Aténské řecko-fénické nápisy - Athenian Greek-Phoenician inscriptions
The Aténské řecko-fénické nápisy je 18 starověkých náhrobních nápisů nalezených v oblasti Atén v Řecku (také známých jako Attika ). Představují druhou největší skupinu zahraničních nápisů v regionu po Thrákové (25 nápisů). 9 stélek nese dvojjazyčný fénicko-řecký nápis. Téměř všichni nesou označení původu zemřelého, nejen obecnější označení jejich etnického původu, stejně jako většina ostatních ne-řeckých nápisů v regionu.[1]
Aténské nápisy
Věnovaná | obraz | Objevil | datum | Současná pozice | Shoda | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
KAI | CIS / RES | NE | KI | NSI | TSSI | IG | |||||
Artemidoros | ![]() | 1795 | britské muzeum | 53 | I 116 | 424,2 | 45 | III 40 | |||
Antipatros | ![]() | 1861 | 300 s př. N. L | Národní archeologické muzeum, Atény (NM 1488) | 54 | I 115 | 424,1 | 46 | 32 | II2 8388 | |
Numenios | ![]() | Louvre (AO 4834) | 55 | I 117 | 424,3 | 47 | 34 | 9034 | |||
Erene Byzantia | ![]() | 1831 | Archeologické muzeum v Pireu | 56 | Já 120 | 425,1 | 48 |
Pireus nápisy
Věnovaná | obraz | Objevil | datum | Současná pozice | Shoda | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
KAI | CIS / RES | NE | KI | NSI | TSSI | IG | |||||
![]() | 1884 | 57 | R 388 | 425,2 | 49 | ||||||
![]() | 1871 | 100 před naším letopočtem | Archeologické muzeum v Pireu | 58 | I 118 | 425,5 | 50 | ||||
Asept (e) | ![]() | 1841 | 200 s př | Archeologické muzeum v Pireu | 59 | I 119 | 425,3 | 51 | 35 | ||
![]() | 1887 | 96 před naším letopočtem | Louvre | 60 | R 1215 | 425,4 | 52 | 33 | III 41 | ||
Abdeschmun | ![]() | Archeologické muzeum v Pireu (3850) | I 121 |
Bibliografie
- Olga Tribulato. "Fénické lvi: pohřební stéla fénického semena / Antipatros." Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens, sv. 82, č. 3, 2013, s. 459–486. JSTOR, www.jstor.org/stable/10.2972/hesperia.82.3.0459. Přístupné 29. října 2020.
Reference
- ^ Bäbler, Balbina (3. května 2011). Fleissige Thrakerinnen und wehrhafte Skythen: Nichtgriechen im klassischen Athen und ihre archäologische Hinterlassenschaft. Walter de Gruyter. p. 131. ISBN 978-3-11-093463-2.
Es gibt insgesamt achtzehn Grabstelen für Phönizier in Attika (Kat. 51-68), womit diese die zweitgrösste Gruppe nach den Thrakern mit fünfundzwanzig Monumenten bilden. Ihr auffälligstes Merkmal ist die Zweisprachigkeit: Neun Stelen tragen neben der griechischen auch eine phönizische Inschrift. Bemer- kenswert ist ferner, dass vierzehn der erhaltenen Stelen für Männer errichtet wurden und diese rychle všechny ale Namen die Angabe ihrer Herkunftsstadt tragen, nicht die nur die allgemeinere Bezeichnung ihrer Volkszugehörigkeit, wie die meisten.