Bernardino Honorati - Bernardino Honorati - Wikipedia

Bernardino Honorati
Bernardino Honorati
Bernardino Honorati
narozený17. července 1724 (1724-07-17)
Iesi
Zemřel12. srpna 1807 (1807-08-13) (ve věku 83)
Senigallia
obsazeníItalský kardinál

Bernardino Honorati (1724–1807) byl italština katolík biskup a kardinál.

Životopis

Bernardino Honorati se narodil v roce Iesi dne 17. července 1724, syn Jiřího Markýz Giuseppe Honorati, a patricij od Iesi a Marianna Cima, a šlechtična z Rimini.[1]

Byl vzdělaný v Řím.[1] V únoru 1744 přednesl řeč Papež Benedikt XIV a College of Cardinals u příležitosti svátku Předseda svatého Petra; tato řeč byla později publikována.[1] Během tohoto období působil jako a konziliární advokát, a poté strávil čtyři roky jako tajemník Děkan římské Roty.[1] Vstoupil do papežská domácnost 23. prosince 1746 se stal čestným komorníkem.[1] V roce 1747 působil jako a papežský legát vzít červená čepice do nového Kardinál de Soubise.[1] Získal a doktorát obou zákonů z Univerzita Sapienza v Římě 10. února 1749.[1]

10. července 1749 byl jmenován Referendum z Apoštolská Signatura.[1] Stal se relatorem Posvátná kongregace dobré vlády 26. listopadu 1750.[1] Působil jako viceprezidentlegát z Romagna od 13. ledna 1755 do října 1756.[1] V září 1756 byl jmenován spojovatelem Posvátné Consulta, převzal úřad po svém návratu do Říma.[1] Poté působil jako guvernér Loreto od 28. ledna 1758 do 19. prosince 1759.[1]

Byl vysvěcen jako kněz 31. prosince 1759.[1] 28. ledna 1760 byl zvolen titulární arcibiskup z Boční; on byl zasvěcen jako biskup podle Giovanni Antonio Bacchettoni, Biskup Locato a Recanati.[1]

24. dubna 1760 Papež Klement XIII udělal Honorati Apoštolský nuncius do Florencie.[1] 20. listopadu 1766 se stal nunciem Benátky.[1] Vrátil se do Říma poté, co byl jmenován tajemníkem ministra Posvátná kongregace biskupů a štamgastů 1. září 1775.[1]

V konzistoř ze dne 23. června 1777, Papež Pius VI jmenoval jej kardinálem a červený klobouk dostal 26. června 1777 a titulární kostel z Santi Marcellino e Pietro al Laterano 28. července 1777.[1]

Byl přeloženo do Viz Senigallia dne 28. července 1777, ale bylo mu dovoleno udržet si titul arcibiskup.[1] Oslavil diecézi synod v květnu 1791.[1]

Podílel se na konkláve 1799–1800 který zvolil Papež Pius VII.[1]

Zemřel v Senigallia 12. srpna 1807.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti Biografie v Biografickém slovníku kardinálů Svaté římské církve