Atletika na Letních olympijských hrách 1936 - skok do výšky mužů - Athletics at the 1936 Summer Olympics – Mens high jump - Wikipedia

Pánské skok do výšky na hrách olympiády XI
Olympiastadion
Místo	Olympiastadion: Berlín, Německo
Termíny	2. srpna
Konkurenti	40 od 23 národů
Vítězná výška	2.03 NEBO
Medailisté
Cornelius Johnson  Spojené státy Dave Albritton  Spojené státy Delos Thurber  Spojené státy
← 1932 1948  →

Atletika na Letní olympijské hry 1936
Sledujte události
100 m	muži	ženy
200 m	muži
400 m	muži
800 m	muži
1500 m	muži
5000 m	muži
10 000 m	muži
80 m překážek		ženy
110 m překážek	muži
400 m překážek	muži
3000 m věž	muži
4 × 100 m relé	muži	ženy
4 × 400 m relé	muži
Silniční události
Maratón	muži
50 km chůze	muži
Venkovní aktivity
Skok do dálky	muži
Trojitý skok	muži
Skok vysoký	muži	ženy
Skok o tyči	muži
Vrh koulí	muži
Disk hod	muži	ženy
Hod oštěpem	muži	ženy
Hod kladivem	muži
Kombinované události
Desetiboj	muži

The pánský skok do výšky událost byla součástí atletický atletický program na Letní olympijské hry 1936. Soutěž se konala 2. srpna 1936. Soutěžilo 40 sportovců z 24 zemí.^[1] Maximální počet sportovců na národ byl od olympijského kongresu v roce 1930 stanoven na 3. Finále vyhrál Cornelius Johnson Spojených států.^[2] Bylo to deváté vítězství národa ve skoku do výšky mužů. Johnsonovi Američané Dave Albritton a Delos Thurber vzal stříbro a bronz, aby dokončil stupínek vítězů, podruhé (po úvodních hrách v roce 1896) si Spojené státy vzaly všechny tři medaile v této akci.

Pozadí

Jednalo se o desátý vzhled akce, která je jednou z 12 atletických akcí, které se konaly na každé letní olympiádě. Vracející se skokani z her z roku 1932 byli bronzovými medailisty Simeon Toribio Filipín (který se v roce 1928 rovněž umístil na čtvrtém místě), čtvrtý Cornelius Johnson ze Spojených států a sedmé místo Jerzy Pławczyk Polska. Johnson byl nepatrným favoritem svého krajana Dave Albritton; oba při amerických zkouškách vyskočili 2,07 metru, aby překonali světový rekord.^[1]

V akci debutovali Austrálie, Rakousko, Brazílie, Čínská republika, Dánsko, Island a Jugoslávie. Spojené státy se objevily již podesáté a do té doby soutěžily na každém ročníku olympijského skoku do výšky mužů.

Formát soutěže

Soutěž se vrátila k dvoukolovému formátu zavedenému v roce 1912. Proběhly dvě různá kola skákání s výsledky vymazanými mezi koly. Všichni skokani, kteří v kvalifikačním kole prošli 1,85 metru, postoupili do finále (popsáno v té době jako samostatné semifinále a finále, i když výsledky nebyly mezi nimi vynulovány). Ve finále proběhly rozskoky, které vyřešily vazby na šestém místě, ačkoli rozskok na šestém místě byl zrušen „na zvláštní objednávku“.^[1][3]

Evidence

Jednalo se o stojící světové a olympijské rekordy (v metrech) před letními olympijskými hrami v roce 1936.

Světový rekord	Cornelius Johnson  (USA)  Dave Albritton  (USA)	2.07	New York, Spojené státy	12. července 1936
Olympijský rekord	Harold Osborn  (USA )	1.98	Paříž, Francie	7. července 1924

Čtyři muži vyčistili laťku ve výšce 2,00 metru a překonal olympijský rekord: Cornelius Johnson, Dave Albritton, Delos Thurber, a Kalevi Kotkas. Johnson dále vylepšil nový rekord úspěšným skokem na 2,03 metru. Poté se pokusil o světový rekord, nastavil laťku na 2,08 metru, ale nemohl dosáhnout této výšky.

Plán

„Semifinále“ bylo v platnosti pouze v první polovině finále.

