Selhání banky - Bank failure

A selhání banky nastane, když a banka není schopen dostát svým závazkům vůči vkladatelé nebo jiný věřitelé protože se stala insolventní nebo příliš nelikvidní na to, aby dostála svým závazkům.[1] Přesněji řečeno, banka obvykle selže ekonomicky, když Tržní hodnota jeho aktiva klesá na hodnotu, která je nižší než tržní hodnota jeho závazky. The insolventní banka si buď půjčí od jiné solventní banky nebo prodává svá aktiva za nižší cenu, než je jejich tržní hodnota, aby generovala likvidní peníze, aby mohla svým vkladatelům vyplatit na požádání. Neschopnost solventních bank půjčovat likvidní peníze do platební neschopnosti vytváří a bankovní panika mezi vkladateli, protože více vkladatelů se snaží přijímat hotovostní vklady z banky. Banka proto není schopna včas splnit požadavky všech svých vkladatelů. Banku může také převzít regulační vládní agentura, pokud je podíl akcionářů (tj. Kapitálové poměry) pod regulačním minimem.
Selhání banky je obecně považováno za důležitější než selhání jiných typů obchodních společností z důvodu provázanosti a křehkosti bankovních institucí. Výzkum ukázal, že tržní hodnota zákazníků bank v selhání je nepříznivě ovlivněna k datu oznámení selhání.[2] Často se obává, že přelít dopady selhání jedné banky se mohou rychle rozšířit po celé ekonomice a mohou mít za následek selhání dalších bank, ať už tyto banky byly či nebyly solventní v té době jako okrajový vkladatelé se snaží přijímat hotovostní vklady z těchto bank, aby se vyhnuli ztrátám. Tím se přelévá účinek bankovní paniky nebo systémové riziko má násobitel účinek na všechny banky a finanční instituce což vede k většímu účinku selhání banky v ekonomice. Výsledkem je, že bankovní instituce jsou obvykle podrobovány přísným opatřením nařízení a selhání banky jsou zásadní veřejná politika v zemích po celém světě.[3]
Seznam mezinárodních bankovních akvizic
Datum oznámení | cílová | Nabyvatel | Hodnota transakce (Miliardy USD) |
---|---|---|---|
2007-10-09 | ![]() | ![]() ![]() ![]() | 77.230 |
2008-02-22 | ![]() | ![]() | 41.213 |
2008-04-01 | ![]() | ![]() | 2.200 |
2008-07-01 | ![]() | ![]() | 4.000 |
2008-07-14 | ![]() | ![]() | 1.930 |
2008-08-31 | ![]() | ![]() | 10.812 |
2008-09-07 | ![]() | ![]() | 5,000.000 |
2008-09-14 | ![]() | ![]() | 44.000 |
2008-09-16 | ![]() | ![]() | 182.000 |
2008-09-17 | ![]() | ![]() | 1.300 |
2008-09-18 | ![]() | ![]() | 33.475 |
2008-09-26 | ![]() | ![]() | 1.300 |
2008-09-26 | ![]() | ![]() | 1.900 |
2008-09-28 | ![]() | ![]() ![]() | 1.838 |
2008-09-28 | ![]() ![]() ![]() | ![]() | 12.356 |
2008-09-29 | ![]() | ![]() ![]() | 2.298 |
2008-09-30 | ![]() | ![]() ![]() ![]() | 7.060 |
2008-10-03 | ![]() | ![]() | 15.000 |
2008-10-07 | ![]() | ![]() | 4.192 |
2008-10-08 | ![]() | ![]() | 3.254 |
2008-10-09 | ![]() | ![]() | 1.257 |
2008-10-13 | ![]() | ![]() | 26.045 |
2008-10-13 | ![]() | ![]() | 30.641 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 45.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 3.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 10.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 25.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 10.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 2.000 |
2008-10-14 | ![]() | ![]() | 25.000 |
2008-10-17 | ![]() | ![]() | 65.314 |
2008-10-22 | ![]() | ![]() | 11.032 |
2008-11-23 | ![]() | ![]() | 300.000 |
2009-02-11 | ![]() | ![]() | 3.861 |
2009-02-11 | ![]() | ![]() | 13.570 |
2009-02-11 | ![]() | ![]() | 3.861 |
2012-03-13 | ![]() | ![]() | 2.096 |
2012-03-13 | ![]() | ![]() | 4.633 |
2012-03-13 | ![]() | ![]() | 7.612 |
2012-03-13 | ![]() | ![]() | 5.516 |
2012-03-25 | ![]() | ![]() | 10.812 |
2012-05-25 | ![]() | ![]() | 20.962 |
2012-06-07 | ![]() | ![]() | 1.780 |
2012-06-07 | ![]() | ![]() | 3.300 |
Selhání bank v USA
V USA jsou vklady na spořicích a běžných účtech zajištěny FDIC. V současné době je každý majitel účtu pojištěn až do výše 250 000 USD pro případ selhání banky.[4] Pokud banka selže, kromě pojištění vkladů funguje FDIC jako přijímač selhání banky, převzetí kontroly nad aktivy banky a rozhodování o tom, jak vyrovnat její dluhy. Počet selhání banky sleduje a zveřejňuje FDIC od roku 1934 a po vrcholu v roce 2010 se snížil kvůli finanční krize 2007–08.[5]
V případě úpadku banky není veřejnost předem informována.[6] Za ideálních okolností může dojít k selhání banky, aniž by zákazníci kdykoli ztratili přístup ke svým prostředkům. Například v roce 2008 selhání Washington Mutual FDIC byl schopen zprostředkovat obchod, ve kterém JP Morgan Chase koupil aktiva společnosti Washington Mutual za 1,9 miliardy $.[7] Ze stávajících zákazníků se okamžitě stali zákazníci JP Morgan Chase, aniž by to narušilo jejich schopnost používat své bankomat karty nebo bankovnictví na pobočkách.[8] Tyto politiky mají odradit banka běží které by mohly způsobit ekonomické škody v širším měřítku.
