Bernard Cottret - Bernard Cottret

Bernard Cottret
Bernard Cottret, été 2015.jpg
narozený1951
Boulogne-Billancourt, Francie
Zemřel13. července 2020 (ve věku 69)
Národnostfrancouzština
VzděláváníMagisterský titul, Ph.D
Alma materÉcole Normale Supérieure Lettres et Sciences Humaines, Paris West University Nanterre La Défense
obsazeníAkademický
ZaměstnavatelUniverzita Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines
Známý jakoHistorik a literární vědec
webová stránkahttp://bernardcottret.monsite-orange.fr/

Bernard Cottret (1951-13. Července 2020)[1] byl Francouz historik a literární vědec.[2]

Životopis

Bernard (Jean) Cottret, který pochází z rodiny umělců a hudebníků, je synem Bernarda Cottreta (1923–2011) a Geneviève Aurel († 1999), klasických zpěváků a sólistů. Jeho jediný syn Yann je také hudebník. Studoval na lycée Descartes v Rabat a na lycée Chaptal v Paříž, kde se setkal se svou manželkou Monique Cottret, rozenou Astruc, také historičkou, než vystudoval École Normale Supérieure Lettres et Sciences Humaines.[3] V letech 1977–1978 působil jako lingvista v Centre de Langues et Etudes Etrangères Militaires, opustil armádu jako poručík ve francouzské rezervě a po několika letech na Sorbonně a na univerzitě v Lille jako asistent - a poté jako profesor, od roku 1992 do roku 2011 profesorem britské civilizace a historie na Univerzita Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines, kde je nyní emeritním profesorem.[4]Nyní je v důchodu a žije na venkově; je také příležitostným laickým kazatelem ve Sjednocené protestantské církvi ve Francii. Založil a předsedal katedře humanitních věd své univerzity a navázal úzké vztahy s College of Charleston, SC, kde v roce 1994 uspořádal letní seminář. Cottret je také členem Institut Universitaire de France a člen Institutu de Recherches sur les Civilizations de l'Occident Moderne v Paříži-Sorbonně. Cottret je autorem a editorem více než čtyřiceti svazků, které se komparativně zabývají dějinami Britských ostrovů, koloniální Ameriky, Francie a Evropy. Je autorem také padesáti kapitol v různých knihách a čtyřiceti článků v akademických časopisech, nemluvě o četných rozhlasových a televizních rozhovorech a vysílání. Některé z těchto příspěvků byly přeloženy do angličtiny, němčiny, holandštiny, španělštiny, italštiny, portugalštiny, polštiny, japonštiny, korejštiny, turečtiny a gruzínštiny. Několik esejí pojednává o Protestantská reformace a náboženské otázky ve vztahu k politice. Absolvoval více než 250 přednášek ve Francii, Irsku, Británii, Nizozemsku, Švýcarsku, Německu, České republice, Kanadě a Spojených státech. Ve spolupráci s organizuje výroční letní semináře Postupim a někteří polští spolupracovníci.

Funguje

Primárně jako historik přistoupil k Protestantská reformace, čtení Lucien Febvre a těžit z osvíceného učení Robert Mandrou a Elisabeth Labrousse. Jean Delumeau a Emmanuel Le Roy Ladurie také ho velmi ovlivnili v pozdější fázi; přátelství Jean Malaurie Laurenta Theise, Marianne Carbonnierové, Bertranda Van Ruymbekeho a dalších potvrdili jeho intelektuální a duchovní prozíravost, protože upřednostňují svobodu projevu a myšlení před konformismem a politickou korektností.[5] Hugenoti v Anglii, publikovaný v roce 1991, používá k porozumění anglické společnosti v raném novověku francouzskou protestantskou diasporu. V roce 1993 Christopher Hill přivítal Renaissance Quarterly (Renaissance Quarterly) "velmi zajímavá kniha na téma nedostatečně prozkoumané anglicky mluvícími historiky. Profesor Cottret začíná některými užitečnými poznámkami, současného významu, k imigraci, minulosti i současnosti a problémům adaptace jak pro přistěhovalce, tak pro v Anglii si hugenotské církve udržovaly svou kulturní nezávislost za cenu pevné kontroly pastory a staršími, usilující o zachování čistoty kalvinistické doktríny proti pokušením jinak autoritářské anglikánské církve a snazších nesouhlasných sborů Pokračoval „pro anglicky mluvící čtenáře hlavní zájem příběhu spočívá v novém úhlu pohledu, který nabízí na anglický sociální rozvoj v šestnáctém a sedmnáctém století“. Renaissance Quarterly, sv. 46, č. 4 (Winter, 1993), str. 831–832. Americké vydání Calvin: Životopis (2000) byl dobře přijat a popsán publikací The Institute on Religion and Public Life jako nejlepší z posledních biografií.[6][7]

