Pozor na kočku - Beware the Cat - Wikipedia

Pozor na kočku (1561) je anglická satira napsaná asistentem a básníkem tiskárny William Baldwin (někdy nazývaný Gulielmus Baldwin), počátkem roku 1553. Někteří akademici tvrdí, že tomu tak je první román, který kdy vyšel v angličtině jakéhokoli druhu.[1]

Historie publikace

Práce byla napsána v roce 1553, během posledních měsíců vlády krále Edwarda VI., Ale nebyla publikována, protože přistoupení Mary Tudor na trůn tomu zabránil. Joseph Ritson Bibliographia Poetica (1802) je jediným orgánem pro vydání ze dne 1561, což je pravděpodobně chyba. Vydání z roku 1570 je nyní známé pouze prostřednictvím a Viktoriánská éra přepis; druhé vydání z roku 1570 přežije pouze jako čtyřstránkový fragment. K dispozici je také další vydání z roku 1584. Práce byla věnována dvořanu Johnu Youngovi.

Vydání Quarto 1570 má název: MARVELOVOVA hystorická intitulede, Pozor na kočku. Conteynyng diuerse zraněno a neuvěřitelné záležitosti. Velmi příjemné a příjemné na čtení. Při vydání ve svém vydání z roku 1570 podléhalo anonymnímu poetickému ohlasu v 56 řádcích, „Krátká odpověď na kouzlo s názvem: Pozor na kočku“, což autorovi vyčítá, že si dělal legraci z vypravěče mistra Gregoryho Streamera (o kterém není jinak známo, že skutečně existoval). Baldwinova kniha vyšla v r. Typografické starožitnosti (1786) jako vynikající příklad tisku černými písmeny. To bylo také známé v polovině viktoriánské doby, protože to bylo publikováno Chetham Society v jejich objemu Zbytky, historické a literární (1860). Nezískalo téměř žádnou pozornost literárních vědců, ačkoli William P. Holden vytvořil temné vydání v původní archaické angličtině vydané z Connecticut College v roce 1963. Úplné vědecké vydání se objevilo až v roce 1988 (editovali Ringler a Flachmann), poté práce získala na popularitě.

Baldwin zahrnul tištěné lesky na okraj vedle svého hlavního textu. Někdy jsou pouze ilustrativní, ale jindy ironicky nebo vtipně satirizují vypravěče Gregoryho Streamera.

Spiknutí

Práce využívá rámcový příběh vyprávěný u královského dvora během vánočních oslav v letech 1552/53. Ten rok byl Baldwin zaměstnán jako herec a bavič u George Ferrerse, mistra královských zábav. Baldwinovo alterego, také pojmenované Baldwin, se připojuje k Ferrersovi, kterému se říká „pán Willot“ a „Master Streamer“ (tj. Gregory Streamer), ve smyšlené debatě o otázce, zda mají zvířata schopnost uvažovat. Streamer nabídne své partnery, aby je přesvědčili, a pokračuje v monologu, který tvoří zbytek knihy. Je rozdělena do tří částí neboli „řečí“.

Účet Streamer popisuje jeho aktivity při ubytování v londýnské tiskárně Johna Daye, významného tudorského tiskaře. V první části líčí fiktivní rozhovor, jehož byl svědkem při ubytování mezi mužem ze Staffordshire, někým jménem Thomas, anonymním třetím řečníkem, a „mistrem Sherrym“, pravděpodobně beletrizovanou verzí oxfordského akademika Richarda Sherryho. První skupině říká, že před čtyřmi desetiletími zaslechl od jiné osoby, že ten muž slyšel kočky hlásit smrt kočky jménem Grimalkin. Thomas říká, že před třiceti třemi lety byl v Irsku a opakuje rolnickou pohádku o stejném Grimalkinovi, který se před sedmi lety objevil irskému muži a jeho synovi, kteří se po útocích uchýlili do kostela . Poté, co pohltila ovci a krávu, kočka jí syna a rolník ho zabije a unikne. Diskuse se změní na debatu o tom, zda byl Grimalkin ve skutečnosti maskovaná čarodějnice. Třetí řečník namítá proti rozumnosti Thomasova příběhu a mistr Sherry, čtvrtý partner, tvrdí, že věří v existenci čarodějnic, a říká, že alexandrijský biskup našel způsob, jak rozumět ptákům.

Druhá část účtu Streamer popisuje, jak slyšel mňoukání koček za svým oknem a jeho hledání způsobu, jak získat schopnost porozumět řeči koček. Konzultuje „knihu tajemství“, která byla přisuzována filozofovi třináctého století Albertovi Magnusovi, a najde tam recept, jak porozumět ptákům. Streamer upravuje tento recept a získává různé zvířecí orgány a části těla, včetně ježků, lišek, králíků, draků a koček. Kombinuje je do různých druhů jídel a nápojů a po jejich konzumaci dosáhne svého cíle.

