Bangladéšská nacionalistická strana - Bangladesh Nationalist Party

Bangladéšská nacionalistická strana

জাতীয়তাবাদী দল
ZkratkaBNP
PředsedaBegum Khaleda Zia
Tarique Rahman (úřadující předseda)[1]
Generální tajemníkMirza Fakhrul Islam Alamgir
Vrchní místopředsedaTarique Rahman
ZakladatelZiaur Rahman
Založený1. září 1978 (Před 42 lety) (1978-09-01)
Hlavní sídlo28/1 Naya Paltan, Dháka
Studentské křídloBangladéš Jatiotabadi Chatra Dal
Křídlo pro mládežBangladéš Jatiotabadi Jubo Dal
Dámské křídloBangladéš Jatiotabadi Mohila Dal
Farmářské křídloBangladéš Jatiotabadi Krishak Dal
Odborové křídloBangladéš Jatiotabadi Sramik Dal
Dobrovolnické křídloBangladéš Jatiotabadi Swechasebak Dal
IdeologieBangladéšský nacionalismus
Národní konzervatismus
Sociální konzervatismus
Ekonomický liberalismus
Politická pozicePravý střed na pravé křídlo[2]
Národní příslušnostAliance 18 stran
Přední strana Jatiya Oikya
Mezinárodní příslušnostAsijsko-pacifická demokratická unie
Barvy  Červené
  Zelená
  Modrý (obvyklý)
HesloBangladéš Zindabad
Jatiya Sangsad
7 / 350
Městské korporace
2 / 12
Volební symbol
Logo of Bangladesh Nationalist Party.jpg
Vlajka strany
Bangladesh Nationalist Party flag.png
webová stránka
www.bnpbd.org

The Bangladéšská nacionalistická strana (bengálský: বাংলাদেশ জাতীয়তাবাদী দল, romanized: Bangladéš Jātīyotābādī Dol; zkráceně BNP) je jednou z hlavních politických stran Bangladéš. Bylo založeno 1. září 1978 bývalým prezidentem Bangladéše Ziaur Rahman po prezidentských volbách v roce 1978 za účelem sjednocení lidu s nacionalista ideologie země. Od té doby vyhrála BNP druhé, páté, šesté a osmé celostátní volby a dvě prezidentské volby v letech 1978 a 1981. Strana rovněž drží rekord největší opozice v historii parlamentních voleb v zemi se 116 křesly v the sedmé národní volby v červnu 1996.[3] V současné době má v parlamentu 9 poslanců Celostátní volby 2018.[4]

Ideologie

Strana drží ideologii Bangladéšský nacionalismus jako svůj hlavní koncept přijal 19bodový program, který prohlásil, že „svrchovanost a nezávislost Bangladéše, zlaté plody historického osvobozeneckého boje, je naše posvátná důvěra a nedotknutelné právo“. Zakládající manifest BNP tvrdí, že obyvatelé Bangladéše chtějí „... vidět, že se víra a důvěra ve všemohoucího Alláha, demokracii, nacionalismus a socialismus sociální a ekonomické spravedlnosti projeví ve všech sférách národního života“ .

BNP a její studentské křídlo bylo hybnou silou povstání proti autokratické vládě Eršad v roce 1990, které vyvrcholilo pádem režimu a obnovením demokracie v Bangladéši.[5] Begum Khaleda Zia, která byla předsedkyní strany od roku 1983, byla zvolena první ženou Předseda vlády Bangladéše a druhá ženská předsedkyně vlády a Muslimská většina země po pákistánské Benazir Bhuttová.

Begum Khaleda Zia je předsedkyní strany s Tarique Rahman jako vrchní místopředseda a Mirza Fakhrul Islam Alamgir jako generální tajemník.

Dějiny

Zakladatel strany předseda Ziaur Rahman

JAGODAL

Dne 22. února 1978 byla se spravedlností vytvořena nová strana Jatiyatabadi Ganatantrik Dal (JAGODAL) Abdus Sattar jako koordinátor. Většina významných osobností byla z poradního sboru, který v té době řídil zemi. Jagadal byl prvním pokusem o vytvoření platformy pro nacionalisty v zemi. Generálmajor (v důchodu) M.Majid ul Haq, profesor Syed Ali Ahsan Shamsul Alam Chowdhury, A.Z.M. Enayetullah Khan, M. Hamidullah Khan, Jakaria Chowdhury, profesor Dr. M. R. Khan a Saifur Rahman byli prominentní osobnosti.[6] JAGODAL byl rozpuštěn dne 28. srpna 1978, aby upevnil své členství v rámci nově vytvořené Jatiyatabadi Front.