Globální selhání
Jak bylo uvedeno výše, selhání banky je relevantní nejen pro zemi, ve které má sídlo, ale i pro všechny ostatní národy, se kterými obchoduje. Tato dynamika byla v dramaticky zvýrazněna Finanční krize z roku 2008, během nichž měla selhání velkých investičních bank s boulí konzistentní důsledky pro místní ekonomiky na širším globálním trhu. Vysoká míra integrace trhů do globální ekonomiky z něj učinila téměř nevyhnutelnost. Tato provázanost se neprojevila na vysoké úrovni, pokud jde o dohody sjednané mezi významnými společnostmi z různých částí světa, ale také o globální povahu make-upu jedné společnosti. Outsourcing je klíčovým příkladem tohoto makeupu. Jak velké banky jako Lehman Brothers a Bear Stearns selhaly, zaměstnanci z jiných zemí než EU Spojené státy trpěl na oplátku.
Viz také
- Bankovní provoz
- Příčiny velké deprese
- Seznam nabytých nebo zbankrotovaných bank Spojených států na konci finanční krize na konci 2000
- Seznam selhání bank ve Spojených státech (2008 – současnost)
- Seznam největších selhání bank v USA
- Příliš velký na to, aby zkrachoval
- Volckerovo pravidlo
- Zombie banka
Poznámky pod čarou
- ^ „Když banka selže - fakta pro vkladatele, věřitele a dlužníky“. FDIC. 2008-10-03. Citováno 2008-12-21.
- ^ Federální rezervní banka v Chicagu, Hodnota bankovních vztahů během finanční krize, Prosinec 2002
- ^ „Selhání banky, systémová rizika a regulace banky“. Institut Cato. Jaro 1996. Archivováno z původního dne 8. prosince 2008. Citováno 2008-12-21.
- ^ „Změny v pojistném krytí FDIC“. FDIC. Archivovány od originál dne 22. listopadu 2010. Citováno 30. prosince 2010.
- ^ http://www2.fdic.gov/hsob/SelectRpt.asp?EntryTyp=30 Archivováno 07.07.2011 na Wayback Machine. Přístupné 7. 4. 2013.
- ^ „Když banka selže“. FDIC. Podzim 2008. Archivováno z původního dne 24. února 2009. Citováno 2009-02-06.
- ^ „JPMorgan Chase koupí Washington Mutual“. Pracovní týden. 26. září 2008. Archivováno z původního dne 3. března 2009. Citováno 2009-02-06.
- ^ „OTS 08-046 - Washington Mutual Acquired by JPMorgan Chase“. Úřad pro šetrnost. 25. září 2008. Archivováno z původního dne 15. ledna 2009. Citováno 2009-02-06.
Další čtení
- Calomiris, Charles W. a Joseph R. Mason. „Základy, panika a utrpení banky během deprese.“ American Economic Review (2003): 1615-1647. online
- Carlson, Mark. „Příčiny pozastavení bank v panice roku 1893.“ Zkoumání hospodářských dějin 42.1 (2005): 56-80. online
- Proutěný, Elmus. Bankovní panika Velké hospodářské krize (2000).
- Proutěný, Elmus. Bankovní paniky pozlaceného věku (2006).
- Proutěný, Elmus. „Přehodnocení příčin bankovní paniky z roku 1930.“ Journal of Economic History 40.03 (1980): 571-583.