Bengt Bengtsson Oxenstierna - Bengt Bengtsson Oxenstierna

Bengt Bengtsson Oxenstierna

Bengt Bengtsson Oxenstierna af Eka och LindöBaron z Eky a Lindö (1591 ve Frösviku poblíž Rydbo - 1643 palců Riga, Švédská Livonia ), v non-současných pramenech někdy označované jako Resare-Bengt („Bengt the Traveler“)byl švédský diplomat a šlechtic, švédský Tajný rada, a Generální guvernér z Ingria a Livonia. Je známý především svými rozsáhlými cestami, protože byl jedním z mála švédských současníků, kteří cestovali Persie, Palestina a Egypt.

Životopis

Bengt Bengtsson^[1] byl členem vlivného Oxenstierna rodiny a narodil se v roce 1591 až Bengt Gabrielsson Oxenstierna starší, radní Charles, vévoda Södermanland, Närke a Värmland (později král Karel IX.) a jeho druhá manželka Brita Posse.

Jak bylo v rodině Oxenstierna zvykem, vzdělával se v zahraničí a léta 1607-13 strávil cestováním po evropském kontinentu studiem na německých univerzitách v Rostock, Jena a Wittenberg a na návštěvě Polska a Itálie. Navštívil Palestinu v roce 1613, ale byl okraden a vrátil se jako ochuzený do Itálie, kde vstoupil do služeb velkovévody Toskánska, Cosimo II de 'Medici.

V roce 1616 odcestoval znovu na Střední východ, přes Malou Asii do Aleppo, Bagdád a Isfahan a stal se tak prvním Švédem, o kterém je známo, že ho navštívil Safavid Persie. Vstoupil do služeb Šáha Abbás I. na nějaký čas. Odtamtud pokračoval Hormuz, hledající cestu do Indie, ale byl nucen se vrátit do Isfahánu cestou Shiraz. Po cestě zpět přes Bagdád, Aleppo, Palestinu a Egypt dorazil Benátky v roce 1619 a vrátil se do Švédska v roce 1620.

Po svém návratu vstoupil do královské služby a byl vyslán na diplomatickou misi do Benátská republika v roce 1621. Během dvacátých let 20. století následoval krále Gustav Adolf v poli sloužil pod jeho bratrancem generálním guvernérem Axel Oxenstierna ve švédské správě v Prusku, např. jako guvernér Elbląg v roce 1626, nebo byl vyslán na diplomatické mise.

V roce 1627 byl jmenován Crown Equerry a byl jmenován guvernérem švédské okupace Augsburg v letech 1632–33. V roce 1631 vedl diplomatické mise jako mimořádný velvyslanec ve Francii a Nizozemsku. V roce 1634 byl jmenován generálním guvernérem švédské Livonie a Ingrie a mistrem koně říše a byl jmenován do Zastupitelská rada Švédska po boku několika jeho příbuzných z Oxenstierny v roce 1641. Oxenstierna bez problémů zemřela v Rize v roce 1643.

Rodinný a osobní život

Rodina Oxenstierna obsadila mnoho z nejvyšších úřadů státu za vlády Gustava Adolfa a Královna Kristýna menšina. Mezi další známé členy stejné generace rodiny patřil jeho starší nevlastní bratr Gabriel Bengtsson, Lord vysoký pokladník Švédska a jeho bratranci, Axel Gustafsson, Lord vysoký kancléř, a Gabriel Gustafsson, Lord High Steward.

Oxenstierna se provdala Margareta Brahe v roce 1633, v jejím prvním manželství, které zůstalo bezdětné v době jeho smrti v roce 1643. Jeho vdova zadala místo svého posledního odpočinku, pohřební kapli Brahe z Jäder Church východně od Eskilstuna.

Podle dobových zdrojů dokázala Oxenstierna mluvit, číst a psát ve švédštině, latině, francouzštině, němčině, italštině a španělštině a také hovořila peršansky a turecky.

Dědictví

Švédský průzkumník a geograf 20. století Sven Hedin napsal biografii o Oxenstierně v roce 1918,^[2] popularizovat přezdívku „Resare-Bengt“, která je však posmrtná a zaznamenaná až od konce 18. století.

Reference

• Nordisk Familjebok, Oxenstierna: 12. Bengt Bengtsson O., Stockholm 1914
• Svensk uppslagsbok, Malmö 1932
• Åstrand, Göran; Aunver, Kristjan (1999). Här vilar berömda svenskar: uppslagsbok och guide. Bromma: Ordalaget. str. 100. Libris 7777883. ISBN  91-89086-02-3

Tento článek o švédském politikovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.