Bitva o Vellicu - Battle of Vellica
| Bitva o Vellicu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Část Kantabrijské války | |||||||
 The Monte Cildá místo, kde se historici domnívají, že k bitvě došlo. (Mave je místo, které lze vidět uprostřed) | |||||||
| |||||||
| Bojovníci | |||||||
 římská říše |  Cantabri | ||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||
| Augustus | Neznámý | ||||||
The Bitva o Vellicu byla bitva o Kantabrijské války bojoval v roce 25 př. nl císařem Augustus a jeho Římské legie proti Cantabri síly, které sídlily v oblasti. Nejčastěji přijímaným místem bitvy je oblast kolem Monte Cildá, Olleros de Pisuerga, Palencia.
Místo bitvy
Cildá byla osídlena Cantabri lidé. Claudius Ptolemaios (II, 6,51) zmiňuje Vellika první mezi kantaberskými městy.[1]
Někteří autoři jako např Adolf Schulten, Miguel Ángel García Guinea a Iglesias Gil umístili bitvu a město Vellica do oblasti poblíž Monte Cildá.[2] Podle Joaquín González Echegaray, toto město odpovídalo opevnění postavenému na Monte Cildá (kde se objevil nápis, který cituje klan Vellicum), a to bylo třeba zajmout Římany z jihu, po dobytí Amaya ale před bitvou v Castro de Monte Bernorio.[3]
Rovněž bylo odvozeno, že Vellica a Bergida odkazují na stejné město v různých kronikách.[4] Další široce přijímaná víra je, že město by mohlo být na přilehlé pláni Mave a že hradiště bylo pouze doplňkovým obranným postavením.[5]
Válka
Asi od roku 29 př. N.l. začali Římané definitivně tlačit na území, kterému dominovala Cantabri a Astures, počínaje tzv Kantabrijské války. Římany osobně vedl císař Gaius Julius Caesar Augustus.
Podle kronik Florus a Orosius došlo ve městě Vellica k významné bitvě mezi Římany vedené Caesarem Augustem a Kantabrijci, která vyvrcholila dobytím města kolem roku 25 př. n. l.[6][7] Je pravděpodobné, že tyto kroniky odkazují na pláň Mave, kam se staví bitva jinými historiky.[8] Na rozdíl od předchozích konfrontací se Kantabrijci v této bitvě rozhodli čelit Římanům na otevřeném prostranství, aby mohli bojovat, pravděpodobně kvůli nedostatku zásob nezbytných k obraně hradiště.
Tuto bitvu rozhodně vyhráli mocní Legio IV Macedonica shromáždili dovnitř Segisama Iulia (Sasamón), jako předehra k případnému útoku na Castro de Monte Bernorio. Je také pravděpodobné, že Legio IX Hispana také se zúčastnil bojů vzhledem k velikosti bitvy.[9] Po porážce Kantabrijců římské síly srovnaly pevnost a městské struktury kmene.[2]
Viz také
Reference
- Informace na této stránce byly přeloženy z jejich španělského ekvivalentu.
- ^ Celtiberia: Castro de Monte Cildá.
- ^ A b Lista Roja del Patrimonio: Yacimiento de Monte Cildá.
- ^ González Echegaray, J .: Los cántabros. Santander: Estudio, 1993. ISBN 84-87934-23-4
- ^ J.L.Ramírez Sádaba,La Toponimia de la guerra. Využití a využití, str. 177 Verze en PDF
- ^ Cantabria Joven: Romanización. Archivováno 2005-08-29 na Wayback Machine
- ^ Floro, II, 33, 48.
- ^ Orosio, VI, 21, 3.
- ^ J. González Echegaray, Las guerras cántabras en las fuentes, str. 166 Disponible en PDF.
- ^ Muy Interesante: Empotrado en la Legio Nona. Archivováno 2009-02-15 na Wayback Machine
Souřadnice: 42 ° 44'37 "N 4 ° 17'12 ″ Z / 42,7436 ° N 4,2867 ° W