Jatiyatabadi Front

1. května 1978 byla vytvořena Jatiyatabadi fronta nebo nacionalistická fronta se Ziaurem Rahmanem jako šéfem fronty, ke které se JAGODAL připojil brzy po svém vzniku. Hlavní část NAP (Bhashani) se také připojila k přední straně Mashiur Rahman. Shah Azizur Rahman s některými jeho kolegy z Muslimská liga. Kazi Zafar Ahmed a připojila se také frakce strany Spojených národů, Maolana Matin s jeho labouristickou stranou a vůdce menšin Rashraj Mandal s federací Tafsili Jati.

Ziaur Rahman byl jejich kandidátem na prezidentské volby dne 3. června 1978. Ziaur Rahman vyhrál volby a porazil M. A. G. Osmani Ganatantrik Oikya Jote (Sjednocená demokratická aliance), kterou podpořila Bangladéšská liga Awami.[7]

Vznik BNP

Po prezidentských volbách v roce 1978 byla dne 1. září založena Bangladéšská nacionalistická strana (BNP).[8]

Ústava strany byla vypracována za 21 dní formace se 76 členy s Ziaur Rahman jako hlavní svolavatel, M. Hamidullah Khan jako výkonný tajemník a Dr. A. Q. M. Badruddoza Chowdhury byl jmenován generálním tajemníkem.

Zakládající svolávací výbor

BNP sestavila svoji první vládu po 1979 Bangladéšské všeobecné volby. První zasedání parlamentu se konalo 2. dubna 1979. Zvolený byl Shah Azizur Rahman jako předseda vlády a vůdce parlamentu. Mirza Ghulam Hafiz byl zvolen předsedou parlamentu. Asaduzzaman Khan z Awami League se stal vůdcem opozice.

Během této doby přilákalo velkou skupinu příznivců a aktivistů, kteří se připojili k nově vytvořenému studentskému křídlu a křídlu mládeže. Po sestavení vlády byl vyhlášen první výkonný výbor strany. Byl vytvořen národní stálý výbor jako nejvyšší rozhodovací fórum strany s 12 členy.[9]

Zakládající národní stálý výbor

V září 1978 bylo vytvořeno křídlo pro mládež, které bylo jmenováno Bangladéš Jatiyatabadi Jubo Dal s hlavním svolavatelem Abulem Kashemem. Pořadatelem jednotky Dhaka byl Saifur Rahman. Během několika měsíců byl vyhlášen ústřední výkonný výbor Jubo Dala, jehož prezidentem a generálním tajemníkem byl Abul Kashem a Saifur Rahman. Mirza Abbas se stal prezidentem jednotky v Dháce a generálním tajemníkem byl Kamruzzaman Ayat Ali.[10]

1981–1982

Dne 30. května 1981 byla zakladatelka stranického prezidenta Ziaur Rahman zavražděna v obvodním domě Chittagong malou skupinou vojenských úředníků. Po atentát na Ziaura Rahmana, velké davy začaly protestovat ve velkých městech jako Dháka a Chittagong.[11] Pohřeb Ziaura Rahmana se stal obrovskou událostí za účasti milionů lidí v Dháce.[12]

V Bangladéšské prezidentské volby 1981 Abdus Sattar byl zvolen. Založil Radu národní bezpečnosti, aby zapojil bangladéšské ozbrojené síly. Mezitím viceprezident Mirza Nurul Huda rezignoval na svůj post v březnu 1982.[13]

Vojenský státní převrat, 1982

Náčelník armády Hussain Muhammad Ershad zmařil zvolenou vládu spravedlnosti Sattar dne 24. března 1982 a nahradil jej spravedlností A. F. M. Ahsanuddin Chowdhury. BNP byl vyhozen ze síly. Mnoho z jeho vůdců bylo uvězněno,[11] včetně bývalého ministra S.A. Bariho, Saifura Rahmana, Habibulláha Chána, Tanvira Ahmeda Siddiquiho, Atauddina Chána, Jamala Uddina Ahmeda, K.M. Obaidur Rahman, Abul Hasnat a Moudud Ahmed. Od března do července 1982 bylo zatčeno 233 vůdců BNP.[14]

Khaleda Zia je současnou předsedkyní a vůdkyní strany

Aliance 7 stran

Od roku 1983, Begum Khaleda Zia se stal de facto rozhodujícím činitelem strany. Pod jejím vedením BNP vytvořila novou protivládní alianci proti autokratickému Ershadovu režimu. Název byl pojmenován po počtu stran, které s ním byly, Aliance 7 stran.[15]

