Aristeidis Kollias - Aristeidis Kollias

Aristeidis Kollias
(Αριστείδης Κόλλιας)
narozený(1944-07-08)8. července 1944
Thebes, Řecko
Zemřel1. října 2000(2000-10-01) (ve věku 56)
Athény, Řecko
Státní občanstvíŘecko
obsazeníprávník
Známý jakoamatérský historický a folkloristický výzkum Arvanity a další související témata

Aristeidis P. Kollias (řecký: Αριστείδης Π. Κόλλιας;[1] Albánec: Aristidh Kola, 8. července 1944 - 1. října 2000), byl a řecký právník, publicista, amatérský historik a folklorista. Byl také prezidentem Sdružení Arvanitů Marko Bocari.

Život

Kollias byl z Arvanit původ. Narodil se v Leontari (starý název: Kaskaveli), Boeotia in Střední Řecko, vesnice obývaná hlavně Arvanity.[2] Kollias byl vychován v Arvanitice mluvící rodině.[2] V roce 1968 Kollias získal titul právníka v Aténách a pracoval jako právník až do roku 1980, kdy se začal věnovat studiu jazykových, folklorních a historických tradic Arvanitů v Řecku.[2] Kollias vydal své hlavní dílo v řečtině Arvanité a původ Řeků (1983) v Řecku a byla přetištěna později v dalších vydáních.[2] V roce 1985 uspořádal spolu s Thanasisem Moraitisem a Dimitrisem Lekasem první hudební koncert v Arvanitice v Řecku.[2] V roce 1995 založil Thamiras, nakladatelství věnující se tisku děl arvanitských a albánských autorů.[2] Kollias napsal v albánštině a řečtině dvě knihy o situaci v Kosovu týkající se masakrů a dalších porušování lidských práv Albánci Slobodanem Miloševičem v 90. letech.[3] V roce 1996 se Kollias vzdal pozice vedoucího organizace Arvanite League of Greece, aby se věnoval pelasgianistickým studiím.[4] Od roku 1997 vydával tříměsíční časopis s názvem Arvanon a společně s kosovskými známými publikaci využili k diskusi o otázkách, jako je kosovský konflikt.[4] Kollias se zasazoval o věc albánského Kosova tím, že informoval širší veřejnost v Řecku, a také dostal reakci za jeho podporu.[4] V roce 2000 byla Kollias diagnostikována leukémie a zemřel krátce poté 11. září.[4]

Kollias také vydával časopis „Besa“. Spolupracoval a udržoval spojení s albánskou diasporou a spolupracoval s italštinou Arberesh, Arbëresh z Korsika, Arbanas z Chorvatska, Albánci z Kosova, Makedonie, Ukrajina, krocan as intelektuály z celého světa.[5]

Uznání

Příspěvek Kolliase k věci Albánců uznala albánská vláda (obě bývalé prezidenti Sali Berisha a Rexhep Mejdani vyznamenali jej za národní zásluhy).[5] V roce 2004 Bajram Rexhepi, poté předseda vlády Kosovo, poslala posmrtně vdově po Kollias vyznamenání za příspěvky jejího manžela na obranu práv na obyvatele Kosova. Kromě toho obec Skënderaj učinil Kolliase čestným občanem stejnojmenného města.

Dědictví

V roce 1983 napsal Kollias knihu s názvem Arvanité a původ Řeků který několikrát přepracoval a v roce 2002 byl přeložen do albánštiny.[6] Tato kniha byla považována za důležitou při rehabilitaci Arvanitů (komunita v jižním Řecku pocházející ze středověkých albánských osadníků, kteří se dnes identifikují jako Řekové) v postdiktátorské řecké společnosti.[6] Tvrzení uvedená v knize zahrnují, že vedle Řeků sdíleli Arvanites Pelasgian počátky, čímž se stávají „nejautentičtějšími Řeky“, přičemž jejich jazyk je blíže k pelasgice, zatímco tvrdí, že mnoho řeckých slov má albánskou etymologii.[6] V albánském kontextu byla tato kniha používána Albánci v Albánii a albánskými přistěhovalci v Řecku jako nástroj pro jejich rehabilitaci jako starodávná a autochtonní populace na Balkáně.[6] V Albánii byla tato kniha použita k „prokázání“ nadřazenosti Albánců před Řeky ak rehabilitaci Albánců jako nejstarší zakořeněné populace na Balkáně.[6] Kniha byla také použita k legitimizaci přítomnosti Albánců v Řecku, aby se zabránilo negativnímu obrazu jejich komunit a aby hrála významnou roli při vzniku starověké řecké civilizace a později při vytváření řeckého státu.[6]

Funguje

  • Arvanité a původ Řeků, 1983.
  • Jazyk bohů, 1989.
  • Prohlášení Arvanitas Union
  • Opravný slovník arvanitických slov
  • Srovnávací slovník albánského jazyka
  • Řecko uvězněné v Miloševičových Srbech
  • Píseň žoldáků, řecký původ
  • Mýtus a pravda
  • Třetí pohřeb Marka Bocariho

Viz také

Reference

  1. ^ „Κόλλιας, Αριστείδης Π.“ biblionet.gr (v řečtině). Citováno 2017-02-19.
  2. ^ A b C d E F Millaku 2018, str. 5.
  3. ^ Millaku 2018, s. 5–6.
  4. ^ A b C d Millaku 2018, str. 6.
  5. ^ A b Millaku, Shkelqim (26. července 2018). „Zbritja e arbëreshëve në Greqi sipas Aristidh Kolës [Albánská migrace v Řecku Aristidh Kola]“. University of Prizren - Filologická fakulta: 2. SSRN  3208565. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  6. ^ A b C d E F De Rapper, Gilles (2009). „Pelasgická setkání v řecko-albánském pohraničí. Dynamika hranic a návrat k dávné minulosti v jižní Albánii“. Anthropological Journal of European Cultures. 18 (1): 8–9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)