Třetí část práce představuje svůj vlastní rámový příběh. Streamer zaslechne skupinu koček, které mluví za jeho oknem. Shromáždili se, aby spotřebovali rozpadající se pozůstatky rozebraných částí těla popravených zrádců, které byly připevněny nad městskou bránou sousedící se Streamerovým ubytováním. Ve skutečnosti kočky představují kočičí tribunál, který Streamer zaslechne, protože probíhá soudní řízení proti kočce Mouseslayer, která údajně porušila určité zákony o promiskuitě koček. Streamer zaslechne Mouseslayerův monolog ke kočičímu dvoru, ve kterém hájí své chování a vysvětluje svůj životní příběh. Právě v tomto bodě Baldwin zahrnuje svou nejtvrdší antikatolickou satiru. Interní odkazy ukazují, že Mouseslayerův účet se odehrává mezi první polovinou roku 1549 a květnem 1551. Během této doby protestantští reformátoři přinesli změnu anglických náboženských zákonů, ale někteří se tomuto úsilí bránili, alespoň podle této satiry. Mouseslayer vypráví, jak byla svědkem zakázaných katolických rituálů; její příběh zahrnuje antifeministickou tradici a nemravný humor spojený se středověkým žánrem fabliaux (John N. King, Hlasy anglické reformace (2004), s. 152.)

Poté, co Streamer dokončí svoji „řeč“, se příběh vrací k Baldwinovi a ostatním na královském dvoře. Autor-vypravěč přináší své „morální“, varování před „pozor na kočku“, protože kočky mohou být svědky toho, co se děje za zavřenými dveřmi.

Baldwinovo používání dialogu je na svou dobu pokročilé, postavy jsou jasně nakreslené a popis Tudora Londýna je živý. Kniha jako satira účinně kritizuje náboženské praktiky, které byly za Edwardovy vlády nepříznivé. Práce také kritizuje honosné a pompézní formy poznání, které nejsou ve skutečnosti založeny. Vydání textu z roku 1584 obsahovalo báseň s názvem „T.K To the Reader“, která podtrhuje antikatolický sentiment. Práce je důležitá pro její sofistikované použití vrstveného vyprávění, více vypravěčů a satirické nasazení logiky založené na doslechu.

Adaptace

Zkrácená a přepsaná verze v moderní angličtině Davida Hadena vyšla v jeho Tales of Lovecraftian Cats (2010) spolu s Hadenovými adaptacemi veřejná doména hororové příběhy jiných autorů.

Jednohodinové představení Beware the Cat provedla Royal Shakespeare Company ve společnosti The Other Place ve Stratfordu nad Avonou v roce 2019. Uvedli jej do života vědci z University of Sheffield, Sheffield Hallam a Sussex a zahrnovali umělecká díla Penny McCarthy. Royal Shakespeare Company Stage Adaptation (článek RSC), Etapová adaptace Royal Shakespeare Company (noviny Guardian)

Další čtení

  • Boehrer, Bruce (01.03.2009). „Kočka smutku Gammera Gurtona“. Anglická literární renesance. 39 (2): 267–289. doi:10.1111 / j.1475-6757.2009.01047.x. ISSN  1475-6757.
  • Bonahue, Edward T., Jr. (01.07.1994). ""Znám místo a osoby “: Hra textových rámců v Baldwinově písni„ Pozor na kočku “"". Studium filologie. 91 (3): 283–300. ISSN  0039-3738. JSTOR  4174490.
  • Bowers, Terrence N. (1991). „Produkce a komunikace znalostí u Williama Baldwina Pozor na kočku: Směrem k typografické kultuře “. Kritika. 33 (1): 1–29. JSTOR  23113621.
  • Cox, Catherine I. (2015-03-16). „Mor jako kočky“. Výzkumy v renesanční kultuře. 41 (1): 1–29. doi:10.1163/23526963-04101001. ISSN  2352-6963.
  • Maslen, Robert (01.01.1999). "'Kočka dostala váš jazyk: Pseudotranslace, konverze a kontrola ve filmu Williama Baldwina „Pozor na kočku"". Překlad a literatura. 8 (1): 3–27. ISSN  0968-1361. JSTOR  40339807.
  • Paradox, The (2018-09-02). Sen o tisíce koček. NOVEL: Zkoumání formy a síly snů a zrod revoluce. 1. str. 13. ISBN  9780463228258.
  • Ringler, William A., Jr. (01.01.1979). ""Dejte si pozor na kočku „a počátky anglické beletrie“. Román: Fórum o beletrii. 12 (2): 113–126. doi:10.2307/1345439. ISSN  0029-5132. JSTOR  1345439.
  • Baldwin, William. Pozor na kočku. Vyd. William A. Ringler, Jr. a Michael Flachmann. San Marino, CA: Huntingtonova knihovna, 1988.

Reference

  1. ^ Ringler, William A. a Michael Flachmann eds. "Předmluva." Pozor na kočku. San Marino: Huntingtonova knihovna, 1988.

externí odkazy