BNP zahájila masivní protivládní hnutí po koordinaci s Awami League vedenou Aliancí 15 stran od září 1983. Aliance 7 stran uspořádala hromadné shromáždění a vyhlásila celostátní stávku dne 1. listopadu 1983. Stávka byla velmi úspěšná. Poté aliance vyzvala k obklíčení sekretariátu dne 28. listopadu 1983 spolu s Aliancí 15 stran.[16] Tisíce aktivistů BNP vedených tehdejším výkonným tajemníkem (později označeným jako tajemník kanceláře) M. Hamidullah Khan obklíčil budovu sekretariátu na Paltanu a rozbil velkou díru v jižním rohu hraniční zdi budovy. Policie se odplatila nevybíravým vystřelením živých střel.[16] M. Hamidullah Khan byl zatčen 3. listopadu odpoledne ze svého bydliště v kantonu Dháka. Té noci byl uložen zákaz politických aktivit a Begum Khaleda Zia byl držen v domácím vězení. Ilegální režim byl v jádru vážně otřesen. Byla zavedena dlouhá zákaz vycházení a zákaz politiky.

Dne 29. února 1984 Ershad prohlásil, že zákaz politiky bude zrušen 26. března a 27. května se budou konat prezidentské i národní volby. Aliance sedmi stran požádala o národní volby před prezidentskými volbami. Po zrušení zákazu se Khaleda Zia dne 1. dubna zúčastnila rozšířeného zasedání strany, kde byla jmenována úřadující předsedkyní strany. V květnu rezignoval předseda soudce Sattar a předsedou strany byl jmenován Khaleda Zia.[10]

Pod vedením Khaledy Zia bylo prvním velkým krokem, který BNP podnikla, vyloučení vůdců jako Shah Azizur Rahman, Moudud Ahmed, AKM Maidul Islam, Abdul Alim a barrister Sultan Ahmed Chowdhury. Tito vůdci vytvořili výbor se Shah Azizem jako prezidentem a AKM Maidul Islam jako generálním tajemníkem. Tato frakce se později připojila k Jatiya Front a Jatiya Party.

Útok na Begum Khaleda Zia

Dne 23. Září 1984 při řešení shromáždění v Bogra Na rally bylo nabito 10 nebo 12 ručně vyrobených granátů, zatímco některé z nich mířily na fázi, kdy přednášela Khaleda Zia.[17][stránka potřebná ] Khaleda Zia těsně unikla zranění, zatímco jedenáct jejích členů utrpělo těžká zranění. Na protest proti tomuto útoku byla ve dnech 22. a 27. prosince zahájena celostátní stávka. Vláda v těchto dnech uložila zákaz politických aktivit, aby zmařila stávku, ale byla do značné míry ignorována. Dva lidé, včetně studentského vůdce z Bangladéše, Jatiotabadi Chatra Dal, zemřeli, když policie 22. prosince vystřelila na dav.[17][stránka potřebná ]

Upazila volby 1985

1985 volební výsledky Upazila[18]
StranaPředseda
Janadal190
Bangladéšská nacionalistická strana46
Bangladéšská liga Awami41
Jatiyo Samajtantrik Dal-JSD15
Muslimská liga9

Vláda, uprostřed protestů, uspořádala upazila volby dne 15. května 1985 v roce 251 upazilas a 20. května v roce 209. Volby byly poznamenány zmanipulováním, nacpáním, vytržením hlasovacích lístků a volebními podvody. Ershadův nově vytvořený Janadal získal 190 kandidátů jako vítěze. Ačkoli BNP měla potíže kvůli vládním represím, získala 46 svých vůdců ve funkci předsedů upazila, zatímco Awami League dopadla horší se 41 upazila předsedou.[18]

Vznik studentské aliance

V roce 1985, BNP studenti křídlo Bangladéš Jatiotabadi Chatra Dal založil Shongrami Chatra Jote s Chatra League (Awranga), Chatra League (Pradhan) a pěti dalšími studentskými organizacemi a zahájil odpor proti Ershadovi.

Všeobecné volby 1986

V březnu 1986 Ershad prohlásil, že národní volby se budou konat 26. dubna.[19] Aliance 7 stran vedená BNP i Aliance 15 stran vedená Ligou Awami vyhlásily bojkot voleb dne 17. března. Oba vyhlásili společné shromáždění dne 21. března a celostátní stávku dne 22. března jako okamžitý program zmařit nadcházející volby.