Ocenění

V letech 1988 až 2002 byl Bernard Cottret členem řídícího výboru Bibliothèque nationale de France. V roce 1988 obhájil Paris West University Nanterre La Défense diplomová práce z anglické literatury věnovaná Bolingbroke který se stal pro Francouze v osmnáctém století typickým „philosophe anglois“ a velmi ovlivnil Voltaira a Montesquieua. Na žádost Jonathana Clarka to vedlo ke knize v angličtině věnované politické práci Bolingbroke a konzervativnímu osvícení.

The Académie française ocenil několik svých knih (Monseigneur-Marcel historická cena, stříbrná medaile v roce 1992 pro Cromwella, François-Millepierresova historická cena v roce 2003 pro La Révolution américaine).[8] V roce 1997 také obdržel cena rozpočtu z Académie des Inscriptions et Belles-Lettres pro Calvin, a v poslední době se svou ženou Monique Cottret, Académie des sciences morales et politiques 2006 ocenění Pierre-Georges Castex pro francouzskou literaturu pro Jean-Jacques Rousseau en son temps. V červenci 2011 Académie des Sciences Morales et Politiques mu udělil cenu Charles-Aubert-Histoire za celou jeho historickou produkci.

Bernard Cottret byl jedním ze zakladatelů Prix ​​national du livre médiéval: Provins patrimoine mondial (National Book Award medieval: Provins World Heritage), do kterého se poprvé dostalo Michel Pastoureau pro jeho knihu L’Ours, histoire d’un roi déchu (Medvědí příběh padlého krále) v září 2007. V témže roce byl ministrem obrany odpovědným za veterány jmenován členem Výboru pro veřejné vzpomínky na André Kaspi. Později se podílel na 2012 Jean-Jacques Rousseau výbor pro národní oslavy při ministerstvu kultury. Jeho oznámení je publikováno v Contemporary Autoři a Kdo je kdo ve Francii [9]

