Arbinovo - Arbinovo
Arbinovo | |
|---|---|
Vesnice | |
| Арбиново | |
  Arbinovo Umístění v Severní Makedonii | |
| Souřadnice: 41 ° 22'14 ″ severní šířky 20 ° 49'44 ″ východní délky / 41,37056 ° N 20,82889 ° ESouřadnice: 41 ° 22'14 ″ severní šířky 20 ° 49'44 ″ východní délky / 41,37056 ° N 20,82889 ° E | |
| Země |  Severní Makedonie |
| Kraj |  Jihozápadní |
| Obec |  Debarca |
| Populace (2002) | |
| • Celkem | 26 |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Desky do auta | ACH |
| webová stránka | . |
Arbinovo (Makedonština: Арбиново) je vesnice v obec z Debarca, Severní Makedonie. Bývala součástí bývalé obce Belčišta.
název
Na počátku 20. století se obec Arbinovo objevuje v demografické práci Kanchov a mapuje Jaranov as Бpбино / ŕrbino, na mapě z roku 1903 jako Arbino a v dalších dokumentech období jako Рбину / Rbinu.[1]Místní obyvatelé Makedonie odvozují název vesnice z makedonského slova врба / vrba pro Vrba a toponymum je tvořeno příponou ino, spolu s další příponou ovo.[1] Pianka Włodzimierz souhlasí s tím, že se jedná o správnou etymologii názvu místa, kvůli mnoha vrbám v Arbinově a ztrátě počátečního proti zvuk v toponym je možný díky místní makedonské řeči.[1]
Makedonský profesor lingvistiky Petar Illievski poznamenal, že placename Arbinovo je hybridní toponymum, Aromanian a slovanského původu a formovány z protoalbánského základu, a nikoli z forem H'rbino nebo Harbino.[2] Topomym je odvozen z termínů Arban / Alban který v aromanském jazyce prostřednictvím metatéze zvuku A do i stal se Arbin vedle slovanské přípony ovo.[2] V arumunském jazyce jsou termíny pro Albánce Arbinas / Arbines což lingvista Iljaz Rexha uvádí, že Arbinovo bylo ve středověku osídleno Albánci.[2]
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 2002 měla obec celkem 26 obyvatel.[3] Etnické skupiny ve vesnici zahrnují:[3]
- Makedonci 26
Viz také
Reference
- ^ A b C Włodzimierz, Pianka (1970). Toponomastikata na Ohridsko-Prespanskiot bazen. Institut za makedonski jazik "Krste Misirkov". p. 90.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Како Ъpбино се бележи за К'нчов и Јаранов, на Карта на Македонија 1:.,. 300 000 ја имаме формата Arbino, а во Извештаите од 1903 год (. С 117) е употребен лок у Рбину Во имениците се јавува и насловната форма која е добиена по аналогија на многу честите имиња на -ово (спор. Аржаново м.'Ржано) ... со право народот го сврзува ова име со апелативот врба. Ова е топографско име образувано со суф. -ино. Во селото има многу врби. Отпаѓањето на почетното в- во ваквтаа позиција во месниот говор е возможно. "
- ^ A b C Rexha, Iljaz (2011). „Vendbanimet dhe popullsia albane gjatë mesjetës në hapësirën e Maqedonisë së sotme: Sipas burimeve sllave dhe osmane“. Gjurmime Albanologjike: Seria e Shkencave Historike (41–42): 177–178.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Netruthine e Ohrit na del një vendbanim me formën arumune-sllave me bazen e protoshqipes Arbinovo. [34] Emri i këtij topiku lidhet me basën etnike Arban-Alban, formar me ndërmjetësimin e arumunishtes Arbin me ndërëj , dhe sufiksit sllav-ovo, siç e ka thënë onomasti Petar Ilijevski dhe nuk ka të bëjë me format H'rbino dhe Harbino. Forma vllehe arbinas-arbines tregon se banorët e këtij vendbanimi mesjetar ishin me prejardhje etnike arbane Arbinovë, e jo banorët e ardhur nga Shqipëria e sotme, sikur që gjykojnë studiumesit sllavomaqedonas. "; p. 213. "[34]. Miodrag Purkovic, Popis sela u srednjevekovnoj Srbiji, Godišnjak Skopskog Filozofskog Fakulteta, Skoplje, 1940 f.58-59. BOA. Defter ‐ i esami ‐ i voynugan ‐ i liva ‐ i Kustendil, ... nr .21, Tapu defteri, č. 74. “
- ^ A b Makedonské sčítání lidu (2002), Kniha 5 - Celková populace podle etnické příslušnosti, mateřského jazyka a náboženství, Státní statistický úřad, Skopje, 2002, s. 66.