Výsledky parlamentních voleb v roce 1986[9]
StranaSedadlaHlasování
Jatiya Party15342.34%
Bangladéšská liga Awami7626.16%
Bangladéš Jamaat-e-Islami104.61%
Komunistická strana Bangladéše5–
Národní strana Awami5–

V noci před celostátní stávkou 22. března svolala liga Awami schůzku Aliance 15 stran, ale šejk Hasina se schůzky odmítl zúčastnit. Na schůzi se většina stran, včetně Ligy Awami, vyslovila ve prospěch voleb. Během té noci udržoval generál Khalilur Rahman z Awami League úzké kontakty s velením armády. Sheikh Hasina pravidelně diskutoval s generálem Khalilem.[16]

V závěrečných hodinách dne 21. března 1986 oznámil šejk Hasina, že se voleb účastní Awami League a její aliance. Pět stran aliance se po oznámení rozdělilo od Awami League a rozhodlo se bojkotovat volby. BNP a aliance 7 stran s nově vytvořenou aliancí levic 5 stran zahájily kampaň proti volbám, zatímco Awami League a Bangladéš Jamaat-e-Islami připojil se k volbám.

Volby byly z velké části bojkotovány. Předsedkyně BNP zmobilizovala velkou skupinu politických stran a jejich vedoucích za ní, aby volby bojkotovala. Kromě 7stranné aliance vedené BNP a levicové 5stranné aliance je dalších 17 stran včetně BNP (Shah Aziz), Samajbadi Dal (Nirmal Sen), Demokratické ligy (Moshtaq), Demokratické ligy (Oli Ahad), Islámské demokratické ligy, Islami Andolon (MA Jalil), Janata Party, Jatiya Ganatantrik Party, Labour Party (Maolana Matin), Muslimská liga (Kamruzzaman), Progatishil Ganatantrik Shakti a tak dále.[9]

Khaleda Zia zopakovala, že BNP se zúčastní, pouze pokud:

  1. Základní práva jsou obnovena
  2. Všichni političtí vězni jsou propuštěni
  3. Všechna přesvědčení politiků vojenskými soudy jsou zrušena

Protivolební aliance v rámci BNP vyzvala k celonárodnímu stávce v den voleb. Nepokoje, volební podvody a nesprávné praktiky označily den voleb podle opozičních stran.[20] Liga Awami i Jamaat-e-Islami připustili ve volbách ponižující porážku.[16]

Begum Khaleda Zia na proslovu dne 28. listopadu 1989

Generál Hussain Mohammad Ershad byl zvolen 15. října 1986. Před volby Byla Khaleda Zia 13. října uvalena do domácího vězení.[21]

Ve společném prohlášení obě aliance vyzvaly k programu „Obléhání Dháky“ dne 10. listopadu 1987. Vláda uložila zákaz veřejných shromáždění před programem, který byl vzepřen dne a během programu bylo hlavní město země prakticky přešel pod kontrolu opozičních aliancí.[22] Tento incident rozzuřil opozici a následující den byl vyhlášen celonárodní protest. Vláda přišla tvrdě a Khaleda Zia i šejk Hasina byli 11. října uvrženi do domácího vězení.[22] Strany i jejich partneři v hnutí vyhlásili časté celostátní stávky na další dny do konce roku.

Všeobecné volby 1988

BNP bylo rozhodnuto, že se za Ershadova režimu nepřipojí k hlasování, a rozhodla se bojkotovat všeobecné volby v roce 1988 po zrušení předchozího parlamentu. Volby se konaly 3. března bez účasti jakékoli populární strany nebo spojenectví, spíše byla podána kombinovaná opozice vedená ASM Abdurem Rabem. BNP v den voleb zvolala celostátně a prohlásila, že budou odolávat volbám.[23]

Organizační reformace

Na doporučení Dr. Badruddozy Chowdhuryho šéf BNP Begum Zia dne 21. června 1988 pozastavil stálý národní výbor a výkonný výbor strany z různých důvodů, včetně selhání posílení strany vůdců. Během této příležitosti byli bývalí vojenští důstojníci také odvoláni z vedoucích pozic ve straně. M. Hamidullah Khan byl uvolněn z funkce výkonného tajemníka. Dne 3. července 1988 byl advokát Abdus Salam Talukder, významný právník, místo KM Obaidura Rahmana přidělen na místo generálního tajemníka strany. Brzy po odstranění Obaidura vytvořil s Jamalem Uddin Ahmedem a Abulem Hasnatem nový večírek se stejným názvem.[24] Dne 17. července téhož roku Shah Azizur Rahman s ním rozpustil frakci BNP a 26. srpna se připojil ke straně se svými následovníky. Barrister Abdus Salam Talukder restrukturalizoval BNP, čímž se stala silnější politickou platformou, která v kritickém období prosperovala a svrhla Eršadův režim.[25]

