Ayuntamiento (Španělsko) - Ayuntamiento (Spain)
An Ayuntamiento je veřejná organizace pověřená správou a řízením obcí z Španělsko není vázán na režim concejo abierto („otevřená rada“).[č. 1]
Je tvořen starostou (Alcalde ) a zvolení členové rady, kteří tvoří plenární zasedání (Pleno). V obcích s více než 5 000 obyvateli je vládní komise (Junta de Gobierno nebo Comisión de Gobierno) je povinný, zatímco existence orgánu v obcích spadajících do této populace je na uvážení pléna nebo organických předpisů Ayuntamiento.[1][2]
Po španělské ústavě z roku 1978 následuje Ayuntamiento model kolegiálního zástupce s rysy a korporativní organizaci, jako je dvojité předsednictví jak poradního orgánu (plenárního zasedání), tak výkonného orgánu starostou, a vytvoření vládní komise výhradně zvolenými členy rady.[3] The nepřímé volby rady starosty, uvedené v zákoně o místních volbách z roku 1978, byl potvrzen v zákoně o obecném volebním režimu z roku 1985.[4] Systém městské organizace je popsán v právním předpisu o základu místního režimu z roku 1985 (LRBRL).[5] Zákon z 11/1999, který nahrazuje některé rysy LRBRL, stanovil pro starostu větší pravomoci, čímž získal nad ním více kontrolních pravomocí pléna.[3] Plenárnímu zasedání chybí legislativní autonomie.[6]
Obce Madrid a Barcelona mít zvláštní režim,[7] upraveno zákonem o kapitálu a zvláštním režimu z roku 2006 v případě Ayuntamiento z Madridu a Městskou chartou v Barceloně, schválenou katalánským zákonem z 22/1998 v případě Barcelony.[8]
Poznámky
- ^ Podle článku 19 zákona č. 7/1985 upravujícího základ místního režimu je Ayuntamiento, tvořené starostou a členy rady, pověřeno samospráva a správa, s výjimkou těch obcí, které legálně fungují v režimu Concejo abierto.[1] Podle režimu concejo abierto, který existuje v obcích do 100 obyvatel, v obcích s tradicí, která v něm působí, nebo v případě geografických okolností, které jej upřednostňují, vykonává vládu a správu starosta a „sousední shromáždění“ (Asamblea vecinal).
Reference
- ^ A b Španělsko: „Ley 7/1985, de 2 de abril, Reguladora de las Bases del Régimen Local“. Boletín Oficial del Estado núm. 80 de 3 de abril de 1985 (ve španělštině): 8945–8964. ISSN 0212-033X.
- ^ A b Zafra Víctor 2004, str. 107.
- ^ Márquez Cruz 2010, str. 44.
- ^ Márquez Cruz 1999, str. 312.
- ^ Zafra Víctor 2004, str. 108.
- ^ Márquez Cruz 2010, str. 39.
- ^ Rodríguez Álvarez 2010, str. 85-86.
Bibliografie
- Márquez Cruz, Guillermo (1999). „Veinte años de Democracia local en España: elecciones, producción de gobierno, mocón de censura y élite política (1979-1999)“. Revista de estudios políticos. Madrid: Centro de Estudios Políticos y Constitucionales (106): 289–334. ISSN 0048-7694.
- Márquez Cruz, Guillermo (2010). „Gobernabilidad local en España“. Política y Sociedad. Madrid: Complutense University of Madrid. 47 (3): 37–66. ISSN 1130-8001.
- Moreno Sardà, A; Molina Rodríguez-Navas, P; Corcoy Rius, M (2013). „La locaón de las administratraciones públicas locales. Las weites de los ayuntamientos de Cataluña“. Revista Latina de Comunicación Social. La Laguna: University of La Laguna. 68: 502–528. ISSN 1138-5820.
- Rodríguez Álvarez, José Manuel (2010). „Estructura institucional y organizational územní místní en España: fragmentación obecní, asociacionismo confuso, grandes ciudades y provincias supervivientes“. Política y Sociedad. Madrid: Complutense University of Madrid. 47 (3). ISSN 1130-8001.
- Zafra Víctor, Manuel (2004). „Reflexiones sobre el gobierno local“ (PDF). Anuario del Gobierno Local. Barcelona: Institut de Dret Públic (1): 97–116. ISBN 84-609-5895-7. ISSN 2013-4924. Archivovány od originálu dne 2016-08-09.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)