Arithmaurel - Arithmaurel

Arithmaurel: stonky nahoře jsou pro zadávání operandů a číselníky s jejich klávesami pro zadávání operátorů

The Arithmaurel byl mechanická kalkulačka , které mělo velmi intuitivní uživatelské rozhraní, zejména pro násobení a dělení čísel, protože výsledek byl zobrazen, jakmile byly zadány operandy. Poprvé byl patentován ve Francii společností Timoleon Maurel, v roce 1842.[1] Na francouzské národní výstavě v Paříži v roce 1849 získala zlatou medaili.[2] Bohužel jeho složitost a křehkost jeho designu zabránily jeho výrobě.[3]

Jeho jméno pochází ze zřetězení Aritmometr, stroj, který inspiroval jeho design, a Maurel, jméno jeho vynálezce. Srdce stroje používá jeden Leibniz vstoupil do válce poháněn sadou diferenciálních převodů.[4]

Dějiny

Timoleon Maurel patentoval časnou verzi svého stroje v roce 1842,[1] poté vylepšil jeho design pomocí Jeana Jayeta a patentoval jej v roce 1846.[5] Toto je design, který získal zlatou medaili na Expozice nationale de Paris v roce 1849.

Winnerl, francouzský hodinář, byl požádán o výrobu zařízení v roce 1850, ale bylo vyrobeno pouze třicet strojů, protože stroj byl příliš složitý pro výrobní možnosti té doby.[6] Během prvních čtyř let nebyl Winnerl schopen postavit žádný z 8 digitálních strojů (minimum pro profesionální použití), které byly objednány, zatímco Thomas de Colmar dodáno ve stejném období dvě stě 10 číslic aritmetrů a padesát 16 číslic.[7]

Žádný ze strojů, které byly vyrobeny, a žádný ze strojů popsaných v patentech nemohl být použit na plnou kapacitu, protože kapacita registru zobrazení výsledků se rovnala kapacitě registru operandů (pro násobení kapacita registru výsledků by se měla rovnat kapacitě registru operandů rozšířené o kapacitu registru operátorů).

Popis

Následuje popis jednoho ze dvou strojů zavedených v patentu z roku 1846.[5] Má kapacitu pět číslic pro operátor a deset číslic pro operand a registry výsledků.

Všechny registry jsou umístěny na předním panelu, resetovací mechanismus je na straně.

  • 10 očíslovaných stonků, uspořádaných vodorovně v horní části předního panelu, lze natáhnout v různých délkách, aby bylo možné vstoupit do operandů s dnem představujícím jednotky zcela vpravo.
  • K zobrazení výsledků se používá 10místný registr displeje umístěný uprostřed.
  • 5 číselníků, z nichž každý je spojen se vstupním tlačítkem, se používá k zadání operátorů s číselníkem zcela vpravo představujícím jednotky. Otočením klíče jednotek o jednu divizi ve směru hodinových ručiček přidáte obsah registru operandů k celkovému. Otočením klíče jednotek o jednu divizi proti směru hodinových ručiček odečtete obsah registru operandů od aktuálního součtu. Otočením klíče desítek o jednu divizi ve směru hodinových ručiček přidáte 10krát obsah registru operandů k celkovému atd.

Poznámky

  1. ^ A b (fr)1842 patent - Dokument naskenovaný stránkou www.ami19.org
  2. ^ (fr) Rapport du jury central sur les produits de l'agriculture et de l'industrie exposés en 1849, Tome II, strana 542 - 548, Imprimerie Nationale, 1850 Gallica
  3. ^ (fr) Le calcul simplifié Maurice d'Ocagne, strana 269, Bibliothèque numérique du CNAM
  4. ^ (fr) Philbert Maurice d'Ocagne (fr), Le Calcul Simplifié, Gauthier-Villars et Fils, 1894, strana 29
  5. ^ A b (fr) patent držený Maurelem a Jayetem 1846 - Dokument naskenovaný par www.ami19.org
  6. ^ (fr) Jean Marguin, Histoire des instruments et machines à calculer, Hermann, 1994, strana 130
  7. ^ (fr) Cosmos, Janvier 1854, strana 77 Dokument naskenovaný Valéry Monnierem

Reference

  • (fr) Jacques Boyer, Lesní stroje à kalkulačka et leur využití v praxi„La Science et la Vie, strana 345-356, č. 34, září 1917
  • (fr) René Taton, Le calcul mécanique, Sbírka Que sais-je, Presses Universitaires de France, 1949

externí odkazy