Březové Hory - Březové Hory
Březové Hory | |
|---|---|
okres Příbram | |
 J. A. Alis náměstí | |
  Březové Hory Umístění v České republice | |
| Souřadnice: 49 ° 41'18 ″ severní šířky 13 ° 59'25 ″ východní délky / 49,68833 ° N 13,99028 ° ESouřadnice: 49 ° 41'18 ″ severní šířky 13 ° 59'25 ″ východní délky / 49,68833 ° N 13,99028 ° E | |
| Země | Česká republika |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Příbram |
| První zmínka | 1300 |
| Městská privilegia | 1896 |
| Plocha | |
| • Celkem | 16,8 km2 (6,5 čtverečních mil) |
| Populace (2001-01-01) | |
| • Celkem | 1,323 |
| • Hustota | 79 / km2 (200 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 261 02 |
Březové Hory (Česky také: Příbram VI - Březové Hory nebo Příbram - Březové Hory, Německy: Birkenberg) je okres (Příbram VI - Březové Hory) v Příbram, Česká republika. The Litavka teče podél hranice s Podlesí vesnice. K roku 2001 má 1323 stálých obyvatel.[1]
Dějiny
První důkaz o stříbrný hornictví v Březových Horách pochází ze 14. století. Na začátku 16. století byla poblíž stříbrno-rudných dolů založena hornická osada, v 18. století byla povýšena na městečko. Největší slávy dosáhlo na přelomu 18. a 19. století, kdy bylo postupně otevřeno pět podzemních dolů. Objem vytěženého stříbra poté dosáhl až 97% veškerého vytěženého stříbra v EU Rakousko-Uhersko monarchie a Březové Hory se staly hlavním producentem stříbra v České republice Evropa. I proto bylo město 20. dubna 1896 císařem povýšeno na královské hornické město Franz Joseph I.
Od počátku 20. století došlo k postupnému útlumu těžby, ale díky dotacím státu pokračovala těžba až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo několik těžebních budov přeměněno na Hornické muzeum Příbram . V současné době je největším hornickým muzeem v České republice.
V roce 1953 se Březové Hory staly součástí Příbrami.
Kulturní památky
V oblasti Březových Hor je zachováno mnoho dolů a dalších budov označených za české kulturní památky, některé z nich jsou na seznamu národních kulturních památek.
- Hornický dům (Čeština: Hornický domek)[2]
- Portál ševčinské štoly (Čeština: Portál Ševčinské štoly)[3] - národní kulturní památka
- Portál přepravní štoly Marie (Čeština: Portál Mariánské štoly)[4] - národní kulturní památka
- Důlní inspektorát (Čeština: Báňský inspektorát)[5]
- Administrativní budova - Důlní inženýrství Důlní projekce)[6]
- Kostel sv. Prokopa (Čeština: Kostel sv. Prokopa)[7]
- Těžební kancelářská budova (Čeština: Úřednický dům také zvaný Šichtamt)[8]
- Důl Ševčiny (Česky: Důl Ševčiny)[9] - národní kulturní památka
- Důl Anna (Česky: Důl Anna)[10] - národní kulturní památka
- Důl Adalberta (Čeština: Důl Vojtěch)[11] - národní kulturní památka
- Kostel sv. Vojtěcha (Čeština: Kostel sv. Vojtěcha)[12]
Galerie
- Kulturní památky v oblasti Březových Hor
Kostel sv. Vojtěcha
Správní budova „Šichtamt“
Důl Anna
Důl Ševčiny
Portál Ševčinské štoly
Inženýrská budova
Kostel sv. Prokopa
Budova inspekce dolů
Reference
- ^ Počet obyvatel podle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
- ^ "hornický domek - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "portál Ševčinské štoly - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "portál Mariánské štoly - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "báňský inspektorát - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "důlní projekce - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "kostel sv. Prokopa - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "úřednický dům zv. Šichtamt - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "rudný důl Ševčiny - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "rudný důl Anna - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "rudný důl Vojtěch - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.
- ^ "kostel sv. Vojtěcha - Památkový katalog". www.pamatkovykatalog.cz. Citováno 2019-10-02.