Ázerbájdžánská mytologie - Azerbaijani mythology

Mytologický obr Div na poštovní známce Ázerbajdžán

Ázerbájdžánská mytologie (Ázerbájdžánština: Azərbaycan mifologiyası) je komplex mytologický reprezentace Ázerbájdžánci.

Ázerbájdžánské mýty a legendy byly vytvořeny na základě víry lidí v mytické a polomytické bytosti - nositele dobra a zla. Mytologickému systému dominují mýtické jednoty jako Země - nebe, moře - hora, voda - oheň, člověk - zvíře, strom - květ, vítr - bláto. Příběhy související s těmito jednotami byly vytvářeny s rozvojem společnosti. Tyto příběhy charakterizují časný vývoj lidí. Tyto příběhy byly přeneseny orálně po mnoho staletí. Další skupina mýtických jednot jako samostatné příběhy se stala součástí různých Ázerbájdžánské folklórní žánry.^[1]

I když byla mytologie ázerbájdžánského lidu ovlivněna vnějšími silami, zachovala si místní barvu. Je to úzce spjato s Perský folklór, který rovněž přijal mnoho mytologických příběhů svých turkicky mluvících (ázerbájdžánských) sousedů.^[2] Mytologie Kumyk lidé je také vzájemně propojen.^[3]

Počátky některých ázerbájdžánských mýtů spočívají v epické památce Oguz-jméno, stejně jako v příbězích hrdinského eposu Oghuzova eposu Kitab Dede Korkud, který zahrnuje rané turkické reprezentace a archaické pohledy vytvořené na Kavkaze.^[4]

Reference

^ 1988абиев 1988, str. 5.
^ 1986абиев 1986, str. 51.
^ Халипаева И. А. (1997). „Кумыкская мифология и ее турецко-азербайджанские параллели“. II (Языки, духовная культура и история тюрков. Традиции и современность ed.): 129. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
^ Qafarlı 2010, str. 50.

Literatura

Каракашлы К. Т. (1964). „Материальная культура азербайджанцев Северо-восточной a Центральной зон Малого Кавказа: историк Název: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР: 282. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
Сејидов М. (1983). Азәрбајҹан мифик тәфәккүрүнүн гајнаглары. Б .: Јазычы.
Набиев А. (1986). Взаимосвязи азербайджанского a узбекского фольклора. Б .: Язычы. Научный редактор доктор филологических наук А. Дж. Гаджиев.
Азербайджанские сказки, мифы, легенды. Název: Азербайджанское государственное издательство. Составитель, автор предисловия А. Набиев. Редактор Т. Рашевская. 1988.
Азәрбајҹан мифоложи мәтнләри. Název: Элм. Составитель, автор предисловия и комментариев Ариф Аджалов. 1988.
Сеһрли сүнбүлләр (Азәрбајҹан мифләри). Název: Ҝәнҹлик. составитель А. Набиев. 1990.
Әфәндијев П. (1992). Азәрбајҹан шифаһи халг әдәбијјаты. Název: Маариф. Научный редактор А. Набиев.
Пашаев В. П. (2009). „О некоторых древнетюркских мотивах в азербайджанских вышивках“ (Истоки и эволюция художественной :Аман: 391. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
Ramazan Qafarlı (2010). Azərbaycan-türk mifologiyası. Název: ADPU-nun nəşri. Редактор С. Рзасой.

[FOOTNOTEНабиев19885-1] 1988абиев 1988, str. 5.

[FOOTNOTEНабиев198651-2] 1986абиев 1986, str. 51.

[3] Халипаева И. А. (1997). „Кумыкская мифология и ее турецко-азербайджанские параллели“. II (Языки, духовная культура и история тюрков. Традиции и современность ed.): 129. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)

[FOOTNOTEQafarlı201050-4] Qafarlı 2010, str. 50.

[1]

[2]

[3]

[4]