Bhalchandra Pandharinath Bahirat - Bhalchandra Pandharinath Bahirat

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek má nejasný styl citace. Použité odkazy mohou být jasnější odlišným nebo konzistentním stylem citace a poznámka pod čarou. (Březen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek nemusí se soustředit nebo se může týkat více než jednoho tématu. Pomozte nám prosím vylepšit tento článek, možná o rozdělení článek a / nebo zavedením a disambiguation page, nebo diskutovat o tomto problému na diskusní stránka. (Květen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Bhalchandra Pandharinath Bahirat
Bhalchandra Pandharinath Bahirat
narozený	5. září 1904 Pandharpur, Maharashtra
Zemřel	14. října 1998(1998-10-14) (ve věku 94) Pandharpur, Maharashtra
Národnost	indický
Ostatní jména	Dr. Hari Bhakta Parayan Baburao Bahirat
Vzdělávání	Bakalář umění s filozofií z Fergusson College, Pune, Maharashtra; Master of Arts s filozofií z University of Mumbai, Bombaj, Maharashtra; Čestný Doktor dopisů, Pune University Pune, Maháráštra;
Známý jako	Filozof, pedagog, literatura Jñāneśvar

Bhalchandra Pandharinath Bahirat (Maráthština: भालचंद़ पंढरीनाथ बहिरट, 5. Září 1904 - 14. Října 1998) byl filozof a pedagog, který studoval Maráthská literatura z Jñāneśvar a další sants z Maharashtra.^[1] Byl oceněn čestným Doktor dopisů z Pune University v roce 1991.^[2]

Shrnutí životních prací

Počet knih od Bhalchandry Pandharinath Bahirata, jako např Filozofie Jnanadeva, Amritanubhava, Filozofie Jnanadevy, jak byla získána z Amrtanubhavy a Filozofie Jnanadeva jsou odkazováni studenty, učenci a obyčejnými lidmi studujícími svatou literaturu. Na rozdíl od Hind filozofii, studoval také západní filozofii a její sociální a ekonomický dopad na komunity. Jeho práce na Filozofie Jnanadeva byl představen v 20 Světový kongres filozofie, 1998.^[3][4]

Byl členem vzdělávacích i hudebních institucí a přednášel na několika vysokých školách na společných setkáních o filozofii a kultuře svatých Maharashtra. Řada univerzit ho jmenovala zkoušejícím pro doktorandy. Vyjádřil filozofické názory jako redaktor Maráthština časopis Prembodh (Devagarnai: प्रेमबॊध) po osmnáct let^[5] od roku 1936 do roku 1954, na které odkazují mezinárodní knihy, jako např Kdo vynalezl hinduismus: Eseje o náboženství v historii„David N. Lorenzen.^[6] Spolu s Vinayak Damodar Savarkar, propagoval liberalismus Chrám Vithoba, Pandharpur umožnit přístup obyčejným lidem prostřednictvím konferencí a jeho spisů v místních novinách Pandhari Sandesh publikováno v roce 1939. Byl prezidentem státu Maháráštra Vishwa Hindu Parishad, Pandharpur Research Society a Saint Wangmay Mandal.^[1]

Věnoval svou literaturu o svatých, osobní knihovnu s více než 2500 knih Pune University a The Bhandarkar Oriental Research Institute, Pune. Tato sbírka obsahovala některé z původních rukopisů Jñānēśvarī a abhangs podle Tukaram.

Časný život

Po absolvování filozofie z Fergusson College, Pune, předložil diplomovou práci na téma Filozofie Amritanubhave Bombajská univerzita k získání magisterského titulu pod vedením Sonopant V. Dandekar a Gurudev Rambhau Ranade. The University of Pune mu udělen čestný titul D. Litt. v roce 1991 spolu s Pandit Bhimsen Joshi.

Byl členem Varkari kultura Pandharpur Maharashtra, jako Varkari pro Alandi přednášení náboženských projevů a Kírtany. Jeho vztah s Varkari Sampradayou byl inspirován Dada Maharaj Satarkar (Bappa). Po obdržení stipendia od Dada Maharaj Satarkar, pokračoval v této práci 40 let účastí v Pandharpur – Aalandi Vari * (Pressession by walk) Kirtan a Pravachan na různých místech na Varkari Sampradaya pravidelně.

Maharashtra Sangeet Vidyalaya, Pandharpur

Bhalchandra Pandharinath Bahirat sloužil jako pokladník (Devagarnai: कोषाध्यक्ष) Maharashtra Sangeet Vidyalaya (Devagarnai: महाराष्ट्र संगीत विद्यलय); hudební škola, kde byl spojován se Shanta Apte, Hirabai Barodekar, Mogubai Kurdikar, Panditrao Nagarkar a mnoho dalších legend indické klasické hudby té doby. Většina z nich doma prováděla programy klasické hudby kvůli svému uznání a zájmu o klasickou hudbu. Pandit Jagannath Bua Pandharpurkar, Pandit Dattopant Mangalvedhekar, Baburao Manjul, Narayanbuva Mangalvedhekar jsou někteří z lidí, kteří společně s Bhalchandrou Pandharinath Bahirat založili Maharashtra Sangeet Vidyalaya jako průkopnickou hudební akademii.

