August Gottlieb Meißner - August Gottlieb Meißner

August Gottlieb Meissner (3. listopadu 1753 - 18. února 1807) byl německý spisovatel osvícenství a je považován za zakladatele německé detektivní povídky.

Život

Meissner se narodil v Budyšín. Jeho otec (zemřel 1761) byl vládní proviantník. V letech 1764 až 1772 navštěvoval školu v Löbau a promoval na Právnické fakultě University of Wittenberg dne 18. září 1772. V roce 1774 se přestěhoval do University of Leipzig, kde ukončil svá studia v roce 1776. Během studií si vybudoval vášeň pro divadlo a poezii. Na naléhání své matky odešel do Drážďan, kde vstoupil do Federace svobodných zednářů. Po cestě Rakouskem v roce 1785 mu byla nabídnuta pozice profesora estetiky a klasické literatury University of Prague. V roce 1805 odešel do Fuldy, aby nastoupil na pozici ředitele školy, kterou si udržel až do své smrti. Zemřel v Fulda, ve věku 53.

Meissnerovo manželství z roku 1783 s Johannou Beckerovou přineslo několik dětí. Jeho dcera Bianca se provdala za svého druhého manžela, německého historika umění a mecenáše umění Johann Gottlob von Quandt. Básník Alfred Meissner byl jeho vnuk.

Literární dílo a význam

Meissnerův literární debut byl v roce 1776 s textem komické opery Das Grab des Mufti oder die zwei Geizigen (Hrob muftí nebo dva lakomci), která měla premiéru v Lipsku dne 17. ledna 1779.

Meissnerovým významem pro německou literaturu je jeho role při vývoji nového žánru detektivního příběhu. Existovala reprezentace zločinu ve formě senzační žurnalistiky a sbírek právních případů, které byly někdy velmi populární, ale díky Meissnerovu oddělení právní a morální odpovědnosti za zločin se jeho příběhy o skutečném zločinu staly bestsellery své doby. Meissner přesunul těžiště svých příběhů z trestného činu a jeho trestu na psychologické a sociální zdroje trestného činu. Čtenář je s pachatelem seznámen dříve, než dojde k trestnému činu, seznámí se s okolnostmi a motivy trestného činu a připojí se k trestnému činu u soudu.

Meissnerova vyprávěcí tradice pokračovala Schiller, v jeho Zločiny ztracené cti, a v pracích Kleist. Detektivka kvetla v Německu v 19. století. Žánr je také známý jako Meissnerův příspěvek k Osvícení, protože jeho práce způsobila „humanizaci“ práva začleněním sociálního a psychologického původu kriminality. Do roku 1800 byly psychologické zprávy přijaty jako relevantní a byly také citovány v právních rozsudcích.

Meissner napsal mnoho bajek. Jeden z nejznámějších je Sonne und Wind (Slunce a vítr), kterému se často mylně připisuje Johann Gottfried von Herder. Prováděl také překlady z angličtiny, jako např Der Unsichtbare Kundschafter, překlad Eliza Haywood je The Invisible Spy.

detektivní příběhy

Meissner publikoval více než 50 detektivních příběhů, které byly velmi úspěšné. Názvy některých z těchto příběhů jsou:

  • „Mord aus Schwärmerey“
  • „Unkeusche, Mörderin, Mordbrennerin, und doch blos ein unglückliches Mädchen“
  • „Blutschänder, Feuerleger und Mörder zugleich, den Gesetzen nach, und doch ein Jüngling von edler Seele“
  • „Mörder seiner Verlobten und Räuber! Dann eine Zeitlang redlicher Mann; seltsam entdeckt, noch seltsamer sich selbst angebend“

Reference

  • August Gottlieb Meißner: Ausgewählte Kriminalgeschichten. Mit einem Nachwort hg. v. Alexander Košenina, Röhrig Universitätsverlag, St. Ingbert, 2004
  • Karl Heinrich Jördens: Lexikon deutscher Dichter und Prosaisten. Weidmannische Buchhandlung, Lipsko, 1808, Bd. 3, S. 473 (Online )
  • Arnošt Kraus: August Gottlieb Meissner. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou. V, 5 (15. února 888), 125–135, 153–163
  • Rudolf Fürst: August Gottlieb Meissner: Eine Darstellung seines Lebens und seiner Schriften, mit Quellenuntersuchungen. Verlag B. Behr, Berlín, 1894 u. 1900

externí odkazy