Hromadné povstání z roku 1990

Hlavní článek: Hromadné povstání v Bangladéši v roce 1990

Hnutí proti Ershadovi začalo nabývat na obrátkách od října 1990. BNP vedla alianci 7 stran, Liga Awami vedla alianci 8 stran a levicová aliance 5 stran zahájila od 10. října 1990 hnutí k uzurpování Ershad a vyhlásila celostátní stávku na ten den. Stávka si vyžádala 5 životů, včetně tří aktivistů BNP, kteří se shromáždili před ústředí strany Jatiya, když kádry strany Jatiya zahájily palbu na dav.[26]

Dne 28. listopadu se opoziční strany včetně BNP a jeho studentského křídla postavily proti zákazu vycházení a stavu nouze a vyšly s velkými průvody. Zákaz vycházení a stav nouze byly pro Eršada poslední možností, která se na konci listopadu 1990 stala neúčinnou.[27] Dne 3. prosince se protesty staly násilnějšími a mnoho z nich zemřelo. Bomby byly vrženy v budově Sena Kalyan Sangstha v Motijhilu. Od 27. listopadu do 3. prosince zahynulo více než padesát demonstrantů.[27] Dne 4. prosince došlo k masovému povstání a Ershad vyhlásil rezignaci.

Pohyb studentů

Dhaka University Central Students Union (DUCSU), která byla vždy centrem všech populárních hnutí v historii Bangladéše, se po volbách 3. června 1990 dostala pod kontrolu Bangladéše Jatiotabadi Chatra Dal.[28][29][30] Panel Amanullah Aman-Khairul Kabir Khokan podporovaný Chatrou Dalem získal všechny posty a ujal se vedení studentského hnutí v University of Dhaka kampus.[28][30]

Výbor DUCSU vedený Chatrou Dal vytvořil alianci se všemi existujícími skupinami studentů v areálu Sarbadaliya Chatra Oikya Parishad (All-Party Students Alliance Council) a dne 1. října 1990 uspořádal demonstraci.[29] Protesty se staly prudkými poté, co policie vystřelila 10. října při demonstraci Chatra Dal, při níž byl zabit Naziruddin Jehad, vůdce Chatra Dal ze Sirajganj, který přišel do Dháky, aby se připojil k shromáždění proti Ershadovi.[31][32]

Série studentských protestů přinutila Ershadův režim přemýšlet o bezpečném východu.[33]

Solidarita učitelů

Dne 7. prosince 1989 podpořila BNP Bílá skupina učitelů nejvyšší počet děkanů zvolených z jejich panelu, včetně profesora Anwarullaha Chowdhuryho, profesora S M. Faize, asistenta profesora M. Anwar Hossain a docent Humayun Ahmed.[34]

Bílá skupina učitelů pro-BNP, která dominovala asociaci učitelů univerzity v Dháce, vyhlásila v roce 1990 totální hnutí proti Ershadovu režimu. Všichni učitelé se 29. listopadu rozhodli rezignovat na svůj post a potvrdili své rozhodnutí nevrátit se třídy až do pádu Ershad. Důsledná reakce učitelů ohrozila eršádský režim.[35]

Po pádu Eršadu, kvůli oddanosti národním zájmům, získala bílá skupina učitelů 24. prosince 1990 rozhodující vítězství ve volbě asociace učitelů univerzity v Dháce opět s profesorem Anwarullahem Chowdhurym jako prezidentem asociace s profesorem M. Anwar Hossain jako generální tajemník.[36]

Prozatímní vláda (2006–2008)

Hlavní článek: Bangladéšská politická krize 2006-2008

Vláda podporovaná vojáky slíbila vyřešit dlouhodobé problémy korupce a v roce 2007 podala žalobu na více než 160 politiků, úředníků a podnikatelů. Mezi obviněnými byli Khaleda Zia a její dva synové a šejk Hasina, vůdce Awami Liga.[37]

The Bangladéšská volební komise pozval k účasti na jednáních spíše Hafizuddinovu frakci než Khaledu Ziu, přičemž první uznal jako legitimní BNP. Khaleda Zia to napadla u soudu, ale její odvolání bylo zamítnuto dne 10. dubna 2008.[37] Po jejím propuštění později v tomto roce byla Zia obnovena na pozici vůdce strany.[38]

V Obecné volby v Bangladéši 2008, aliance čtyř stran vedená BNP získala 33 křesel z 299 volebních obvodů, z nichž pouze BNP získala 30.[39]

