Barbara Sanguszko - Barbara Sanguszko - Wikipedia

Vévodkyně Barbara Sanguszko
Barbara sangushkivna.jpg
Celé jméno
Barbara Urszula Sanguszko
narozený(1718-02-04)4. února 1718
Varšava, Polsko
Zemřel15. února 1791(1791-02-15) (ve věku 73)
Varšava, Polsko
Vznešená rodinaDům Sanguszko
Manžel (y)Vévoda Paweł Karol Sanguszko (1682–1750)
Problém
Anna
Józef Paulin Sanguszko
Krystyna Justyna
Hieronim Janusz
Kunegunda
Janusz Modest
OtecJakub Dunin
MatkaMarianna Grudzińska
Paže Pogoń Litewska

Barbara Urszula Sanguszko, rozená Dunin (pseudonym: Dame; Jednoznačná polská dáma; rozhodně hodný vdova; 4. února 1718 - 2. října 1791 v Varšava ) byl polský šlechtična, básník, překladatel a moralista Během Osvícení v Polsku.[1] Uspořádala a uspořádala salon v Poddębice, kde bylo setkání intelektuálů, umělců a politiků po vzoru francouzských salonů z 18. století. Sanguszko byla známá svou zbožností a filantropií. Byla třetí manželkou mnohem starších magnát a Velký maršál Litvy, Vévoda Paweł Karol Sanguszko (1682–1750).

Rodina

Byla dcerou Jakuba Dunina (zemřel 1730) a Marianny, rozené Grudzińské (zemřel 1727). Předčasně osiřela, byla vychována jako její nevlastní matka, Helena rozená Potocka (dcera Jerzy Potocki ). Po domácím doučování se provdala v roce 1735 jako třetí manželka mnohem staršího Velký maršál Litvy, Vévoda Paweł Karol Sanguszko (1682–1750). Z deseti dětí narozených páru šest přežilo. Zahrnovaly:

  • Anna (1739–1766)
  • Józef Paulin Sanguszko (1740–1781)
  • Krystyna Justyna (1741–1778), manželka Franciszek Bieliński, spolu rodiče Tekla Teresa Lubienska
  • Hieronim Janusz (1743–1812)
  • Kunegunda
  • Janusz Modest (1749–1806)

Kariéra ve společnosti

Dne 3. května 1745 jí byla udělena rakouská Řád hvězdného kříže.[2] Sotva o pět let později, 15. dubna 1750, ovdověla. Převzala řízení záležitostí jejího zesnulého manžela, zejména výchovu jejich dětí. V témže roce získala služby francouzského lektora C. F. Pyrrhys de Varille, který zůstal na statku v Lubartów, prakticky nepřetržitě až do své smrti. Po sňatku své dcery Krystyny ​​v roce 1763 s Francisem Bielińskim se trvale usadila ve varšavském paláci Bielinski. Po předčasné smrti své dcery Krystyny ​​se ujala vedení své vnučky, Tekla Teresa, kterou vychovávala francouzským způsobem. Každé dva roky v letních měsících organizovala elitní osvícenství salon v Poddębice za účasti významných hostů. Po vzoru francouzského salonu z 18. století hostovala intelektuály, umělce a politiky. Mezi jejími hosty byli Stanisław August Poniatowski, budoucí král, a Ignacy Krasicki. Spolu s Bonou Granowskou a její sestrou Marií Lanckorońskou vytvořila „trojici oddaných dam“ proslulých svou zbožností a filantropií. Barbara Sanguszko byla oslavována pro svou velkorysost. Obnovila nejen mnoho katolických kostelů a klášterů, ale položila základy nových náboženských domů, včetně Ortodoxní kostely. Na její popud Papež Pius VI udělen odpustky podle papežský býk do čtyř farností.

S ohledem na budoucnost svých dětí a rodinného majetku se aktivně podílela na politickém životě své země. Vzala to na sebe, aby se zúčastnila parlamenty a tribunály. Její večírky vytvořily budoucí divadelní iniciativy Lazienki Palace. Hostovala velkolepé příležitosti v Palác Saski, včetně iluminací, koncertů a plesů pro dobové hodnostáře. To zajistilo její účast na korunovaci krále Stanislasa Augusta. Kromě svých nemovitostí ve Varšavě byla paničkou panství v Szymanów, Zasław, Lubartów a Poddębice. Cestovala značně napříč Polskem na místa, včetně Gdaňsk, Białystok, Berdyczów a do zahraničí do Řím.

