Athiyamān Nedumān Añci - Athiyamān Nedumān Añci

Athiyamān Nedumān Añji byl jedním z nejmocnějších Velir králové Sangam éře, která vládla v regionu Mazhanadu, součást starověku Kongu Nadu a povolala velká dynastie Chera dynastie.[1] Slavný královský Athiyaman rodinná dynastie byla současníkem a patronem básníka Avvaiyar z Sangam doba.[2] Athiyaman kdo vládl nad Dharmapuri, Salem a okolní oblasti s hlavním městem v Tagaduru (nyní známém jako Dharmapuri ).[3] Nejznámější z jejich řady byla dvojice otec-syn: Nedumān Añci a Elini (syn).[4][5] Byli jedním z Kadai ezhu vallal (7 velkých patronů) umění a literatury ve starověku Tamilakam.[6]

Patron Avvaiyar

Když básník Avvaiyar navštívil dvůr Athiyamān Nedumān Añci, měl ji tak rád, že ji úmyslně zdržel, když jí dal dary, aby prodloužil její pobyt. Básník si hru nejprve neuvědomil, rozzlobil se a odsoudil ho, a poté, když si uvědomila skutečný motiv, si ho tak oblíbila, že se rozhodla zůstat a stala se jeho blízkým přítelem. Při jiné příležitosti jí dal plody angreštu (nelli) básníkovi s nadějí, že zlepší její délku života.[2]

Válečník

Avvaiyar popsal svého patrona jako ztvrdlou válečníku, Purananuru, píseň 87:

Nepřátelé! opatruj se,
když vstoupíte na bitevní pole,
Mezi námi je válečník, který je jako kolo vozu
pečlivě vyrobený tesařem,
kdo odhodí osm vozů za den![7]

V roce 118 nl další král Malaiyamān Thirumudi Kāri z Kadai ezhu vallal vedl válku Thagadoor proti Athiyamān Nedumān Añci. Byl to pokus vyvolaný jeho dlouholetou touhou stát se císařem ekvivalentem moci Cholasovým. Po urputné bitvě ztratila Kāri Kovalura s Athiyamanem a znovu ho získala až mnohem později poté, co Peruncheral Irumporai vyhodil Tagadura.[8]

Přátelství s Cholasy

Athiyamān Nedumān Añci žil v jednom z nej turbulentnějších období a díval se na bezprostřední invazi Cheras a Cholas. Odeslal Avvaiyar jako vyslanec u soudu v Ilantiraiyan z Kanchi který byl místokrálem Chola suverén a později se spojil s tím druhým, aby odradil Chera král.[9] Avvaiyar ho Tondaimān slavnostně přivítal a poté jí hrdě ukázal svou lukostřelbu. Ačkoli na mě udělalo dojem, Avvaiyar odmítla se vzdát svého patrona tím, že nenápadně naznačila, že královy zbraně jiskřily, protože se pravděpodobně nikdy nepoužívaly, zatímco arzenál jejího patrona byl opotřebovaný, protože viděly četné války.[2][9]

Statečný oponent Peruñcēral Irumporai

Ale tento sbor Nedumān Añci s Chola a Pandya neodradil Chera císař, Peruñcēral Irumporai, který nakonec dorazil a vyhodil Tagadura. Navzdory své malé armádě vedl Nedumān Añci zepředu a udatně se vydal bojovat na bitevním poli. AricilKilār, válečný bard z Peruñcēral Irumporai, vzdal patřičnou úctu odpůrci svého patrona, když velebil svého krále v Tagadur-Yāttarai.[10]

Po jeho smrti nouzi Avvaiyar zpíval řadu elegií:

Kdyby měl trochu alkoholu, dal by nám ho
Kde je teď?
... pokud měl co i jen trochu rýže, rozdělil ji do mnoha talířů
Kde je teď?
..Dal nám všechno maso na kostech
Kde je teď?
Kamkoli letělo kopí a šípy, tam byl
Kde je teď?
... otec, hlavní opora, král
Kde je teď?.[11]
... Sláva našeho krále podobného slunci
jeho bílé deštníky
chladný jako měsíc
nezčerná
nezemře![12]

Nápisy

Dobrý počet nápisů v Jambai v Tirukkoyilur byly objeveny taluky, které nám pomáhají identifikovat Satyaputry z Ashoka edikty:

Tamilský nápis v Jambai, Tirukovilur, Tamilnadu
Satyaputō Athiyan Nedumān Añji itta Pali[13]
Příbytek dán Athiyan Nedumān Añji, Satyaputō[14]

Tím se zastavily veškeré spekulace týkající se totožnosti Satyaputras jakoTamil a dále ukazuje velikost této linie, jak jsou zmíněny na stejné úrovni jako ostatní tři Tamil království.[14]

Poznámky

  1. ^ Śrī puṣpāñjali, strana 125
  2. ^ A b C Encyklopedie indické literatury (svazek jeden (A To Devo), svazek 1, strana 295
  3. ^ Kultura a historie Tamilů, strana 17
  4. ^ Tamilská literatura, strana 92
  5. ^ Místopisní úředníci okresu Madras, strana 201
  6. ^ Historické dědictví Tamilů, strana 256
  7. ^ Básně lásky a války, strana 137
  8. ^ History of Tamilnad: to AD 1565, page 66
  9. ^ A b StudiesBut v tamilské literatuře a historii, strana 66
  10. ^ Epigraphia Indica, svazek 36, část 4, strana 134
  11. ^ Básně lásky a války, strana 170
  12. ^ Básně lásky a války, strana 167
  13. ^ Kongu Nadu, historie až do roku 1400 nl, strana 152
  14. ^ A b Chrám Saptar̥ṣīśvara v dolní deltě Kaveri, strana 13

Reference

  • Śrī puṣpāñjali: nedávné výzkumy v pravěku, protohistorii, umění, architektuře, numismatice, ikonografii a epigrafii: objem připomínky Dr. C.R.Srinivasana
  • Encyklopedie indické literatury (první díl (A To Devo), první díl Amaresh Datta)
  • Kultura a historie Tamilů Kallidaikurichi Aiyah Nilakanta Sastri
  • Tamilská literatura M. S. Purnalingam Pillai
  • Místopisní úředníci města Madras, svazek 1, část 2
  • Historické dědictví Tamilů od Ca. Vē Cuppiramaṇiyan̲, Ka. Ta Tirunāvukkaracu, Mezinárodní institut tamilských studií
  • Básně lásky a války z osmi antologií a deseti dlouhých básní klasické tamilštiny od A. K. Ramanujana
  • Studie tamilské literatury a historie Ramachandra Dikshitar
  • Epigraphia Indica, svazek 36, část 4 Svazky 13-14 z [Zprávy]: Nová císařská série, Indie Archeologický průzkum Devadatta Ramakrishna Bhandarkar
  • Kongu Nadu, historie až do roku 1400 n.l., Makkal Veliyeedu, 2001
  • Chrám Saptar̥ṣīśvara v dolní deltě Kaveri: studium historie, architektury a sochařství R. Ramasamy