5. národní rada, 2009

Po sankcích volební komise uspořádala strana celorepublikové akce, aby mohli místní vůdci v národní straně hrát aktivní roli.[40] Národní rada BNP zmocnila znovuzvoleného předsedu strany Khaledu Zia k výběru dalších členů pro národní výkonný výbor a stálý výbor.[41] Zvolila jejího nejstaršího syna, Tarique Rahmana, na silnou pozici vrchní místopředsedkyně, „tahem, který byl zjevně navržen tak, aby mu uklidnil cestu k stranickému kormidlu“.[41]

Povolební kampaně (2012 - současnost)

Po několika hnutích v období těžkých politických nepokojů mezi lety 2012 a 2014 bylo zabráněno vládnoucí straně držet 10. všeobecné volby v lednu 2014 bez neutrální prozatímní vlády vedla Khaleda BNP a její spojence v bojkotu voleb. V den voleb byly hlášeny případy násilí, včetně bombardování volebních center, z nichž byla obviněna BNP a její spojenci. Při volbách do Union Parishad 2016 bylo při násilných střetech mezi Awami League a příznivci BNP zabito více než 100 lidí.[42] V roce 2016 BNP oznámila svůj nový národní stálý výbor, ve kterém si Khaleda udržela pozici předsedkyně. Byli přijati noví členové, zatímco někteří starší členové byli odstraněni, a byly formulovány různé nové strategie pro provoz strany.[43][44] V květnu 2017 Khaleda odhalila vizi BNP Vision 2030, aby získala podporu veřejnosti pro příští všeobecné volby.[45] Vládnoucí vláda Awami League však odsoudila Vision 2030 jako akt plagiátu Vision 2021 Awami League, který použili v devátých všeobecných volbách, a tvrdila, že většina cílů ve Visions byla Awami League splněna, a tak prohlásila Vision 2030 BNP za neoriginální . BNP také oznámila, že uspořádá procesí, které uspořádají 11. všeobecné volby za neutrální vlády. To obnovilo napětí mezi BNP a Awami League.

Dne 8. února 2018 byla Khaleda Zia a její syn Tarique Rahman podle rozsudku soudu uvězněni na 5 a 10 let kvůli zapojení do Zia Charitable Trust korupční případ. Zatímco byl Tarique v exilu, Khaleda byl uvězněn ve starém vězení v Dháce na ulici Nazimuddin. Na protest uspořádala BNP celostátní demonstrace, které byly zmařeny dobře připravenými policejními silami po celé zemi. Velký počet aktivistů BNP byl zatčen během střetů s policií během protestů proti uvěznění Khaledy.[46]

Přední strana Jatiya Oikya

Vidět víc: Přední strana Jatiya Oikya

Po uvěznění předsedy Begum Khaleda Zia „BNP urychlila proces navázání národní jednoty s významnými vůdci země. V říjnu 2018 strana formálně oznámila svůj vstup do Přední strana Jatiya Oikya s Dr. Kamal Hossain v jeho čele.[47]

Před volbami se vedla polemika kolem jmenování zakázaných Jamaati kandidáti pod hlavičkou BNP. V roce 2013 byla tvrdé, pravicové, islamistické straně Jamaat-e-Islami zakázána registrace, a tudíž Nejvyšší soud s odvoláním na jejich listinu v rozporu s ústavou.[48][49] Ve volbách však kandidovalo 25 jamajských kandidátů, 22 nominací na BNP a 3 kandidáti jako nezávislí.[50][51] Bylo zahájeno vyšetřování, ale dne 23. Prosince 2006 Volební komise Ministr Helaluddin Ahmed uvedl, že prozkoumali související zákon a „v tuto chvíli neexistuje prostor pro odmítnutí kandidatury vůdců Jamaat.“[51] 26. prosince, jen několik dní před volbami, lídr Jatiya Oikya na frontě Kamal Hossain vyjádřil lítost nad účastí Jamaata ve volbách pod jeho spojenectvím a prohlásil: „kdybych věděl [že vůdci Jamaatu dostanou lístky BNP], nebyl bych součástí toho. “[52] Koncem listopadu však média uvedla, že se to děje.[50][53]

Vedoucí strany

Předsedové

Vůdce
(Narození – Smrt)		PortrétVzal kancelářOpustil kancelářDélka termínu
Ziaur Rahman
(1936–1981)		Ziaur Rahman 1979.jpg1. září 197830. května 19812 roky 8 měsíců
Abdus Sattar
(1906–1985)		30. května 198130. května 19843 roky
Khaleda Zia
(1945)		Khaleda Zia former Prime Minister of Bangladesh cropped.jpg30. května 1984současnost, dárek33 let