Spisy

Překlady

Barbara Sanguszko přeložila do polštiny dva náboženské traktáty Louise de La Vallière, bývalá francouzská královská milenka proměnila karmelitánku v r. 1743 v Lublinu.[3] Přeložila sérii úvah o náboženských a morálních tématech kardinála Giovanni Bona.[4] V 60. letech 19. století přeložila příručku o medicíně, kterou si nechala objednat u osobního lékaře Sanguszka, Dr. Francise Curtiuse.[5] V roce 1788 následoval překlad těžkého dvousvazkového anti-Voltaire román Le Comte de Valmont, ou, Les égaremens de la raison Philippe Louis Gérard.[6]

Originální díla

  • V roce 1755 napsala a průvodce pro matky, jejichž dcera se měla vdávat:[7] Nauka matki córce swojej idącej za mąż dana, a przez osobę wielce szanującą takie dla dzieci nauki do druku podana, Varšava: 1756; 2. vydání: Lwów, 1760 pod revidovaným názvem, Uwagi pewnej chwalebnej matki, godnej córce swojej, gdy ją za mąż wydawała, na pożegnanie podane - Postřehy určité požehnané matky ke své dceři jako rozloučení s jejím manželstvím; znovu vydáno, Varšava: 1763; Chełm: 1772; Kalisz: 1783 (jak je uvedeno výše); zveřejněno anonymně.
  • Wiersze w rozmaitych materiach. - „Básně na různá témata“ (úvod I. Krasicki - neidentifikovaný vydavatel).
  • Fragment básně Sanguszka (překlad dopisu z Frederik II svému bratrovi) ze dne 1760 ([8]

Korespondence

  1. Korespondence s nevlastním synem Januszem Aleksanderem Sanguszkem z roku 1754[9]
  2. Na Antoni Lubomirski, voyevod z Lublin ze dne 23. dubna 1754[10]
  3. Na Adam Krasinski, 2 dopisy ze dne 16. srpna a 24. listopadu 1769[11]
  4. Na Stanisław August Poniatowski: z roku 1763.[12]
  5. Stanisławovi Augustu Poniatowskému a A. Mokronowskému, 2 nedatované dopisy[13]
  6. Paweł Benoē[14]

Reference

  1. ^ http://www.ipsb.nina.gov.pl/index.php/a/barbara-urszula-sanguszkowa-z-duninow - Položka v polštině ve Slovníku národní biografie
  2. ^ Dunin-Borkowski, Jerzy Sewer. Panie polskie przy dworze rakuskim (Damy krzyża gwiaździstego. Damy pałacowe. Kanoniczki honorowe sabaudzkie i berneńskie) Lwów, publikováno Księgarnia Seyfarth a Czajkowski 1891, 61 stran
  3. ^ Vallière, F.L. de la, Uwaga duszy przez pokutę nawracającej się do Boga pełna afektów serdecznych na žalm 50 ... a žalm 102 ... pokutującego Dawida ..., a Refleksje chrześcijańskie nad ułomnością naszą ... publikováno v Lublinu 1743
  4. ^ Bono Giovanni, Przewodnia do nieba droga publikováno v roce 1744
  5. ^ Curtius, F. trans. Sanguszko, B. O chorobach prędkiego ratunku potrzebujących ..., Varšava, 1783 - O nemocech vyžadujících urgentní léčbu.
  6. ^ Gérard, P.L. Hrabia de Valemont, czyli obłąd rozumu ... - Hrabě z Valemontu nebo ztráta rozumu.
  7. ^ Sanguszko, Barbara. Naukę matki córce swojej idącej za mąż daną ... Varšava, 1756.
  8. ^ Tomkowicz, S. Z wieku Stanisława Augusta, Národní knihovna Paní: Biblioteki Narodowej, sygn. M 262): sv. 2, Krakov 1882, s. 78. The Ossolineum sbírka má předmluvu k výše uvedenému Sanguszko, sygn. 552 / II 5.
  9. ^ Paní: Varšavská univerzitní knihovna; sygn. 99 a 9; Ossolineum, sygn. 313 / II
  10. ^ Paní: Ossolineum, sygn. 313 / II.
  11. ^ Paní: Biblioteka Czartoryskich, sygn. 833 - Czartoryski Library
  12. ^ Sbírka pro roky: 1780-1784, 1786-1788; Paní: Biblioteka Czartoryskich, sygn. 687, 689, 700, 723
  13. ^ Paní: Biblioteka Jagiellońska, sygn. 6147 IV t. 13
  14. ^ Paní: Lwów. Państwowa Naukowa Biblioteka. (Ossolineum, sygn. 454 / II)