Výsledek

Klíč

Kvalifikační

Hodnost	Sportovec	Národ	Výška	Poznámky
1	Dave Albritton	Spojené státy	1.85	Q
	Günther Gehmert	Německo	1.85	Q
	Jerzy Pławczyk	Polsko	1.85	Q
	Kimio Yada	Japonsko	1.85	Q
	Mihály Bodosi	Maďarsko	1.85	Q
	Veikko Peräsalo	Finsko	1.85	Q
	Reindert Brasser	Holandsko	1.85	Q
	Aksel Kuuse	Estonsko	1.85	Q
	Simeon Toribio	Filipíny	1.85	Q
	Poul Otto	Dánsko	1.85	Q
	Kalevi Kotkas	Finsko	1.85	Q
	Gustav Weinkötz	Německo	1.85	Q
	Yoshiro Asakuma	Japonsko	1.85	Q
	Joe Haley	Kanada	1.85	Q
	Rudolf Eggenberg	Švýcarsko	1.85	Q
	Cornelius Johnson	Spojené státy	1.85	Q
	Delos Thurber	Spojené státy	1.85	Q
	Åke Ödmark	Švédsko	1.85	Q
	Lauri Kalima	Finsko	1.85	Q
	Jack Metcalfe	Austrálie	1.85	Q
	Hiroši Tanaka	Japonsko	1.85	Q
	Edwin Thacker	Jižní Afrika	1.85	Q
23	Alfredo Mendes	Brazílie	1.80
	Svend Aage Thomsen	Dánsko	1.80
	Robert Kennedy	Velká Británie	1.80
	Ícaro Mello	Brazílie	1.80
	Jack Newman	Velká Británie	1.80
	Gerard Carlier	Holandsko	1.80
	Edvard Natvig	Norsko	1.80
	Sigurður Sigurðsson	Island	1.80
	Fritz Flachberger	Rakousko	1.80
32	Stan West	Velká Británie	1.70
	Fritz Neuruhrer	Rakousko	1.70
	Břetislav Krátký	Československo	1.70
	Hans Mohr	Jugoslávie	1.70
	Zdeněk Sobotka	Československo	1.70
	Hans Martens	Německo	1.70
	Konstantinos Pantazis	Řecko	1.70
	Karol Hoffmann	Polsko	1.70
	Wu Bixian	Čínská republika	1.70

Finále

Podrobnosti o rozskoku pro druhé až čtvrté místo nejsou známy. Předpokládal se rozskok o šesté místo, ale „to se neuskutečnilo na zvláštní rozkaz“.^[3]

Hodnost	Sportovec	Národ	1.70	1.80	1.85	1.90	1.94	1.97	2.00	2.03	2.08	Výška	Poznámky
	Cornelius Johnson	Spojené státy	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	xxx	2.03	NEBO
	Dave Albritton	Spojené státy	Ó	xo	Ó	Ó	Ó	xo	xxÓ	xxx	N / A	2.00
	Delos Thurber	Spojené státy	Ó	—	Ó	Ó	Ó	Ó	XÓ	xxx	N / A	2.00
4	Kalevi Kotkas	Finsko	—	Ó	—	Ó	xxo	Ó	xxÓ	xxx	N / A	2.00
5	Kimio Yada	Japonsko	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A		1.97
6	Hiroši Tanaka	Japonsko	Ó	Ó	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A			1.94
	Yoshiro Asakuma	Japonsko	Ó	Ó	Ó	Ó	XÓ	xxx	N / A			1.94
	Lauri Kalima	Finsko	Ó	Ó	Ó	Ó	XÓ	xxx	N / A			1.94
	Gustav Weinkötz	Německo	Ó	Ó	xo	Ó	xxÓ	xxx	N / A			1.94
10	Aksel Kuuse	Estonsko	Ó	Ó	Ó	xxÓ	xxx	N / A				1.90
	Günther Gehmert	Německo	—	xo	Ó	xxÓ	xxx	N / A				1.90
12	Jack Metcalfe	Austrálie	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A					1.85
	Reindert Brasser	Holandsko	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A					1.85
	Åke Ödmark	Švédsko	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A					1.85
	Edwin Thacker	Jižní Afrika	Ó	Ó	Ó	xxx	N / A					1.85
	Joe Haley	Kanada	—	xo	Ó	xxx	N / A					1.85
	Simeon Toribio	Filipíny	Ó	xo	Ó	xxx	N / A					1.85
	Poul Otto	Dánsko	Ó	xo	XÓ	xxx	N / A					1.85
	Veikko Peräsalo	Finsko	xo	Ó	xxÓ	xxx	N / A					1.85
	Rudolf Eggenberg	Švýcarsko	—	Ó	xxÓ	xxx	N / A					1.85
	Mihály Bodosi	Maďarsko	Ó	Ó	xxÓ	xxx	N / A					1.85
22	Jerzy Pławczyk	Polsko	Ó	Ó	xxx	N / A						1.80

Reference