Benigna Zinzendorf - Benigna Zinzendorf

Benigna Zinzendorf, také známý jako Henrietta Benigna Justine Zinzendorf von Watteville (1725–1789), byl zakladatelem první internátní školy pro dívky v Českých Budějovicích Britské americké kolonie, který se stal Moravská vysoká škola. Byla misionářkou mezi domorodými Američany a pomáhala svému otci hraběte Nicolaus Zinzendorf a její manžel, biskup Johannes Langguth, při náboženských aktivitách v Evropě a Americe. Bavila ji hudba a byla starší než dívčí sbory od 14 let a poté, co se provdala, byla lídrem ve sboru pro dospělé.

Časný život

Hraběnka Henrietta Benigna Justine Zinzendorf, narozená v Berthelsdorf v Sasko 28. prosince 1725 byla dcerou hraběte Nicolaus Zinzendorf a hraběnka Erdmuth Dorthea (Reuss) Zinzendorf.[1]:53 Byla mezi čtyřmi z dvanácti dětí, které žily kolem pěti let. Čtyři děti, narozené v letech 1725 až 1738, byly Benigna, Christian Renatus, Maria Agnes a Elizabeth.[1]:55

Její rodiče, pietističtí luteráni, bydleli v panském domě v Berthelsdorfu, dokud Benigně nebyly dva roky. Přestěhovali se na pozemek, který její otec poskytl komunitě založené na jeho zemi Herrnhut náboženskými uprchlíky z Morava. Byli potomky původních stoupenců protestanta Jan Hus. Oba její rodiče se zapletli s Moravany a podnikli řadu misijních cest, někdy s sebou vzali i svou dceru.[1]:53

Jako mladá dívka byla Zinzendorf oblíbená a veselá dívka, ale poté, co přežila vážnou nemoc, měla jemnou konstituci. Měla moravskou vychovatelku, od které získala vzdělání, a vlivem její vychovatelky a jejích rodičů se stala náboženskou.[1]:53 Byla dobrá zpěvačka a hrála cittern, barokní typ kytary. Ve věku 14 let se stala eldressou dětského sboru (čtyři až dvanáct let) a v devatenácti letech se stala eldressou sboru starších dívek (do 19 let). Její rolí bylo pomáhat, radit a radit zpěvákům.[2]

Orgány v Sasku se dozvěděly o náboženských aktivitách v Herrnhutu, které vyústily v desetileté období exilu (asi 1737 až 1747) Mikuláše Zinzendorfa z jeho země.[1]:53, 55 Šla se svým otcem do Holandska a poté v prosinci 1741 odplula do Ameriky.[2] Během cesty přes Atlantický oceán pomohla svému otci tím, že napsala hymny, které složil během cesty. Usadili se Germantown, Philadelphia, poté cestovala se svým otcem a několika dalšími do moravské osady Forks on the Delaware, která byla pojmenována Betlém na Štědrý den 1741 její otec.[1]:54

Betlémský ženský seminář

4. května 1742 založil Zinzendorf dívčí školu, původně v Germantown, Philadelphia, Pensylvánie, ale za méně než dva měsíce byl přesunut do Bethlehem, Pensylvánie. Škola volala Betlémský ženský seminář, byla první internátní škola pro dívky v Britské americké kolonie. Učební plán zahrnoval psaní, čtení, domácí umění a náboženství. Původně byla založena za účelem vzdělávání 25 studentů, nakonec se stala Moravská vysoká škola[2] a Moravská akademie.[1]:54 Založila si hůl, aby se mohla se svým otcem vydat na misijní cesty.[1]:54

Misionář

Počínaje červencem 1742 se Zinzendorf vydala se svým otcem do divočiny, aby provedla mise s místními domorodými Američany. Úspěšně šířili křesťanství a někteří lidé se stali kazateli.[1]:54–55

Po jejím sňatku byl jejím manželem biskup a ona s ním cestovala přes Atlantik v červenci 1748. Byla soustředěna v Betlémě, zatímco její manžel cestoval po Severní Americe a Západní Indii. Šla na mise do indiánských osad a pomáhala svému manželovi, když byl v Betlémě. Také se znovu spojila s dívčí školou, kterou založila v Betlémě.[1]:55

Herrnhaag a Herrnhut

Herrnhaag, jak to vypadalo v roce 1750.

Odcestovala se svým otcem do Anglie a poté Herrnhaag, Německo mezi lednem a koncem dubna 1743.[1]:55 Byla vedoucím a ředitelkou dívčího zařízení v Herrnhaagu, které se stalo jejím ústředím. V roce 1744 se zúčastnila synodální schůzky bratří v (poblíž a sesterském městě) Marienborn. Byl to jeden z mála případů, kdy byla Zinzendorfová se svými třemi sourozenci a rodiči na stejném místě, kvůli misijní práci a desetiletému vyhnanství z jeho země.[1]:55

Po jejím sňatku se stala členkou sboru vdaných a pomáhala manželovi v jeho službě.[1]:55 Zinzendorf a její manžel se vrátili do Herrnhaagu v lednu 1750 po cestě do Ameriky. Komunita se rozrostla na 1 000 lidí, ale kvůli náboženskému pronásledování se během tří let přestěhovala do Herrnhutu.[1]:56

Manželství a děti

Sekretářka jejího otce, Johannes Langguth, adoptivní syn barona Friedricha von Watteville, byla dohodnuta, že se její otec oženil s Benignou Zinzendorfovou, se souhlasem její i její matky. Oceňovala Langguthovu oddanost a víru. Langguth se stal baronem von Watteville před jejich svatbou, kterou celebroval její otec během synodální schůzky[2] v Zeist, Holandsko v roce 1746.[1]:55

Jejich první dítě, Johann Ludwig, se narodilo 7. března 1752 v Herrnhutu. Anna Dorthea Elizabeth se narodila 25. dubna 1754. Podle zvyku svého náboženství zůstaly děti v mateřské škole a rodiče nechali pokračovat v práci pro církev. Mezitím její bratr Renatus zemřel v Anglii na tuberkulózu a její matka zemřela později 19. června 1756.[1]:56

Potomci

Její šestinásobná pravnučka M. Blair Gericke absolvovala v květnu 2011 Moravskou vysokou školu s bakalářským titulem v ošetřovatelství. Rt. Rev. M. Blair Couch, Blairova matka, byl vysvěceným ministrem a biskupem v Moravský kostel; Vystudovala Moravskou vysokou školu v roce 1978.[2]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p Miller, A. Kathrine (1992). „Krátká historie života Benigny, baronky von Watteville, rozené hraběnky von Zinzendorf“. Transakce Moravské historické společnosti. 27: 53–61. ISSN  0886-1730. JSTOR  41179441.
  2. ^ A b C d E „Moravian College Spotlight: Benigna Zinzendorf“. Moravská vysoká škola. Citováno 5. června 2020.