Berte Canutte Aarflot - Berte Canutte Aarflot - Wikipedia

Berte Canutte Aarflot
Berte Kanutte Aarflot.jpg
Základní informace
narozený(1795-01-03)3. ledna 1795
Ørsta, Møre og Romsdal, Norsko
Zemřel29. října 1859(1859-10-29) (ve věku 64)
Zaměstnání (s)Christian hymnwriter a autor

Berte Canutte Aarflot (3. ledna 1795 - 29. října 1859) byl a Norština Christian hymnwriter a autor v rámci Haugean Pohyb (haugianere).[1][2][3]

Osobní a časný život

Berte Canutte Aarflot se narodila v Årflot, rodinné farmě ve farnosti Ørsta v Møre og Romsdal, Norsko do Sivert Aarflot (1759–1817) a jeho manželka Gunhild Rasmusdotter Eikrem (1756–1836).[4] Rodina se přestěhovala do vesnice Ekset v Volda když jí byly čtyři roky. Berte Canutte získala znalosti o pietismus učení Hans Nielsen Hauge jako malé dítě a kolem roku 1800 se přidal k malému kruhu Haugeans vedené Vebjørn Svendsen ve Voldě.[4][5] Berte Canutte se naučila psát doma a udržováním dopisní korespondence s ostatními Haugeans.[6] Ve věku dvanácti let začala Berte Canutte psát duchovní hymny. Její otec byl vydavatelem novin, který ve vesnici založil první knihovnu a tiskárnu. Její spisy na něj udělaly dojem a v posledním životě doporučil, aby je vydala pro širší publikum.[4] Doporučil titul En gudelskende Siels opbyggelige Sange (Zbožňující hymny uctívající Duše). Brožuru vydal její starší bratr v roce 1820 Rasmus Aarflot (1792–1845), kteří pokračovali v tiskařské firmě Aarflot po smrti svého otce v roce 1817.[4][7][8][9]

Později život a smrt

Dne 7. června 1816 se Berte Canutte oženil Amund Knutsson Hovdenakk (1788-1860), syn farmáře Knut Jonsson Hovdenakk (kolem 1734–1790) a jeho manželky Mari Eliasdotter Mele (1744–1830).[4] Udržovali farmu v Årflot od roku 1819 do roku 1852 a společně měli sedm dětí. Na farmě se konaly shromáždění pro kolegy Haugeans. V roce 1822 byla na návštěvě laický ministr Amund Knutsson Brekke (1776-1835) z ostrova Gurskøya inspiroval Berte Canutte, aby zůstal pokorným a věrným služebníkem Ježíš Kristus ve svém psaní a projevu. Po zbytek svého života pokračovala ve svých duchovních spisech. Berte Canutte Aarflot zemřel krvácení do mozku v roce 1859.[4]

Bjørnstjerne Bjørnson napsal o ní následující text Aftenbladet:[4]

Tato láskyplná žena žila pro povzbuzení mnoha. Její hluboké náboženské písně zůstávají pokladem v každém farmářském domě od Trondheimu po Bergen County; a také cestovali za hranice a zpívají se v sousedních zemích. Dalo by se o ní říci, že jen málokdo v této zemi v širokém okolí přispěl tolik k růstu náboženství jako ona.[citát 1]

Dědictví

Studentská administrativní budova s ​​knihovnou a posluchárnou v Volda University College je pojmenován Berte Kanutte Aarflot-bygg na její počest.[10]

Funguje

  • En gudelskende Siels opbyggelige Sange, 1820
  • Troens Frugt. En Samling af aandelige Sange; i tvende Dele, 1830
  • Troens Frugt. En Samling af religiøse Opmuntrings og Opbyggelses-Breve, 1844
  • Sjælens Morgen- og Aftenoffer. Bønner, Sukke og Sange paa hver Dag i Ugen tilligemed Sange paa de fire Aarets Tider, 1846
  • Sjælens aandelige Høitidsglæde, indeholdende Bønner og Sange paa de i Aaret indfaldende Høitidsdage, 1853
  • Leilighedssange, 1853
  • Religiøse Breve til Opmuntring og Opbyggelse samt Bestyrkelse i Tro, Haab og Kjærlighed, 1853
  • Smuler til Næring pro Livet i Gud. En Samling af Skrifter, 1856–62
  • Berte Kanutte Siversdatter Aarflots Selvbiografi, indeholdende Optegnelser om hendes aandelige Livsudvikling, tilligemed Sognepræst Wraamanns Příběh hendes Grav samt nogle Mindesange, 1860
  • Før ikke udgivne Breve og Sange, utg. ved B. Støylen og H. G. Heggtveit, jsem del 3 i Berte Kanutte Aarflot. Livsskildringerovi, 1893

Viz také

Poznámky

  1. ^ Norština: Denne gudhengivne Kvinde har levet til Manges Opbyggelse. Hendes dybe, religiøse Sange er en Skat i hver Bondes Hus hele Trondhjems og Bergens Stift igjennem; er ogsaa vandret længere udover Landet og synges tillige i Nabolandene. Man tør om hende sige, at Faa her i Landet har i en vid Kreds bidraget saaledes til Religionens Væxt som hun

Reference

  1. ^ Berte Kanutte Siversdatter Aarflot - omsorg pro sjelen (Det teologiske Menighetsfakultet)
  2. ^ Hallgeir Elstad. "haugianere". Uchovávejte norské leksikon. Citováno 15. června 2016.
  3. ^ Gjestebloggar: Berte Kanutte Aarflot (landetslykke)
  4. ^ A b C d E F G Fet, Josteine. „Berte Canutte Aarflot“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 17. prosince 2010.
  5. ^ Vebjørn Svendsen (Ministerialbok for Volda prestegjeld, Ørsta sokn 1877-1889)
  6. ^ Pryser, Tore (1985). Norská historie 1800–1870. Oslo: Det Norske Samlaget. str. 318. ISBN  82-521-2388-0.
  7. ^ Velkomen til Sivert Aarflot - museet (sivertaarflot)
  8. ^ Sivert Aarflot - Bonde, Lensmann og Trykkerieier (Norsk biografisk leksikon. Jostein Fet)
  9. ^ Rasmus Aarflot - Bonde, Lensmann og Boktrykker (Norsk biografisk leksikon. Jostein Fet)
  10. ^ Berte Kanutte Aarflot-bygg (Høgskulen i Volda)

Jiné zdroje

Související čtení

  • Grindal, Gracia (2011) Kázání z domova: Příběhy autorů hymnických písní sedmi luteránských žen (Wm. B. Eerdmans Publishing) ISBN  9780802865014
  • Wee, Mons Olson (1919) Haugeanism: Stručný náčrt hnutí a některých jeho hlavních oponentů (Harvardská Univerzita)

externí odkazy