Atletika na Letních olympijských hrách 2004 - Pánské 1500 metrů - Athletics at the 2004 Summer Olympics – Mens 1500 metres - Wikipedia

Pánské 1500 metrů
na hrách olympiády XXVIII
Olympic Athletics.png
Olympijská atletika
MístoAténský olympijský stadion
Termíny20. – 24. Srpna
Konkurenti38 od 26 národů
Vítězný čas3:34.19
Medailisté
1. místo, zlatý medailistaHicham El Guerrouj
 Maroko
2. místo, stříbrný medailistaBernard Lagat
 Keňa
3. místo, bronzový medailistaRui Silva
 Portugalsko
← 2000
2008  →
Atletika na
Letní olympijské hry 2004
Olympic Athletics.png
Sledujte události
100 mmužiženy
200 mmužiženy
400 mmužiženy
800 mmužiženy
1500 mmužiženy
5000 mmužiženy
10 000 mmužiženy
100 m překážekženy
110 m překážekmuži
400 m překážekmužiženy
3000 m
steeplechase		muži
4 × 100 m relémužiženy
4 × 400 m relémužiženy
Silniční události
Maratónmužiženy
20 km chůzemužiženy
50 km chůzemuži
Venkovní aktivity
Skok do dálkymužiženy
Trojitý skokmužiženy
Skok vysokýmužiženy
Skok o tyčimužiženy
Vrh koulímužiženy
Disk hodmužiženy
Hod oštěpemmužiženy
Hod kladivemmužiženy
Kombinované události
Sedmibojženy
Desetibojmuži
Závody invalidních vozíků

The pánské 1 500 metrů na Letní olympijské hry 2004 jako součást atletický program se konaly v Aténský olympijský stadion od 20. do 24. srpna.[1] Soutěžilo třicet osm sportovců z 26 zemí.[2] Událost vyhrál Hicham El Guerrouj Maroka, první titul národa v této události poté, co byl dvakrát druhý (1992 a 2000); El Guerrouj byl pátým mužem, který získal druhou medaili v soutěži. Bernard Lagat Stříbro postavilo Keňu na stupně vítězů již třetí rok po sobě; Spojené státy (šestkrát od roku 1896 do roku 1920) a Velká Británie (čtyřikrát od roku 1908 do roku 1924 a třikrát od roku 1980 do roku 1988) to byly jediné další národy, které toho dosáhly. To také dělalo Lagata šestým mužem, který získal dvě medaile v této soutěži, hned za El Guerrouj v letech 2000 a 2004. Rui Silva Bronz byl pro Portugalsko první medailí v soutěži.

souhrn

Držitel světového rekordu Hicham El Guerrouj přišel do závodu s terčem na zádech. Ačkoli El Guerrouj vyhrál čtyři rovně Mistrovství světa nedokázal zvítězit na předchozích olympijských hrách, když ve svém průlomovém roce 1996 spadl na klín a v roce 2000 byl poražen stejným Noah Ngeny který pronásledoval El Guerrouje k míle světový rekord o rok dříve. Ngeny nebyl zpět, ale bronzový medailista Bernard Lagat se snažil konečně porazit El Guerrouje. Lagat měl potenciální pomoc dvou keňských spoluhráčů, ale El Guerrouj měl také svého spoluhráče Adil Kaouch do finále a Kaouch se předtím obětoval tím, že působil jako stimulátor, který vedl El Guerrouj k světovým titulům v letech 1999 a 2001. Díky této pomoci byla podezřelá schopnost El Guerrouje ve strategickém závodě.

Mimo linii se tři keňští běžci ujali vedení a vytvořili zeď, která udržovala pole za sebou, když zpomalily tempo; El Guerrouj nemohl utéct od začátku a závod by byl strategický. Do konce 500 metrů se El Guerrouj propracoval dopředu s řadou kickerů včetně Lagata, Reyes Estevez, Ivan Heshko a neznámo Mulugeta Wendimu postavili se za něj. Lagat zůstal krok za krokem a zůstal krok za El Guerroujem, zatímco ostatní závodníci závodili o pozici a pak ustoupili. Z hloubi smečky (mrtvý jako poslední, zbývá méně než 500 metrů), Rui Silva byl venku a míjel ostatní. V závěrečné zatáčce se Lagat přiblížil k El Guerroujovi, táhl se dokonce jen v čele úseku a Silva se dostala jen o krok pozadu. V polovině domácího úseku se Lagat dostal do vedení, ale El Guerrouj neodcházel a bránil se, aby zvítězil, protože Lagat vzdal boj pár kroků před linkou.[3][4] Poté, co zjevně zajel nejrychlejší poslední kolo, Silva nedokázal dosáhnout žádného dalšího pokroku a oslavoval bronzovou medaili.

