Dělostřelectvo z první světové války - Artillery of World War I

Černobílý novinový graf zobrazující velikost dělostřelectva podle země
Čísla vojenského polního dělostřelectva podle zemí v roce 1919
britský 18-pounder
Rakousko-uherské dělostřelectvo 1914

The dělostřelectvo z první světové války vedl k zákopová válka, byl důležitým činitelem války, ovlivňoval ji taktika, operace, a začleněny strategií které byly použity válčícími stranami k prolomení patové situace na frontě. První světová válka pozvedla dělostřelectvo na novou úroveň důležitosti na bojišti.

První světová válka zaznamenala několik změn v dělostřelecké válce. Dělostřelectvo teď mohlo střílet z nového vysoce výbušné granáty a hodit je dál a výše rychlost střelby. Z tohoto důvodu nepřátelé v zákopech již nebyli vždy v bezpečí a bylo možné na ně neustále střílet. V některých oblastech byla koncentrace dělostřelectva běžná, několik zbraní střílelo do oblasti, jako je řada zákopů, přičemž každá zbraň vystřelovala několik ran za minutu po celé hodiny. Dělostřelecké palby byly také používány před pěchotní bitvou, aby odvrátily nepřítele od místa útoku, nebo byly vypáleny cesty za liniemi, aby se nepřátelské posily nemohly bezpečně dostat na přední linie.

Malty byli Němci oživeni kvůli jejich schopnosti střílet pod úhlem nad 45 stupňů, a proto mohli teoreticky (i když ne často) shodit granáty přímo do zákopu nepřítele před výbuchem, aby došlo k maximálnímu poškození.[1] Německé jednotky v roce 1915 používaly k emisi zbraní dělostřelecké granáty a spojenci následovali jejich příklad po roce Druhá bitva u Ypres.

Spojenecké síly

Centrální mocnosti

Metody

Během války bylo vyvinuto několik nových metod a taktik pro dělostřelectvo, včetně:

Viz také

Poznámky

  1. ^ str.26, Rawlings

Reference

  1. ^ „First World War.com - Weapons of War: Trench Mortars“. www.firstworldwar.com. Archivováno od originálu 3. května 2012. Citováno 22. dubna 2012.

externí odkazy