Buďte Biauw Tjoan - Be Biauw Tjoan - Wikipedia
 Be Biauw Tjoan, Majoor-titulair der Chinezen, konec 19. století | |
| Luitenant der Chinezen | |
| V kanceláři 1846–1854 | |
| Volební obvod | Semarang, Střední Jáva |
| Kapitein-titulair der Chinezen | |
| V kanceláři 1854–1862 | |
| Majoor-titulair der Chinezen | |
| V kanceláři 1862–1863 | |
| Majoor-titulair der Chinezen | |
| V kanceláři 1872–1904 | |
| Osobní údaje | |
| narozený | 1826 Bagelen, Nizozemská východní Indie |
| Zemřel | 1904 Semarang, Nizozemská východní Indie |
| Manžel (y) | Tan Ndjiang Nio |
| Vztahy | |
| Děti |
|
| Rodiče |
|
| obsazení | Byrokrat, farmář, magnát |
| Ocenění |
|
Buďte Biauw Tjoan, Majoor-titulair der Chinezen (čínština : 馬 淼 泉; pchin-jin : mǎ miǎo'quán; 1826–1904; také hláskoval Bhe Biauw Tjoan) byl jedním z nejdůležitějších Čínsko-indonéská magnáti ve druhé polovině devatenáctého století.[1] Byrokrat, farmář příjmů (pachter ) a podnikatel, stál v čele vlivného Staňte se rodinou Bagelen, část 'Cabang Atas „Šlechta z Indie.[1][2]
Život a kariéra
Narozen v Střední Jáva, Nizozemská východní Indie (Nyní Indonésie ), Be byl nejstarším synem ‚totok „Čínský migrant první generace, samonosný magnát a později byrokrat Buďte Ing Tjioe, Majoor-titulair der Chinezen (1803–1857) jeho „Peranakan „Manželka Tjoa Tjoe Nio.[3] Be Biauw Tjoan měl dva mladší bratry, Be Ik Sam a Be Soe Ie.[3] Rodina Be Bagelenů povstala ekonomicky a sociálně prostřednictvím svého intimního vztahu s více založenými Tan rodina Semarang, jedna z nejmocnějších rodin Cabang Atas v Javě.[1][2]
V rámci této strategické aliance byli Be Biauw Tjoan a jeho bratr Be Ik Sam zasnoubeni a provdáni za dcery Tan Hong Yan, 2. Majoor der Chinezen ze Semarangu: Tan Ndjiang Nio a Tan Bien Nio.[3]
Be Biauw Tjoan, jen 21 let, byl povýšen na byrokratický post Luitenant der Chinezen v Semarangu v roce 1846, kde sloužil u svého tchána.[1] Byl povýšen do čestné hodnosti Kapitein-titulair der Chinezen v roce 1854, a to Majoor-titulair v roce 1862.[3] The Čínské důstojnictví, skládající se z řad Majoor, Kapitein a Luitenant der Chinezen, byl paží koloniální občanské byrokracie, jejímž prostřednictvím Nizozemci ovládali své čínské poddané v Indii.[3] Tento systém byl znám jakonepřímé pravidlo '.[1][3]
Beho zapojení do čínské byrokracie v Semarangu bylo pravděpodobně minimální - alespoň později - vzhledem k jeho aktivní kariéře farmáře a podnikatele.[3] Podle historika James R. Rush „Být stál v srdci obchodního partnerství Tan-Be Kongsi, které dominovalo Java leasing na opiové farmy, nejlukrativnější farmy s příjmy kolonie, od 60. do 80. let.[1] Majoor-titulair měl také zájmy v dalších příjmových farmách, rýži, cukru, plantážích, přepravě, skladování a majetku až do Singapur, kde údajně udržoval tajný podíl na opiové farmě britské kolonie.[1]
V šedesátých letech 19. století Christian Castens Rezident Bagelen shromáždili důkazy o účasti Be na pašování a distribuci opia ve velkém měřítku, a to nejen k doplnění oficiálního přidělení Kongsi, ale také k podkopání sousedních opiových farem.[1] V roce 1863 - v obrovském úderu partnerství Be-Tan - Ludolph Anne Jan Witt, baron Sloet van de Beele, Generální guvernér Nizozemské východní Indie, zbavil Be svého titulárního čínského starosty a uložil jemu a jeho partnerům mastnou pokutu za jejich nezákonné obchodování s opiem.[1] Rovněž jim bylo od nynějška zakázáno účastnit se kterékoli z opiových farem.[1]
Díky zdlouhavému odvolání k koloniálnímu nejvyššímu soudu byl Be v roce 1872 zbaven všech obvinění a byl obnoven do své původní polohy.[3] V roce 1876 však jeho konkurent podal formální stížnost na dolní komora z Nizozemský parlament proti Beově předpokládanému podkopání jeho opiové farmy nebylo proti němu nikdy nic přesvědčivě prokázáno.[1] Majoor-titulair zůstal legálně mimo dosah a udržel si svoji převahu v byrokratické hierarchii a v podnikání až do konce svého života.[1]
V březnu 1895 byl hostitelem Král Chulalongkorn ze Siamu v jeho rodinném sídle, Kebon Dalem, v Semarang.[2] Thajský panovník udělal ze svého hostitele a Rytíř Řádu chvíle slona, což zvýšilo význam společnosti Be v Javě.[2] Přátelství rodiny Be s thajskou monarchií by pokračovalo až do poloviny dvacátého století.[2]
Osobní život
Majoor-titulair Be Biauw Tjoan a jeho manželka Tan Djiang Nio měli jen jednu dceru, Be Tiong Khing.[1][3] Jejich zeť, Liem Liong Hien, později sloužil jako věcný pracovník Majoor der Chinezen ze Semarangu.[1] Majoor-titulair a jeho manželka také adoptovali čtyři své synovce.[2] Prostřednictvím konkubíny měl Be také syna, Kapitein Be Kwat Kong.[3]
Majoor-titulair Be Biauw Tjoan zemřel v roce 1904.[1] V roce 1914 založila jeho rodina Be Biauw Tjoan Bank, pojmenovanou po zesnulé paterfamilias, která se stala jednou z nejdůležitějších komerčních bank v kolonii na další desetiletí až do její likvidace v roce 1927 kvůli krizi s cukrem.[2] Rodina Be Bagelenů nicméně zůstala jednou z předních rodin Cabang Atas až do Indonéská revoluce z roku 1945.
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Rush, James R. (2007). Opium to Java: Revenue Farming and Chinese Enterprise in Colonial Indonesia, 1860-1910. Sheffield: Equinox Publishing. ISBN 978-979-3780-49-8. Citováno 3. prosince 2019.
- ^ A b C d E F G Post, Peter (2010). „Jávské rodiny Capitan Cina a Javanese Royal: Status, Modernity and Power - Major Titular Be Kwat Koen a Mungkunegoro VII“. International Journal of Asia-Pacific Studies. 13: 49–66. Citováno 3. prosince 2019.
- ^ A b C d E F G h i j Haryono, Steve (2017). Perkawinan Strategis: Hubungan Keluarga Antara Opsir-opsir Tionghoa Dan 'Cabang Atas' Di Jawa Pada Abad Ke-19 Dan 20. Utrecht: Steve Haryono. ISBN 978-90-90-30249-2. Citováno 3. prosince 2019.