O čtyři dny později El Guerrouj outsprinted 10 000 metrů zlatý medailista Kenenisa Bekele vzít 5000 metrů zlatou medaili a už nikdy mezinárodně nekonkuroval, oficiálně odešel v roce 2006.

Pozadí

Jednalo se o 25. vzhled akce, která je jednou z 12 atletických akcí, které se konaly na každé letní olympiádě. Polovina finalistů z roku 2000, včetně čtyř z pěti nejlepších, ale nikoli obhájce titulu, se vrátila: stříbrný medailista Hicham El Guerrouj Maroka, bronzový medailista Bernard Lagat Keňa, čtvrté místo Mehdi Baala Francie, páté místo Kevin Sullivan Kanady, osmé místo Juan Carlos Higuero Španělska a dvanácté místo Youssef Baba Maroka. El Guerrouj (který natáhl svou sérii mistrovství světa na čtyři a stále držel světový rekord) a Lagat byli nejsilnějšími uchazeči; Lagat a Baala na posledních dvou světových šampionátech skončili na druhém místě za El Guerrouj.[2]

Bahrain, Brunej, Česká republika a Guam se poprvé zúčastnily akce. USA se objevily na 24. místě, nejvíce ze všech národů (vynechaly pouze bojkotované hry z roku 1980).

Kvalifikace

Kvalifikační období pro atletiku bylo od 1. ledna 2003 do 9. srpna 2004. Pro muže to bylo 1 500 metrů Národní olympijský výbor bylo povoleno vstoupit až třem sportovcům, kteří během kvalifikačního období běhali závod v čase 3: 36,20 nebo rychleji. Maximální počet sportovců na národ byl od olympijského kongresu v roce 1930 stanoven na 3. Pokud NOC neměl žádné sportovce, kteří se kvalifikovali podle tohoto standardu, mohl být přihlášen jeden sportovec, který běžel závod v čase 3: 38,00 nebo rychleji.

Formát soutěže

Soutěž byla opět tříkolová (používána dříve v roce 1952 a od roku 1964). Systém „nejrychlejšího poraženého“ zavedený v roce 1964 byl použit jak pro první kolo, tak pro semifinále. 12-man semifinále a finále představené v roce 1984 a používané od roku 1992 byly zachovány.

Stejně jako v roce 2000 byly v prvním kole tři rozjížďky, každá s 13 nebo 14 běžci (před výběry). Došlo k mírnému posunu směrem k postupu „nejrychlejších poražených“, přičemž v každé rozplavbě bylo pouze pět nejlepších běžců, spolu s dalšími devíti nejrychlejšími celkově postupujícími do semifinále. 24 semifinalistů bylo rozděleno do dvou semifinále, každé s 12 běžci. Prvních pět mužů v každém semifinále plus další dva nejrychlejší celkově postoupili do finále 12 hráčů.[2][5]

Evidence

Před soutěží, existující světové a olympijské rekordy byly následující.

Světový rekord Hicham El Guerrouj  (MAR)3:26.00Řím, Itálie14. července 1998
Olympijský rekord Noah Ngeny  (KEN )3:32.07Sydney, Austrálie29. září 2000

Během soutěže nebyly vytvořeny žádné nové světové ani olympijské rekordy. V průběhu soutěže byly vytvořeny následující národní rekordy:

NárodSportovecKoloČas
 Rovníková GuineaRoberto MandjeZahřejte 14:03.37

Plán

Všechny časy jsou Východoevropský letní čas (UTC + 3 )

datumČasKolo
Pátek 20. srpna 200419:401. kolo
Neděle 22. srpna 200421:50Semifinále
Úterý, 24. srpna 200423:40Finále

Výsledek

1. kolo

Pravidlo kvalifikace: Prvních pět závodníků v každé rozjížďce (Q) plus dalších devět nejrychlejších běžců (q) postoupilo do semifinále.[6]

Zahřejte 1

HodnostSportovecNárodČasPoznámky
1Hicham El Guerrouj Maroko3:37.86Q
2Rui Silva Portugalsko3:37.98Q
3Álvaro Fernández Španělsko3:38.34Q
4Kamal Boulahfane Alžírsko3:38.59Q
5Isaac Kiprono Songok Keňa3:38.89Q
6Kevin Sullivan Kanada3:39.30q
7Michal Šneberger Česká republika3:39.68q
8James Nolan Irsko3:41.14q
9Wolfram Müller Německo3:46.75
10Mounir Yemmouni Francie3:51.08
11Udělit Robison Spojené státy3:53.66
12Roberto Mandje Rovníková Guinea4:03.37NR
—Peter Roko Ashak SúdánDNS

2. rozcvička

HodnostSportovecNárodČasPoznámky
1Reyes Estévez Španělsko3:39.71Q
2Bernard Lagat Keňa3:39.80Q
3Nick Willis Nový Zéland3:39.80Q
4Adil Kaouch Maroko3:39.88Q
5Mulugeta Wendimu Etiopie3:39.96Q
6Gert-Jan Liefers Holandsko3:40.10q
7Hudson de Souza Brazílie3:40.78q
8Johan Cronje Jižní Afrika3:40.99q
9Alan Webb Spojené státy3:41.25
10Aleksandr Krivchinkov Rusko3:41.37
11Abdulrahman Suleiman Katar3:42.00
12Mohamed Khaldi Alžírsko3:42.47
13Mehdi Baala Francie3:46.06

Zahřejte 3.

