Begabtenprüfung - Begabtenprüfung

The Begabtenprüfung (Němec: [bəˈɡaːptn̩ˌpʁyːfʊŋ], „zkouška způsobilosti“, doslovně „zkouška nadaného“) je a vysoká škola přijímací zkouška v Německo který poskytuje alternativu k Abitur nebo kvalifikuje studenta pro „oborově specifický Abitur“ (Fachgebundene Hochschulreife ). Jeho formální německý název je Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen (Zkouška pro účast na vysoké škole speciálně kvalifikovanými pracovníky).[1]

Způsobilost

Uchazeči musí být ve věku 25 let nebo starší, nemohou se přihlásit do vzdělávací instituce a přijmout nestudenta Abitura (viz níže) a nesmí vlastnit oborově specifického Abitura s možností povýšení na obecného Abitura a absolvovat učební obor, odborný výcvik na škole nebo vládní / vojenský výcvik a poté pracoval v této profesi 5 nebo více let nebo dokončil střední školu s certifikátem, který není vázán na vysokou školu, a poté měl sedm nebo více let zaměstnání nebo samostatnou hlavu domácnosti se závislými osobami a vykazují důkazy o nezávislé přípravě. Ti, kteří dvakrát neprošli zkouškou, nejsou oprávněni ji znovu složit s výhradou práva jednotlivce státy udělovat výjimky.[2]

Alternativní vyšetření

Místo Begabtenprüfung, státy Brandenburg, Hamburg, Dolní Sasko a Sársko nabídka a Nichtschülerprüfung (zkouška pro nestudenty) nebo Externenabitur (externí Abitur), formálně nazývaný nestudent Abitur, Abiturprüfung für Nichtschülerinnen und Nichtschüler.[3] To má minimální věk 19 let a vyžaduje, aby uchazeč nebyl v předchozím roce zapsán do vzdělávací instituce, s výjimkou zvláštních případů, jako je Waldorfské školy.[4]

Zkouška

Begabtenprüfung je regulován a spravován na státní úrovni komisí.[5][6]

Zkouška se skládá z ústní a písemné části, která se hodnotí standardem odpovídajícím abituru.

Písemná zkouška se skládá ze 3 složek po 4–5 hodinách:

  • test z německého jazyka
  • test z výběru matematiky nebo cizího jazyka uchazeče
  • test z předmětu, který chce osoba studovat, který musí nabídnout vysoká škola v daném státě (od tohoto lze upustit u prokazatelně kvalifikovaných uchazečů)

Ústní zkouška se skládá z

  • test z matematiky nebo cizího jazyka podle toho, co si uchazeč pro písemnou zkoušku nezvolil
  • test z předmětu, který chce osoba studovat
  • test z jiného předmětu zvoleného zkoušejícími z jedné ze dvou skupin tak, že je vzdálený pracovním znalostem uchazeče, ale prokazuje jeho dobrou kulatost[7]

Dějiny

Begabtenprüfung se datuje před druhou světovou válkou. Například Fritz Behrens, komunista, který se stal profesorem na University of Leipzig ihned po dokončení jeho Habilitace v roce 1947 nastoupil na univerzitu po absolvování Begabtenprüfung a doktorát získal v roce 1935.[8]

Po válce zpřístupnění dalšího vzdělávání těm, kteří nemohli absolvovat a tělocvična byla prioritou v západním i ruském sektoru Německa, ale v sovětské zóně a později v NDR odpovědnost za Begabtenprüfung byla umístěna spíše na vysokou školu nebo univerzitu než na lokalitu; instituce byly povinny poskytnout Vorstudienanstalten (ústavy před studiem) připravit pracovníky na zkoušku a po roce 1949 mít integrovaná oddělení pro dělníky a zemědělce.[9]

Reference

  1. ^ Vereinbarung über die Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen, Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 27./28.05.1982, Sekretariat der ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder in der Bundesrepublik Deutschland, revidováno 3. března 2010 (v němčině) (pdf)
  2. ^ Vereinbarung über die Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen str. 3-4.
  3. ^ Begabtenprüfung in neun Bundesländern, abi-nachholen.de, 2008 (v němčině)
  4. ^ Nichtschülerprüfung, auch Externenprüfung, abi-nachholen.de, 2008 (v němčině)
  5. ^ Vereinbarung über die Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen p. 3.
  6. ^ Například v Bavorsko: Merkblatt über die Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen - Begabtenprüfung[trvalý mrtvý odkaz ], Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus, červenec 2006 (v němčině) (pdf)
  7. ^ Vereinbarung über die Prüfung für den Hochschulzugang von besonders befähigten Berufstätigen str. 5-7.
  8. ^ Ralph Jessen, Akademische Elite und kommunistische Diktatur: die ostdeutsche Hochschullehrerschaft in der Ulbricht-ÄraKritische Studien zur Geschichtswissenschaft 135, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1999, ISBN  3-525-35797-4, p. 319 (v němčině)
  9. ^ „Nr. 9 Hochschulkonferenz Wiesbaden (17.6.1946)“ v Mannfred Heinemann, Klaus-Dieter Müller, Michael Reinbold a Thomas Heerich, Süddeutsche Hochschulkonferenzen 1945-1949, Berlín: Akademie, 1997, ISBN  3-05-002852-1, p. 76 a poznámka 2 (v němčině)