Současné vedení

Volební historie

Prezidentské volby

VolbyKandidát stranyHlasy%Výsledek
1977 (referendum)Ziaur Rahman33,400,87098.9%Zvolený Zelená značkaY
197815,733,80776.6%Zvolený Zelená značkaY
1981Abdus Sattar14,203,95865.5%Zvolený Zelená značkaY

Volby Jatiya Sangsada

VolbyVůdce stranyHlasy%Sedadla+/–PoziceVýsledek
1979Ziaur Rahman7,934,23641.2%
207 / 300
Zvýšit 207Zvýšit 1. místoVláda
1986Khaleda ZiaBojkotoval
0 / 300
Pokles 207Mimoparlamentní
1988Bojkotoval
0 / 300
StabilníMimoparlamentní
199110,507,54930.8%
140 / 300
Zvýšit 140Zvýšit 1. místoKoaliční vláda
1996 (únor)11,776,481100%
300 / 300
Zvýšit 160Stabilní 1. místoVláda
1996 (červen)14,255,98633.6%
116 / 300
Pokles 184Pokles 2. místoOpozice
200123,074,71441.40%
200 / 300
Zvýšit 84Zvýšit 1. místoVláda
200822,963,83633.20%
30 / 300
Pokles 170Pokles 2. místoOpozice
2014Bojkotoval
0 / 300
Pokles 30Mimoparlamentní
20188,294,3069.08 %
10 / 300
Zvýšit 10Zvýšit 3. místoOpozice

