranice rozdělení Jugoslávie na osu druhé světové války, včetně kolaborantských států.
Republika Bihać uvnitř okupována Jugoslávie (růžový). Hranice jsou hranice rozdělení osy druhé světové války v Jugoslávie, včetně států spolupracujících.
PostaveníOsvobozené území Jugoslávie
Hlavní městoBihać
Společné jazykySrbochorvatština
VládaSocialistická republika
Historická dobadruhá světová válka
• Zavedeno
4. listopadu 1942
• Zrušeno
29. ledna 1943
Předcházet
Nezávislý stát Chorvatsko
Dnes součást Bosna a Hercegovina
 Chorvatsko
Budova v Bihać Kde AVNOJ setkali poprvé.

The Bihaćská republika (Srbochorvatština latinský: Bihaćka Republika, cyrilice: Бихаћка Република) byla krátkodobá republika, která existovala v období od listopadu 1942 do ledna 1943 v osvobozené oblasti nacistický -obsazený Jugoslávie. To bylo založeno Partyzánské hnutí odporu po osvobození Bihać. Bihać se stal jeho správním centrem a první sezení z Protifašistická rada Lidového osvobození Jugoslávie (AVNOJ) se tam konalo dne 26. listopadu 1942.

Osvobození území

V létě a na podzim 1942 partyzánské síly výrazně zlepšily svou organizaci a taktiku. Partyzáni, organizovaní v mobilních brigádách, byli schopni zaútočit a přemoci izolované posádky Osy o velikosti praporu a v některých případech i silnější. Partyzánské jednotky v západní Bosně a Chorvatsku byly z velké části posíleny příjezd 6 brigád z východních částí Jugoslávie v létě 1942.

Bihać, hlavní město území, bylo osvobozeno 4. listopadu 1942 po dvoudenní bitvě 8 krajinských a chorvatských brigád proti 4. brigádě Ustaša a 12. chorvatskému pluku domobrany. Některá města byla osvobozena dříve (Vojnić, Vrginmost, Korenica, Drvar, Glamoč, Bosanski Petrovac ) a další byli osvobozeni v pokračování Provoz Bihać: Bosanska Krupa na 5, Cazin na 6 a Slunj dne 14. listopadu. Několik měst bylo osvobozeno během samostatných útoků: Jajce dne 26. listopadu, Livno dne 15. prosince, Tomislavgrad dne 19. prosince 1942 a Teslić dne 1. ledna 1943. Udbina a Bosansko Grahovo byli evakuováni ustaša a italské jednotky pod tlakem partyzánů. Některá města byla neúspěšně napadena: Bosanski Novi a Dvor na Uni ve dnech 26. – 28. listopadu a Sanski Most ve dnech 10. – 22. prosince.

S těmito operacemi, velké řádky území, od Karlovac na západě do Prozor na východě byly očištěny od sil Osy. Partyzáni získali kontrolu nad oblastí, která byla dlouhá asi 250 km a široká 50–70 km.[1] Některá města byla zadržena silami Osy při místních útocích: (Jajce byl znovu obsazen 6. prosince a Teslić 8. ledna Němci), ale většina území byla obsazena velkými útoky (Weiss I a Weiss II ). Němci znovu obsadili Bihać 29. ledna, Drvar 27. února a Livno 5. března 1943.

Viz také

Zdroje

  1. ^ Tomasevich 1975, str. 232.

Reference

  • Kapetanović, Hajro (ed.) (1965). BIHAĆKA REPUBLIKA, knjiga I - ZBORNIK ČLANAKA. Bihać: Muzeja Avnoja i Pounja.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kapetanović, Hajro (ed.) (1965). BIHAĆKA REPUBLIKA, knjiga II - ZBORNIK DOKUMENATA. Bihać: Muzeja Avnoja i Pounja.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Popović, Jovo (1982). RATNE USPOMENE KOSTE NAĐA; BIHAČKA REPUBLIKA. Záhřeb: Spektar.
  • Schmider, Klaus (2002). PARTISANENKRIEG V JUGOSLAWIEN 1941-1944. Hamburk, Berlín, Bonn: Verlag E.S. Mittler & Sohn GmbH. ISBN  3-8132-0794-3.