Arnout Coninx - Arnout Coninx
Arnout Coninx | |
---|---|
narozený | 1548 |
Zemřel | 1617 |
obsazení | tiskárna |
Aktivní roky | 1579–1617 |
Éra | ruční tisk |
Pozoruhodná práce | De CL Psalmen Davids, ve dveřích dichte ghestelt Willem van Haecht (1579) De poeticsche werken van myn heer vander Noot (1591) |
Trestní obvinění | Tisk bez licence (1586); prodej zakázaných knih (1591)[1] |
Arnout Coninx (1548–1617) byl tiskař a knihkupec ve městě Antverpy od roku 1579 až do své smrti v roce 1617. V roce 1586 dostal pokutu za nelicencovaný tisk a v roce 1591 byl vyšetřován za prodej zakázaných knih. Když město Antverpy byl znovu dobyt pro Filip II Španělský v roce 1585 dostali protestanti čtyři roky, aby urovnali své záležitosti a odešli nebo byli smířeni s katolickou církví. Coninx počkal až do roku 1590, po uplynutí lhůty, aby zaregistroval svůj přechod ke katolicismu.[2]
Publikace
- 1584: Desiderius Erazmus, Moriae encomion dat is eenen loff der sotheyt. K dispozici v Knihách Google
- 1586: Marcus Aurelius, T'Gulde-boec van den loflijken keyser ende welsprekenden oratoor Marcus Aurelius. K dispozici v Knihách Google
- 1591: Jan van der Noot, De poeticsche werken van myn heer vander Noot. K dispozici v Knihách Google
- 1594: Leon De Meyere, Prosopopée d'Anvers à la bienvenue du Sérénissime princ Ernest par la grâce de Dieu archiduc d'Autriche atd., Nadporučík gouverneur et capitaine général des Pays-Bas
- 1601: Antonio Ortiz, Vztah slavnosti, kterým katolické knížata K. Phillip III. a Quene Margaret byli 22. srpna 1600 uznáni v Inglish Colledge ve Valladolidu, tr. Francis Rivers
- 1606: Philip Numan, Zázraky v poslední době způsobené přímluvou Slavné Panny Marie v Mont-aigu, až k Sichenu v Brabantu, přeloženo Robert Chambers
- 1608: Jean Zuallart, Le très dévot voyage de Jérusalem. K dispozici v Knihách Google
- 1615: Jan Franco, Ephemeris metheorologica. Věštec deklarovat vande revolutien ende inclinatien van desen [...] Jaere ons Heeren. M.D.C.XV.
Reference
- ^ Anne Rouzet, Dictionnaire des imprimeurs, libraires et éditeurs des XVe et XVIe siècles dans les limites géographiques de la Belge Actuelle (Nieuwkoop, 1975), s. 43–44.
- ^ Alfons K.L. Thijs, Van Geuzenstad tot katholiek bolwerk: Maatschappelijke betekenis van de kerk in contrareformatorisch Antwerpen (Antwerp, 1990), s. 102, 243n.