Aristocles (sochaři) - Aristocles (sculptors)

Aristocles (řecký: Ἀριστοκλῆς) je název přisuzovaný dvěma sochařům v Starověké Řecko, stejně jako nominální dědičná sochařská škola, kterou založil starší Aristocles, známý nám především prostřednictvím různých pasáží v Pausanias.[1]

  • Aristocles of Cydonia byl jedním z nejstarších sochařů; a ačkoli jeho věk nelze jednoznačně určit, je jisté, že vzkvétal dříve, než byl Zancle povolán Messene.[2] To znamená před rokem 494 př. Říkali mu oba a Cydonian a a Sicyonian, pravděpodobně proto, že se narodil v Cydonii a praktikoval a učil své umění v Sicyon.
  • Aristocles of Sicyon byl vnukem výše uvedeného, ​​stejně jako žákem a synem Cleoetas,[3] a bratr Canachus. V pověsti nebyl o moc nižší než jeho otec. Tento Aristokl měl žáka Synnoöna, který byl otcem a učitelem Ptolichus z Aegina.[4] Také nám bylo řečeno, v epigramu Antipater Sidonius že tento Aristocles vytvořil jednu ze tří soch Múz,[5] další dva byly vyrobeny Ageladas a Canachus.

Z těchto pasáží usuzujeme, že tito umělci založili školu sochařství v Sicyon, která si zajistila dědičnou pověst a jejíž hlavy máme po sedm generací, jmenovitě Aristocles starší, Cleoetas, Aristocles mladší a Canachus, Synnoön, Ptolichus, Sostratus, a Pantias.

Při určování věku těchto umělců existují určité potíže; ale předpokládejme datum Canachus abychom mohli být stanoveni kolem 540—508 př. Někteří učenci ho umístili bezprostředně před obdobím, kdy byl Zancle poprvé povolán Messene,[6] ale ve slovech není nic Pausanias požadovat takové omezení. Rozšířením výpočtu na další výše uvedené umělce získáme následující tabulku s daty:

  1. Aristocles, vzkvétal 600 až 568 před naším letopočtem
  2. Cleoetas, vzkvétal 570—538 př. N. L
  3. Aristocles & Canachus, dařilo 540-508 před naším letopočtem
  4. Synnoön, vzkvétal 510—478 př
  5. Ptolichus, vzkvétal 480—448 př
  6. Sostratus, vzkvétal 450—418 př. N. L
  7. Pantias, vzkvétal 420—388 př

Zjistilo se, že tato data velmi dobře souhlasí se vším, co víme o umělcích. Karl Julius Sillig dává tabulku, která se podstatně neliší od výše uvedeného.[7] Počítá data na 564, 536, 508, 480, 452, 424 a 396 před naším letopočtem. V tomto výpočtu se předpokládalo, že starší Canachus byl bratr mladších Aristokl a to Pantias byl sedmý v pořadí od staršího Aristokla. Jakákoli jiná domněnka by celou záležitost zmátla.

Pausanias zmiňuje jako dílo staršího Aristokla skupinu z bronzu představující Heracles bojuje o opasek s Amazonem na koni, který byl zasvěcen v Olympia autor: Evagoras z Zancle;[2] a jako dílo mladší skupiny z bronzu z Zeus a Ganymede, věnovaný na Olympia podle Gnothis, a Thessalian.[3] The Múza tím druhým, výše uvedeným, byl z bronzu, držel a lyra (χέλυς), a měla představovat Muse of the diatonický rod hudby.

Reference

  1. ^ Smith, Philip (1867), "Aristocles", Smith, William (ed.), Slovník řecké a římské biografie a mytologie, 1, Boston, s. 302
  2. ^ A b Pausanias, v. 25. § 6
  3. ^ A b Pausanias, v. 24. § 1
  4. ^ Pausanias, vi. 9. § 1
  5. ^ Řecká antologie ii. p. 15, č. 35, Jacobs
  6. ^ Bockh, Corp. Inscrip. i. p. 39
  7. ^ Karl Julius Sillig, Catal. Umění. s.v.

Zdroje