Článek 98 ústavy Kostariky - Article 98 of the Constitution of Costa Rica
The Článek 98 Ústava Kostariky je článek, který reguluje bezplatné občanské sdružení v politické strany.
Článek byl kontroverzní po celá desetiletí, protože ve svém původním znění zakázal existenci Kostarická komunistická strana. Zákaz, který platil od vyhlášení ústavy 8. listopadu 1949 až do její reformy 4. června 1975.
Text
Původní text řekl:
Artículo 98. - Todos los ciudadanos tienen derecho de agruparse en partidos para intervenir en la política nacional. Sin embargo, se prohíbe la formación o el funcionamiento de partidos que por sus programas ideologicos, medios de acción o vinculaciones internacionales, tiendan a destruir los fundamentos de la organización demokratrática de Costa Rica, o que atenten contra la soberanía del país, todo a juicio de la Asamblea Legislativa, por votación no menor de las dos terceras partes de sus miembros y previo informe del Tribunal Supremo de Elecciones.[1]
Které lze přeložit jako:
Článek 98. - Všichni občané mají právo seskupit se do stran, aby zasáhli do národní politiky. Zakazuje se však zakládání nebo provozování stran, které mají díky svým ideologickým programům, akčním prostředkům nebo mezinárodním vazbám tendenci ničit základy demokratické organizace Kostariky nebo ohrožují suverenitu země na základě rozhodnutí zákonodárné shromáždění hlasováním nejméně dvou třetin jeho členů a předchozí zprávou Nejvyššího volebního tribunálu.[2]
Návrh zákona 5698 ze dne 4. června 1975 změnil text na:
Artículo 98. - Todos los ciudadanos tienen derecho de agruparse en partidos, para intervenir en la política nacional, siempre que éstos se kompromis en en programas a respetar el orden constitucional de la República.[3]
Nebo:
Článek 98. - Všichni občané mají právo seskupovat se do stran, zasahovat do národní politiky, pokud se ve svých programech zaváží respektovat ústavní pořádek republiky.
Další reforma 2. července 1995 předložená zákonem č. 7675 doplnila: „Los partidos políticos expresarán el pluralismo político, concurrirán a la formación y manifestación de la voluntad popular y serán instrumentos fundamentales para la participación política. Su creación y el ejercicio de su actividad serán libres dentro del respeto a la Constitución y la ley. Su estructura interna y funcionamiento deberán ser demokratráticos [Politické strany budou vyjadřovat politický pluralismus, budou se podílet na formování a projevu vůle lidu a budou základními nástroji politické účasti. Její tvorba a výkon její činnosti budou v souladu s ústavou a zákonem bezplatné. Jeho vnitřní struktura a fungování musí být demokratické.][4]"
Dějiny
Po Kostarická občanská válka z roku 1948 dohody Paktu mexického velvyslanectví podepsané vůdci nepřátelských stran José Figueres Ferrer z Národní osvobozenecká armáda a Manuel Mora Valverde z Kostarická komunistická strana stanoveno, že by byly respektovány životy, svobody a právo na politickou účast všech stran. To nebylo dodrženo a nové vládě Junty, které předsedal Figueres, Zakládající junta druhé republiky okamžitě pronásledováni a uvězněni komunisté a jejich strana byla zakázána.[5][6]
Prvním předchůdcem, který článek měl, byla vyhláška s právním řádem (protože Junta pozastavila Ústava z roku 1871 a měl absolutní moc) č. 1056, který výslovně zakázal Lidová předvojová strana.[7][8]
Během prudkého pronásledování se Vanguardia Popular nadále schovávala. Mora odchází do exilu, zatímco Arnoldo Ferreto Segura je ve vězení zvolen generálním tajemníkem. Následně by byla udělena obecná politická amnestie pro komunisty a Calderonistas při správě Mario Echandi to by normalizovalo politiku a podpořilo přechod k demokracii, ale i když jsou svobodní, komunisté by byli nadále zakázáni a jejich pokusy o reorganizaci byly zastaveny použitím článku 98 ve volbách 1953,[9] 1958,[10] 1962[11] a 1966.[12]
Postupem času by systém toleroval existenci politických stran, které byly jasnou obrazovkou starého Populárního předvoje. Socialistická akční strana byla založena v roce 1969 a úspěšně zvolila za poslance Manuela Moru a Arnolda Ferreta a další levicové skupiny existují před rokem 1975, ačkoli žádná z nich nebyla oficiálně komunistická.
Diskuse o právu komunistů účastnit se voleb se začala projednávat od Volby v roce 1970 když se za to zasazoval sám Figueres (který byl kandidátem na prezidenta).[13] Totéž udělal křesťanskodemokratický kandidát Jorge Arturo Monge Zamora 1974.[14] Během zákonodárného sboru 1974-1978 za předsednictví Daniel Oduber Quirós, který reformu sponzoroval, byl článek změněn v roce 1975, aby umožnil komunistům oficiální návrat do politického života.
Reference
- ^ „CONSTITUCIÓN DE COSTA RICA DE 7 DE NOVIEMBRE DE 1949“. El Espíritu del 48. Citováno 27. července 2019.
- ^ „Ley 5698.04-Jun-1975“. Cedespu. Citováno 27. července 2019.
- ^ „Ley 5698.04-Jun-1975“. Cedespu. Citováno 27. července 2019.
- ^ „CONSTITUCION POLITICA DE LA REPUBLICA DE COSTA RICA“. Sistema Costarricense de Información Jurídica. Citováno 27. července 2019.
- ^ Contreras, Gerardo (29. října 2009). Arnoldo ferreto segura y el partido comunista de costa rica en la lucha por la segunda y auténtica Independencia nacional. Archivovány od originál dne 19. 10. 2013. Citováno 26. července 2019.
- ^ Una lectura crítica a don José Figueres Ferrer. En torno a la Guerra Civil de 1948 y su papel en la Junta Fundadora de la Segunda República. Diálogos Revista Electrónica de Historia. 9. ISSN 1409-469X. Citováno 26. července 2019.
- ^ „Decreto-Ley č. 105“. El Espíritu del 48. Citováno 27. července 2019.
- ^ De la Cruz de Lemos, Vladimir (18. července 2018). El Decreto č. 105. La República. Citováno 26. července 2019.
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1953 (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 1. října 2015.
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1958 (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 1. října 2015.
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1962 (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 16. února 2016.
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1966 (PDF).[mrtvý odkaz ]
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1970 (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 4. března 2016.
- ^ Hernández Naranjo, Gerardo. Reseña de las elecciones presidenciales de 1974 (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 16. února 2016.