Béla, vévoda Slavonie - Béla, Duke of Slavonia

Bélo
Vévoda ze Slavonie
Béla 1268.jpg
Bélova pečeť (1268)
narozenýC. 1249
ZemřelČerven / říjen 1269 (ve věku 19–20)
Pohřbení
Kostel minoritů, Ostřihom
ManželkaKunigunde of Ascania
DynastieÁrpádova dynastie
OtecBéla IV z Maďarska
MatkaMaria Laskarina
Náboženstvířímský katolík

Bélo (C. 1249–1269) bylo nejmladším a nejoblíbenějším dítětem krále Béla IV z Maďarska. Jeho otec ho jmenoval Vévoda ze Slavonie v roce 1260, ale svému vévodství začal vládnout až od roku 1268. Zemřel bezdětný.

Časný život

Béla byl nejmladším dítětem a druhým synem krále Béla IV z Maďarska.[1] Jeho matka byla Maria Laskarina, dcera Theodore I Laskaris, Císař Nicaea.[2] Rok jeho narození je nejistý, ale byl nejmladším dítětem svých rodičů.[3][4] Vzhledem k tomu, že se jeho sestra Margaret narodila v roce 1242, Mór Wertner, Gyula Kristó a další historici píší, že Béla se narodil kolem roku 1243.[3] Sám Béla v listině z roku 1269 uvedl, že „nám nebylo pětadvacet, je nám asi dvacet“, což naznačuje, že se skutečně narodil kolem roku 1249.[5]

Dopis krále Bély příjemci Papež Inocent IV, který byl napsán kolem roku 1254, obsahuje první záznam o Bélově životě.[3] Dopis odkazuje na plán manželství dítěte Bély s nejmenovanou neteří papeže.[3] K manželství však nikdy nedošlo.[3] Školitel Bély byl Andrew Hont-Pázmány v roce 1256.[3]

Vévoda ze Slavonie

Jeho otec ho jmenoval Vévoda ze Slavonie v roce 1260.[6] Kromě Slavonie zahrnovalo Bélovo vévodství Chorvatsko a Dalmácie.[7] Tyto země byly řízeny Bélovým starším bratrem, Stephen.[7]

Rodina

Oženil se s Kunigunde z Ascanie, dcerou Otto III., Markrabě Brandenburg.[8] Po jeho smrti se Kunigunde oženil s Waleran IV, vévoda z Limburgu.

Reference

  1. ^ Kristó & Makk 1996, str. 264, dodatek 5.
  2. ^ Kristó & Makk 1996, str. 248, dodatek 5.
  3. ^ A b C d E F Zsoldos 2007, str. 14.
  4. ^ Kristó & Makk 1996, str. 264.
  5. ^ Zsoldos 2007, str. 15.
  6. ^ Érszegi & Solymosi 1981, str. 157.
  7. ^ A b Fajn 1994, str. 175.
  8. ^ Bumke 1991, str. 211.

Zdroje

  • Bumke, Joachim (1991). Dvorská kultura: literatura a společnost ve vrcholném středověku. Přeložil Dunlop, Thomas. University of California Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Érszegi, Géza; Solymosi, László (1981). „Az Árpádok királysága, 1000–1301 [Monarchie Árpádů, 1000–1301]“. V Solymosi, László (ed.). Magyarország történeti kronológiája, I: a kezdetektől 1526-ig [Historická chronologie Maďarska, svazek I: Od počátku do roku 1526] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. str. 79–187. ISBN  963-05-2661-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dobře, John Van Antwerp (1994) [1987]. Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press. ISBN  0-472-08260-4.
  • Kristó, Gyula; Makk, Ferenc (1996). Az Árpád-ház uralkodói [Vládci rodu Árpádů] (v maďarštině). I.P.C. Könyvek. ISBN  963-7930-97-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zsoldos, Attila (2007). Családi ügy: IV. Béla és István ifjabb király viszálya az 1260-as években [Rodinná záležitost: Konflikt mezi Bélou IV. A králem juniorem Stephenem v 60. letech 20. století] (v maďarštině). História, MTA Történettudományi Intézete. ISBN  978-963-9627-15-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)