Bep van Klaveren - Bep van Klaveren - Wikipedia
![]() Bep van Klaveren v Austrálii v roce 1935 | |||||||||||
Osobní informace | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Celé jméno | Lambertus van Klaveren | ||||||||||
Přezdívky) | Holandský větrný mlýn | ||||||||||
Národnost | ![]() | ||||||||||
narozený | Rotterdam, Nizozemí | 26. září 1907||||||||||
Zemřel | 12. února 1992 Rotterdam, Nizozemsko | (ve věku 84)||||||||||
Výška | 1,73 m (5 ft 8 v) | ||||||||||
Hmotnost | 57 kg (126 lb) | ||||||||||
Sport | |||||||||||
Sport | Box | ||||||||||
Váhová třída | Muší váha | ||||||||||
Klub | Schilperoord, Rotterdam | ||||||||||
Medailový rekord
|
Lambertus „Bep“ van Klaveren (26. září 1907 - 12. února 1992) byl a holandský boxer, který získal zlatou medaili v muší váha divize na Letní olympijské hry 1928 v Amsterdam. Van Klaveren zůstává jediným holandským boxerem, který získal zlatou olympijskou medaili. Jeho mladší bratr Piet soutěžil jako boxer na Letní olympijské hry 1952.[1]
Životopis
Narozen v Rotterdam jako Lambertus Steenhorst přijal jméno svého nevlastního otce Pietera van Klaverena, když mu bylo osm. Po základní škole pracoval jako řeznický asistent a bojoval ve volném čase. Vážně se věnoval boxu ve věku 16 let a zhruba v té době přešel na vegetariánskou stravu a věřil, že to pro boxera lépe vyhovuje. V roce 1926 vyhrál národní titul muší váhy a v letech 1927–29 muší. Po svém olympijském úspěchu v roce 1928 byl hrdinou přivítán ve svém rodném Rotterdamu a byl představen nizozemské královně a její princově manželce.[1]
V roce 1929 van Klaveren zahájil dlouhou kariéru profesionálního boxera, který skončil v roce 1956. V roce 1931 se stal mistrem Evropy v lehké divizi a v roce 1938 získal stejný titul v divizi střední váhy. Během svého profesionálního působení bojoval van Klaveren na čtyřech kontinentech a vyhrál boje proti Ceferino Garcia a Kid Azteca. Rovněž čelil Síně slávy Mladý Corbett III a Billy Petrolle.[2]
V roce 1935 se Van Klaveren oženil s Margarite Oliverou, dcerou bankéře. Ztratil mnoho peněz díky jejímu nadměrnému životnímu stylu a skrze svého manažera boxu. Van Klaveren byl za útok na Oliveru odsouzen na jeden rok. Po třech měsících byl propuštěn na kauci a uprchl do Rotterdamu a zanechal po sobě veškerý svůj majetek.[1]

V době druhá světová válka van Klaveren sloužil v zámoří u nizozemské armády. Poté se přestěhoval do Austrálie se svou druhou manželkou, australskou zdravotní sestrou, a pracoval tam jako učitel sportu, přístavní dělník, vyhazovač a instruktor boxu. Poté se vrátil do Rotterdamu a odešel do důchodu v roce 1948, ale do ringu se vrátil v roce 1954 a vyhrál 11 z 12 zápasů. V roce 1956 po neúspěšném pokusu o získání titulu evropské welterové váhy nadobro odešel do důchodu.[2] Ve stejném roce se oženil potřetí a několik let provozoval s manželkou obchod s cigaretami, i když s malým úspěchem. Celý život trénoval a nekouřil ani nepil alkohol. Zemřel v roce 1992 ve svém rodném Rotterdamu ve věku 84 let. Ve stejném roce byla v Rotterdamu instalována pamětní socha van Klaverena. Každoroční boxerský památník Bep van Klaveren byl zahájen v roce 1993 a stal se největší boxerskou soutěží v Nizozemsku.[1]