Arch of Caracalla (Thebeste) - Arch of Caracalla (Thebeste) - Wikipedia

Caracallov oblouk
Thebeste
Porte Caracalla - Tébessa باب كركلا - تبسة. Jpg
SouřadniceSouřadnice: 35 ° 24'17,6 "N 8 ° 7'22,1 ″ východní délky / 35,404889 ° N 8,122806 ° E / 35.404889; 8.122806
UmístěníTébessa, Alžírsko
Typřímský vítězný oblouk
VěnovanáCísař Caracalla

The Caracallov oblouk je tetrapylon římský vítězný oblouk v Thebeste, který se nachází v dnešní době Tébessa, Provincie Tébessa, Alžírsko. Byl postaven na počátku 3. století.

Dějiny

Caracalla arch, 1860–1890

The oblouk byl postaven v letech 211 až 214 prostřednictvím testamentárního daru Gaia Cornelia Egriliana, Prefekt z XIV legie, který původně pocházel z Thebeste.[1] Číslo vyčleněné na stavbu bylo 250 000 sesterti.[2]

Později byl oblouk znovu použit jako severní brána městských hradeb v byzantský doba. Boční oblouky byly zazděny, stejně jako severní, dokud nebyly znovu otevřeny francouzskými vojenskými inženýry během koloniální období.

Popis

Caracallov oblouk v Thebeste

Ve formě je oblouk Caracalla zhruba krychlový, je 10,94 m na boku a na vrcholu kladí. Na stožáry, vedle rozpětí jsou páry sloupů s korintský hlavní města, oddělená od zdi a za nimi pilastry, podepřená pódiem, ze kterého vyčnívají jejich podstavce. Hlavní kladí je nad dvojicemi sloupů a pokračuje v prohlubni nad rozpětím. Medailony s bustami božstva jsou umístěny nad každou z polí.

Na podkroví na třech stranách jsou věnce zapsány do zbožňovaný Císař Septimius Severus, Julia Domna a Caracalla. Na čtvrté straně je zrekonstruovaný byzantský nápis, původně nalezený ve výplni kleneb, který odkazuje na zabudování oblouku do byzantské městské zdi jako dílo magister militum Solomon.[3]

Ve středu na všech stranách podpíral kladivo aedicula který držel sochu.

Rekonstrukce samotného vrcholu oblouku je předmětem některých debat mezi vědci: Podle Meuniera[4] osmiboká lucerna by tam stála se základnou skrytou aediculae, zatímco podle jiného by byla nízká kupole. Podle Bacchielliho,[5] čtyři aediculae, spojené zábradlím, obsahovaly sochy Zbožňovaného Septimia Severa, Zbožštěné Julie Domny, Caracally a Dostat.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Nápis, který zaznamenává tyto informace, je napsán na vnitřní straně stožáru severozápadu: Accame 1938, str. 247.
  2. ^ Bacchielli 1987, citato v bibliografii.
  3. ^ Zanini 2000, citovaný v bibliografii.
  4. ^ Meunier 1938, citovaný v bibliografii
  5. ^ Bacchielli 1987, citovaný v bibliografii.

Bibliografie

  • Jean Meunier, „L'arc de Caracalla à Théveste (Tébessa). Relevé et restitution“, v Revue africká, 82, 1938, s. 84–106.
  • Silvio Accame, „Il testamento di C. Cornelio Egriliano e l'arco di Caracalla in Tébessa“, v Epigrahica, 3, 1941, s. 237–243.
  • Umberto Ciotti, „Del coronamento degli archi quadrifronti. I. Gli archi di Tébessa e di Tripoli“, v Bullettino della Commissione archeologica comunale di Roma, 72, 1946-1948, s. 21–42.
  • Pietro Romanelli, "Theveste", v Enciclopedia dell'arte antica 1966 (testo online sul sito Treccani.it.)
  • Lidiano Bacchielli, „Il testamento di C. Cornelio Egriliano e il coronamento dell'arco di Caracalla a Tebessa“, v L'Africa romana. Atti del IV convegno di studio (Sassari, 12-14 dicembre 1986), Sassari 1987, str. 295–321.
  • Silvio De Maria, "Arco onorario e trionfale", v Enciclopedia dell'arte antica. II dodatek, 1994 (kopírovat online na webu Treccani.it
  • Enrico Zanini, "Tebessa", v Enciclopedia dell'arte medievale, 2000 (testo online sul sito Treccani.it).