HodnostSportovecNárodČasPoznámky
1Michael East Velká Británie3:37.37Q
2Timothy Kiptanui Keňa3:37.71Q
3Ivan Heshko Ukrajina3:37.78Q
4Rashid Ramzi Bahrajn3:37.93Q
5Tarek Boukensa Alžírsko3:37.94Q
6Juan Carlos Higuero Španělsko3:38.36q
7Youssef Baba Maroko3:38.71q
8Manuel Damião Portugalsko3:39.94q
9Charlie Gruber Spojené státy3:41.73
10Branko Zorko Chorvatsko3:48.28
11Dou Zhaobo Čína3:50.28
12Neil Weare Guam4:05.86
13Jimmy Anak Ahar Brunej4:14.11
—Samwel Mwera TanzanieDNS

Semifinále

Pravidlo kvalifikace: Do finále postoupilo pět nejlepších závodníků v každé rozjížďce (Q) a další dva nejrychlejší běžci (q).[7]

Semifinále 1

HodnostSportovecNárodČasPoznámky
1Adil Kaouch Maroko3:35.69Q
2Bernard Lagat Keňa3:35.84Q
3Gert-Jan Liefers Holandsko3:36.00Q
4Reyes Estévez Španělsko3:36.05Q
5Ivan Heshko Ukrajina3:36.20Q
6Michael East Velká Británie3:36.46q
7Isaac Kiprono Songok Keňa3:37.10q
8Manuel Damião Portugalsko3:37.16
9Hudson de Souza Brazílie3:38.83
10James Nolan Irsko3:42.61
11Rashid Ramzi Bahrajn3:44.60
—Tarek Boukensa AlžírskoDNF

Semifinále 2

HodnostSportovecNárodČasPoznámky
1Hicham El Guerrouj Maroko3:40.87Q
2Rui Silva Portugalsko3:40.99Q
3Timothy Kiptanui Keňa3:41.04Q
4Mulugeta Wendimu Etiopie3:41.14Q
5Kamal Boulahfane Alžírsko3:41.27Q
6Nick Willis Nový Zéland3:41.46
7Álvaro Fernández Španělsko3:42.01
8Juan Carlos Higuero Španělsko3:42.13
9Kevin Sullivan Kanada3:42.86
10Youssef Baba Maroko3:42.96
11Johan Cronje Jižní Afrika3:44.41
12Michal Šneberger Česká republika3:47.03

Finále

[8]

HodnostSportovecNárodČas
1. místo, zlatý medailistaHicham El Guerrouj Maroko3:34.19
2. místo, stříbrný medailistaBernard Lagat Keňa3:34.30
3. místo, bronzový medailistaRui Silva Portugalsko3:34.68
4Timothy Kiptanui Keňa3:35.61
5Ivan Heshko Ukrajina3:35.82
6Michael East Velká Británie3:36.33
7Reyes Estévez Španělsko3:36.63
8Gert-Jan Liefers Holandsko3:37.17
9Adil Kaouch Maroko3:38.26
10Mulugeta Wendimu Etiopie3:38.33
11Kamal Boulahfane Alžírsko3:39.02
12Isaac Kiprono Songok Keňa3:41.72

Reference

  1. ^ „Atletika na hrách v Aténách 2004: Pánské 1500 metrů“. sports-reference.com. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 4. listopadu 2017.
  2. ^ A b C "1500 metrů, muži". Olympedie. Citováno 17. srpna 2020.
  3. ^ Steve Cram (24. srpna 2004). „Zlatá spása El Guerrouje“. BBC Sport. Citováno 13. října 2015.
  4. ^ McMullen, Paul (24. srpna 2004). „Třetí čas prokazuje zlaté kouzlo pro El Guerrouj“. Baltimorské slunce. Citováno 13. října 2015.
  5. ^ Oficiální zpráva, kniha výsledků pro atletiku.
  6. ^ "IAAF Atény 2004: Muži, rozběhy na 1 500 m". Atény 2004. IAAF. Citováno 13. října 2015.
  7. ^ „IAAF Atény 2004: Semifinále mužů na 1 500 m“. Atény 2004. IAAF. Citováno 12. října 2015.
  8. ^ „IAAF Atény 2004: finále mužů na 1500 m“. Atény 2004. IAAF. Citováno 12. října 2015.

externí odkazy