Oslava století narození

V období od 4. do 10. září 2004 University of Pune uspořádal oslavu století Bhalchandra Pandharinath Bahirata. To zahrnovalo rozhovory s Varkari Calcture of Pandharpur a svatou literaturu z Maharashtra. Diskuse s názvem „Amrutache Antrang„(Devagarnai: अमृताचॆ अंतरंग) vedl prof. Madhav Pendse, slavnostně prof. Dilip Chitre a zahrnoval příspěvky Dr. Sadanand More, prof. Gauri More a prof Sonopant Dandekar. Podrobné denní aktualizace souvisejících akcí byly publikovány v místních noviny Sakal.^[7]

Ocenění

• 1991 - udělil doktor dopisů (D. Litt.) Pune University^[1]
• 1991 - cena od Vláda Maháráštry za svou práci během obřadu v Paithan, Maháráštra^[1]
• 1997 - Sant Dnyaneshwar Puraskar, Dnyaneshwar Sanskritik Pratisthan, Newasa^[1]
• 1998 - Maharashtra Gaurav Puraskar, od Vláda Maháráštry na Bombaj^[1]
• 1998 - poctěn na Maharashtra Rajya Sahitya ani Sanskruti Mandal (Devagarnai: महाराष्ट्र राज्य साहित्य आणि संस्कृती मंडळ), Mumbai^[1] převažujícím prezidentem Dattaram Maruti Mirasdar

Kariéra nebo pracovní místa

• Předseda - Pandharpur Sanshodhan Sanstha, Pandharpur, Indie
• Předseda - Pandharpur Sant Vandmay Mandal, Pandharpur, Indie
• Zakladatel - Maharashtra Dharmartha Sangeet Mahavidyalay
• Prezident - Stát Maharashtra Vishwa Hindu Parishad (Devagarnai: विश्व हिन्दू परिषद)^[8]
• Hodnotitel pro PhDThesis předložený univerzitám v Pune, Bombaji, Nagpuru a Shivaji
• Pokladník - Maharashtra Sangeet Vidyalaya, Pandharpur, Indie

Napsané knihy

• Filozofie Jnanadeva (1984)
• Filozofie Jnanadevy, jak byla získána z Amrtanubhavy (1998)
• Filozofie Jnanadeva, 2. vydání (5. února 1998)
• Jnanadeva: The Life and Works of Jnanadeva (Saint Heritage of India) (2006)
• Varkari Sampraday: Uday va Vikas (1988)

Upravená díla

• Sakal Sant Gatha
• Muktshwarův Ovi Ramayan
• Rashtra-Bhashya na Amritanubhava Hariharendra Swami
• Jyotsna Tika z Amritanubhavy od Shri Bhaiyyakaka Kibe

Maráthské spisy

• Sant Vanicha Amrit Kalash
• Bhakticha Kalpvruksha
• Nathancha Prasad
• Varakari Sampradaya Uday a Vikas
• Bhakti Sadhana

Práce byla publikována

• Sakalsantagatha (1952)
• Mukteshwarkrit Ovi Ramayan: (1952) 3 Editions
• Amrutanubhav - Rashtrabhashya (1952)
• Santavanicha Amrutkalash (1955)^[5]
• Bhaktimarg Deepika (1958)

Práce byla napsána

• Bhakticha Kalpavruksha (1956)
• Nathancha Prasad (1957)
• Varkari Sampraday: Udaya ani Vikas (1972), (1988)
• Bhakti Sadhana (1981)
• Amrutanubhav - Jyotsna Tika (1996)

Reference

• Amritanubhava [1]
• Jnanadeva: The Life and Works of Jnanadeva (Saint Heritage of India)[2]
• Filozofie Jnanadevy, jak byla získána z Amrtanubhavy [3]
• Filozofie Jnanadeva Filozofie Jnanadeva
• Hindupedia [4]
• Osmania University Library [5]
• Kdo vynalezl hinduismus: Eseje o náboženství v historii [6]
• Sant Vanicha Amrit Kalash [7]
• Bhaktisādhanā [8]
• Vārakarī sampradāya: udaya va vikāsa [9]
• Vishva Hindu Parishad [10]
• Dodatek k životu Bhalchandry Pandharinath Bahirata v Pandharpur Times; zveřejněno 5. září 1998
• Článek v Daily Sakal, Pune. Program narození B. B. Bahirata; zveřejněno 4. září 2004
• International Philosophical Quarterly, svazek 25, vydání: 2
• International Philosophical Quarterly, svazek 26, vydání: 1

externí odkazy

• Virtuální mezinárodní autoritní spis [11]
• Národní institut informatiky, Japonsko [12]
• Stopy napříč časem do 21. století [13]
• Sleduje čas do 21. století [14]