Bibliografie

  • Terre d’exil. L’Angleterre et ses réfugiés (Exil. Anglie a její uprchlíci), Aubier, Paříž, 1985. (ISBN  2700722043)
  • La Glorieuse Révolution d’Angleterre, 1688 (The Glorious Revolution of England, 1688), Gallimard, Paříž, 1988. (ISBN  2070712605)
  • Le Christ des Lumières. Jésus, de Newton à Voltaire (Kristus osvícení. Ježíš, od Newtona po Voltaira), Le Cerf, Paříž, 1990, vydání CNRS, 2011. (ISBN  2204040983)
  • (v italštině) Il cristo dei Lumi, Morcelliana, Brescia, 1992.
  • Hugenoti v Anglii. Immigration and Settlement c.1550-1700, Cambridge University Press, Cambridge, 1991.
  • Cromwell, Fayard, Paříž, 1992.
  • Bolingbroke, exil et écriture au siècle des Lumières. Angleterre-France (proti 1715 proti 1750) (Bolingbroke exil and writing in the Enlightenment. England-France (1715-1750)), Paris, Klincksieck, 1992.
  • 1598, l’Édit de Nantes. Pour en finir avec les guerres de religion (1598, Nantský edikt. K ukončení náboženských válek), Perrin, Paříž, 1997. (ISBN  9782262012083)
  • Bolingbrokeovy politické spisy. Konzervativní osvícenství, Basingstoke, Macmillan 1997, 436 s .; id., New York, St Martin's Press, 1997, 436 s.
  • John Calvin, WB Eddmans, Grand Rapids (Mich.), 2000.
  • Henri VIII. Le pouvoir par la force (Henri VIII, síla silou), Payot, Paříž, 2005. (ISBN  2360510169)
  • La Renaissance, 1492-1598. Civilization et barbarie (Renesance, 1492–1598. Civilizace a barbarství), Éditions de Paris, Paříž, 2000. (ISBN  2-84621-001-2)
  • Protestantka Histoire de la Réforme (Historie protestantské reformace), Perrin, Paříž, 2001. (ISBN  2262032327)
  • Du patriotisme aux nacionalismes (1700-1848) (Od vlastenectví k nacionalismu (1700-1848)), Créaphis, Paříž, 2002. (ISBN  2-913610-23-4)
  • La Révolution américaine (Americká revoluce), Perrin, Paříž, leden 2003. Verze poche Tempus, 2004. (ISBN  2-262-01821-9)
  • Jean-Jacques Rousseau, en syn temps (Jean-Jacques Rousseau ve své době) (s ​​Monique Cottret), Perrin, Paříž, 2005. (ISBN  2262021287)
  • Kosmopolitismus, vlastenectví. Europe et Amérique 1773-1802 (Kosmopolitismus, vlastenectví. Evropa a Amerika 1773 - 1802), Rennes, Les Perséides, 2005, 216 s. S Marcem Belissou. (ISBN  978-2-915596-10-6)
  • Le Jardin. Čísla a metamorfózy (Garden. Figures and metamorphoses), Dijon, EUD, 2005, 316 s. S Anne-Marie Brenotovou. (ISBN  2915552320)
  • Převést / Převést. S pozdravem croisés sur l’histoire des missions chrétiennes (Convert / To convert. Perspectives on the History of Christian Missions), Paris, Nolin, 2006, 202 s., S Janem Bormem, Jean-François Zorn. (ISBN  2910487288)
  • Sainte ou sorcière? L’héroïsme chrétien au féminin (Svatá nebo čarodějnice? Ženy a křesťanské hrdinství), Paříž, Éditions de Paris, 2006. S V. Alemany, M. Cottret, 272 s. (ISBN  2-84621-076-4)
  • Histoire de l’Angleterre. De Guillaume le Conquérant à nos jours (Dějiny Anglie. Od Viléma Dobyvatele po současnost), Paříž, Tallandier, leden 2007, 610 s. (ISBN  978-2-84734-262-8)
  • Naissance de l’Amérique du Nord, Actes fondateurs 1607-1776 (Zrození Severní Ameriky, zakládající akty 1607-1776), Paříž, Indes savantes, 2008. (ISBN  2846542007)
  • La République et le Royaume (Republicanism and the Kingdom of God), Éditions de Paris, Paříž, 2008. (ISBN  2846211116)
  • Calvin. Traité des reliques (Calvin. Treatise on Relics), Éditions de Paris, Paříž, 2008. (ISBN  2846211108)
  • La royauté au féminin. Élisabeth Ire d'Angleterre (Queenship and Royalty. Elizabeth I of England), Paříž, Fayard, 2009. (ISBN  2213643172)
  • Karl Marx, une vie entre romantisme et révolution (Karl Marx, život mezi romantismem a revolucí), Perrin, Paříž, 2010. (ISBN  226203270X)
  • Savoir et pouvoir au siècle des Lumières (Znalosti a moc v době osvícenství), Éditions de Paris, 2011 (S J. Bormem a Monique Cottretovou). (ISBN  978-2-84621-147-5)
  • Jean-Jacques Rousseau, Lettre à Christophe de Beaumont (Jean-Jacques Rousseau, dopis Christophe de Beaumont), Gollion, Infolio, 2012, s Monique Cottret. (ISBN  978-2-88474-859-9)
  • Thomas More. La face cachée des Tudors (Thomas More. Skrytá tvář Tudorovců), Tallandier, 2012. (ISBN  2847348034)
  • La révolution anglaise, britská rébellion, Perrin, 2015. (ISBN  9782262036393)
  • Ces reines qui ont fait l'Angleterre, Tallandier, 2016.
  • Le siècle de l'édit de Nantes, CNRS vydání, 2018.

Reference

  1. ^ Décès de Bernard Cottret, historien français (francouzsky)
  2. ^ (francouzsky)Thomas More par Bernard Cottret
  3. ^ (francouzsky) V letech 1972-73 strávil rok v zahraničí jako francouzský lektor na Merton College v Oxfordu Bernard Cottret
  4. ^ (francouzsky)Bernard Cottret Archivováno 2015-07-23 na Wayback Machine
  5. ^ (francouzsky)L’Appel: L’Historien et la Foi, Paříž, Fayard, 1996, s. 67–79.
  6. ^ Moore, T. M. (duben 2001). "Calvin: Životopis". První věci. Archivovány od originál dne 01.01.2013. Citováno 2012-12-14.
  7. ^ Jeffreys, Derek (červen 2001). „Dokonale konzervativní“. Recenze politiky. 63 (3): 588. doi:10.1017 / s0034670500030990. Citováno 2012-12-14.
  8. ^ (francouzsky)Bernard COTTRET
  9. ^ (francouzsky)Bernard Cottret