Besarábie ve vztazích mezi Rumunskem a Sovětským svazem - Bessarabia in Romania–Soviet Union relations
Část seriálu o |
Socialistická republika Rumunsko |
---|
![]() |
Vztahy s jinými státy |
Problematika Besarábie ve vztazích mezi Rumunskem a Sovětským svazem se původně vyhýbal v padesátých letech, ale jako Rumunsko se začal distancovat od Sovětský svaz, vydání Besarábie byl vychován v rumunském veřejném diskurzu (zejména v historickém kontextu), kdykoli došlo ke zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi.
Navzdory skutečnosti, že Moldavská SSR měl rumunskou většinu, Rumunsko nikdy nemělo ostré nároky proti Sovětskému svazu, protože Sověti mohli použít ekonomické sankce nebo dokonce hrozit invazí.[1]
Brzy komunistické Rumunsko
V Pařížská mírová smlouva z roku 1947 Sovětský svaz a Rumunsko znovu potvrdily své hranice a uznaly severní Besarábii Bukovina a Region Hertza jako území příslušných sovětských republik.[2]
Skrz rané Studená válka „otázka Besarábie zůstala v roce 2006 ve velké míře v nečinnosti Rumunsko. V padesátých letech minulého století byl výzkum historie a Besarábie zakázaným subjektem v Rumunsku, jako Rumunská dělnická strana se pokusil zdůraznit vazby mezi Rumuni a Rusové, přičemž anexe je považována pouze za důkaz Sovětského svazu internacionalismus.[3]
Vzdálenosti od Sovětského svazu
Počínaje šedesátými léty, Gheorghe Gheorghiu-Dej a Nicolae Ceaușescu zahájil politiku distancování se od Sovětského svazu, ale debata o Besarábii byla diskutována pouze v oblasti stipendií, jako je historiografie a lingvistika, nikoli na politické úrovni.[4]
Vzhledem k tomu, že vztahy mezi Rumunskem a Sovětem dosáhly historického minima v polovině 60. let, sovětští učenci publikovali historické práce na téma „Sjednocení Besarábie se sovětskou vlastí“ (Artiom Lazarev) a „Vývoj moldavského jazyka“ ( Nicolae Corlățeanu).[5] Na druhé straně je Rumunská akademie zveřejnil několik poznámek uživatelem Karl Marx které hovoří o „nespravedlnosti“ anexi Bessarabie a Ceaușesca v roce 1812 v projevu z roku 1965 citoval dopis Friedrich Engels ve kterém kritizoval ruskou anexi, zatímco v dalším projevu z roku 1966 odsoudil výzvy rumunské komunistické strany před druhou světovou válkou k sovětské anexi Besarábie a Bukoviny.[6]
Tato otázka byla vynesena na světlo, kdykoli se vztahy se sověty oslabovaly, ale nikdy se sama o sobě nestala vážným předmětem jednání na vysoké úrovni. Až v listopadu 1989, když se sovětská podpora snížila, Ceaușescu znovu nastolil Besarabovu otázku a odsoudil sovětskou invazi během 14. kongresu rumunské komunistické strany.[7]
Po rumunské revoluci
Po Rumunská revoluce, Rumunsko je nové prezident Ion Iliescu, a Sovětský prezident Michail Gorbačov podepsal 5. dubna 1991 politickou smlouvu, která mimo jiné uznala sovětsko-rumunskou hranici. Rumunsko to však odmítlo ratifikovat. Rumunsko a Rusko nakonec podepsaly a ratifikovaly smlouvu v roce 2003,[8] po získání nezávislosti Moldavsko a Ukrajina.
Poznámky
- ^ Deletant, str.151
- ^ Mírová smlouva s Rumunskem Část I, článek 1. „Australian Treaty Series“ v „Australasian Legal Information Institute“ austlii.edu.au
- ^ King, str.103
- ^ King, str.103-104
- ^ King, str.105
- ^ King, str.105
- ^ King, str. 106
- ^ Armand Goșu, „Politica răsăriteană a României: 1990-2005“ Archivováno 21. května 2009, v Wayback Machine Contrafort, č. 1 (135), leden 2006
Reference
- Charles King, Moldavané: Rumunsko, Rusko a politika kultury, Hoover Institution Press, 2000
- Dennis Deletant, Ceaușescu and the Securitate: Donorování a disent v Rumunsku, 1965-1989, M. E. Sharpe, 1995, ISBN 1-56324-633-3.