Viz také

Reference

  1. ^ „Bangladéšská opozice jmenuje Ziaina syna úřadující hlavou“. Pákistán dnes. 9. února 2018.
  2. ^ „Bangladéšské volby: Voliči se připravují volit uprostřed„ atmosféry strachu “pro opoziční aktivisty“. Nezávislý. 23. prosince 2018. Politice v Bangladéši už roky dominuje rivalita mezi středo-levou, sociálně a ekonomicky liberální ligou Awami paní Hasinové a pravicovější BNP, v jejím čele stojí Begum Zia.
  3. ^ „www.ecs.gov.bd“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 29. července 2013. Citováno 13. prosince 2012.
  4. ^ http://www.thedailystar.net/politics/news/4-bnp-mps-elect-enter-js-oath-1736482%3famp
  5. ^ Routledge, str. 186.
  6. ^ Ahmed, str. 98.
  7. ^ Ahmed, str. 99.
  8. ^ Ahmed, str. 101.
  9. ^ A b C Ahmed, str. 140.
  10. ^ A b Ahmed, str. 121–122.
  11. ^ A b islám, str. 162.
  12. ^ Branigin, William (3. června 1981). „Obrovské davy truchlí při pohřbu Zia“. The Washington Post.
  13. ^ islám, str. 165.
  14. ^ Ahmed, str. 190.
  15. ^ Ahmed, str. 198.
  16. ^ A b C d Rono, Haider Akbar Khan (2010). Śatābdī pēriẏē শতাব্দী পেরিয়ে (v bengálštině). Taraphadara prakashani. str. 429. ISBN  984-779-027-2.
  17. ^ A b Rahman, str. neznámý.
  18. ^ A b Ahmed, str. 201–202.
  19. ^ Ziring, Lawrence (1992). Bangladéš: Od Mujib k Ershadovi: Interpretační studie. Oxford University Press. str. 189. ISBN  978-0-19-577420-7.
  20. ^ "Bangladéš" (PDF). Meziparlamentní unie. 3. června 1986. s. 23–25.
  21. ^ „Proti opozici před hlasováním v Bangladéši“. The New York Times. Associated Press. 14. října 1986.
  22. ^ A b Rosanna Kim (18. listopadu 2012). „Bangladéšané svrhli Eršadův režim, 1987–1990“. Globální databáze nenásilných akcí. Swarthmore College.
  23. ^ „Vládnoucí strana je prohlášena za vítěze v Bangladéši“. The New York Times. Reuters. 6. března 1988.
  24. ^ „Taslima Nasreen: Dcera věčného Bangladéše na útěku v Indii - 3“. Asijský tribun. 28. listopadu 2007.
  25. ^ „BNP připomíná Salam Talukder“. Nová doba. Dháka. 24. srpna 2014.
  26. ^ Chán, str. 196.
  27. ^ A b Chán, str. 200.
  28. ^ A b Ahmed, str. 217.
  29. ^ A b Rahman, str. 81.
  30. ^ A b „Volby DUCSU Dvacet tři roky nesnesitelného ticha“. Denní pozorovatel. Dháka. 24. ledna 2014.
  31. ^ „Hasina prokletí pro národ a stranu: Rizvi“. Prototh Alo. 11. října 2014.
  32. ^ „Jehadova rodina podá po 20 letech případ vraždy“. Daily Star. 10. října 2010.
  33. ^ Chán, str. 198.
  34. ^ Ahmed, str. 215.
  35. ^ Rahman, str. 82.
  36. ^ Ahmed, str. 214.
  37. ^ A b „Bangladéšský soud zamítá odvolání společnosti Zia“. Al-Džazíra. 10. dubna 2008.
  38. ^ „BNP top mosaz vítá rozhodnutí o Tarique“. Daily Star. 14. září 2008.
  39. ^ „Bangladéšské volby (Jatiya Sangsad) v roce 2008“. Meziparlamentní unie.
  40. ^ „Změny v Radě]“. Denní zprávy dnes. Dháka. 27. listopadu 2009.[trvalý mrtvý odkaz ]
  41. ^ A b Liton, Shakhawat; Suman, Rakib Hasnet (8. prosince 2009). „Tarique udělal silného vysokého místopředsedu“. Daily Star.
  42. ^ Chowdhury, Moinul Hoque (4. června 2016). „Bangladéš se připravuje na závěrečné kolo voleb do rady odborů, které si vyžádalo více než 100 mrtvých“. bdnews24.com.
  43. ^ „BNP jmenuje 17 členů Stálého výboru pro tvorbu politiky“. bdnews24.com. 6. srpna 2016.
  44. ^ Mahmud, Sumon; Islám, Monirul (7. srpna 2016). „BNP jmenuje členy rodin svých vůdců do nového výboru“. bdnews24.com.
  45. ^ „Bangladéšská nacionalistická strana Vision-2030“ (PDF), Prototh Alo, 10. května 2017
  46. ^ „Khaleda přistává ve vězení za korupci“. Daily Star. 8. února 2018.
  47. ^ „Nová aliance zahájena“. Daily Star. 14. října 2018.
  48. ^ „Bangladéšský soud prohlašuje Jamaat za nezákonný“. Al-Džazíra. Citováno 28. prosince 2018.
  49. ^ „EC zrušil registraci Jamaata“. Daily Star. 30. října 2018. Citováno 28. prosince 2018.
  50. ^ A b „Jamaat napadne volby pod symbolem BNP ve 25 volebních obvodech“. Dhaka Tribune. 28. listopadu 2018. Citováno 28. prosince 2018.
  51. ^ A b "25 mužů Jamaatů zůstává v závodě". Daily Star. 24. prosince 2018. Citováno 28. prosince 2018.
  52. ^ „Kamal: Nebyl bych toho součástí, kdybych věděl o Jamaatovi“. Dhaka Tribune. 27. prosince 2018. Citováno 28. prosince 2018.
  53. ^ „25 mužů Jamaatů získalo nominaci na BNP“. Daily Star. 29. listopadu 2018. Citováno 28. prosince 2018.
  54. ^ Suman, Rakib (31. března 2011). „Mirza jedná, šíření debaty v rámci BNP“. Daily Star.

Bibliografie

  • Kamal Siddiqui; Jamshed Ahmed; Kaniz Siddique; Sayeedul Huq; Abul Hossain; Shah Nazimud-Doula; Nahid Rezawana (duben 2016). Sociální formace v Dháce: 1985–2005. Routledge. ISBN  978-1409411031.
  • Khan, Manjur Rashid (2015), Amar Sainik Jibon: Pákistán theke Bangladéš আমার সৈনিক জীবনঃ পাকিস্তান থেকে বাংলাদেশ (v bengálštině), Prothoma, ISBN  978-984-33-3879-2
  • Islam, AKM Maidul (2015), Atmosottar Rajniti Ebong Amar Bhabna আত্মসত্তার রাজনীতি এবং আমার ভাবনা (v bengálštině), Hatekhari
  • Ahmed, Mahiuddin (2016), BNP: Somoy-Osomoy বিএনপি সময়-অসময় (v bengálštině), Prothoma, ISBN  978-984-91762-51
  • Rahman, Mohammad Habibur, বাংলাদেশের রাজনৈতিক ঘটনাপঞ্জি ১৯৭১-২০১১ [Bangladéšské politické události (1971–2011)] (v bengálštině), Prothoma, ISBN  978-984-90255-6-6

externí odkazy