Aranský ekonomický region - Aran economic region
Aranský ekonomický region Aran iqtisadi rayonu | |
---|---|
![]() Ekonomický region Aran se nachází ve středním Ázerbájdžánu | |
Plocha | |
• Celkem | 21 430 km2 (8 270 čtverečních mil) |
Populace | |
• Celkem | 1,893,036 |
Aranský ekonomický region jeden z Ázerbájdžánština ekonomické regiony.[1][2]
Divize
Správní rozdělení hospodářských regionů Aranu zahrnuje tyto subjekty:
- Agdash District
- Okres Aghjabadi
- Okres Barda
- Okres Beylagan
- Okres Bilasuvar
- Goychay District
- Okres Hajigabul
- Okres Imishli
- Kurdamir District
- Okres Neftchala
- Saatly District
- Okres Sabirabad
- Salyan District
- Ujar District
- Yevlakh District
- Okres Zardab
- Mingachevir Město
- Širvan Město
- Jevlak Město.[3][1][4]
Území
Území hospodářského regionu je 21 430 km 2 a pokrývá 24,7% Ázerbájdžánu.[5][1]
Populace
Města a regiony | Celkový | Městská místa | Venkovská místa |
Aranský ekonomický region | 2,006.0 | 749.5 | 1,256.5 |
Geografie a klima
Více než 50% území tvoří prosté oblasti pod hladinou moře. Podnebí regionu je suché subtropické.[1]
Přírodní zdroje
Hlavními přírodními zdroji hospodářského regionu jsou zemní plyn, ropa, minerální voda a stavební materiály.[1][3] Jihovýchodní a střední regiony hospodářského regionu jsou bohaté na přírodní zdroje.[7] Tento region má podzemní a nadzemní zdroje palivové energie.[1]
Ekonomika
Hlavními ekonomickými ukazateli regionu jsou průmysl a zemědělství.[3][8]
2013 | 2014 | 2015 | ||||
Počet podniků | Výstup, 1000 manátů | Počet podniků | Výstup, 1000 manátů | Počet podniků | Výstup, 1000 manátů | |
Celková ekonomika | 47,549 | 582,191.3 | 32,670 | 565,269.5 | 33,414 | 581,804.5 |
z toho fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 45,502 | 401,621.5 | 30,685 | 441,956.2 | 30,896 | 517,722.1 |
z toho: | ||||||
zemědělství, lesnictví a rybolovu | 1,817 | 35,771.9 | 1,504 | 33,154.9 | 1,453 | 18,743.7 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 1,207 | 10,920.0 | 851 | 8,859.0 | 784 | 9,184.0 |
průmysl | 651 | 59,357.6 | 941 | 56,316.8 | 719 | 17,919.6 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 445 | 12,112.5 | 746 | 14,705.7 | 566 | 13,724.0 |
konstrukce | 294 | 91,194.8 | 349 | 35,956.6 | 426 | 5,728.9 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 145 | 1,126.2 | 188 | 1,301.6 | 158 | 1,317.2 |
obchod; oprava dopravních prostředků | 34,911 | 215,209.8 | 18,157 | 245,844.2 | 18,253 | 336,742.2 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 34,112 | 201,505.2 | 17,449 | 231,797.4 | 17,479 | 299,989.1 |
přeprava a skladování | 2,925 | 58,817.8 | 2,965 | 62,009.6 | 3,034 | 64,633.5 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 2,899 | 58,559.1 | 2,940 | 60,960.0 | 2,978 | 63,459.3 |
ubytování a stravovací služby | 1,764 | 83,899.2 | 2,278 | 90,634.8 | 2,366 | 96,299.7 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 1,737 | 83,413.5 | 2,247 | 90,007.4 | 2,332 | 95,416.4 |
informace a komunikace | 9 | 200.1 | 6 | 113.7 | 11 | 334.2 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | - | - | - | - | - | - |
činnosti v oblasti nemovitostí | 75 | 338.6 | 73 | 375.6 | 85 | 523.3 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 61 | 70.4 | 58 | 203.4 | 65 | 236.3 |
vzdělávání | 25 | 350.9 | 21 | 345.4 | 44 | 308.4 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | - | - | - | - | - | - |
lidské zdraví a sociální práce | 30 | 787.4 | 32 | 1,109.2 | 44 | 1,105.1 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | - | - | - | - | - | - |
další pole | 5,048 | 36,263.2 | 6,344 | 39,408.7 | 6,979 | 39,465.9 |
fyzické osoby - jednotliví podnikatelé | 4,896 | 33,914.6 | 6,206 | 34,121.7 | 6,534 | 34,395.8 |
Průmysl
Průmyslový sektor regionu zahrnuje lehký a potravinářský průmysl, chemický průmysl, strojírenství a výrobu stavebních materiálů. Ve městech Salyan, Neftchala a Mingechevir existují podniky chemického průmyslu. Strojní zařízení je vyvíjeno v Shirvanu, Mingecheviru a Salyanu. Podniky lehkého průmyslu jsou podporovány ve všech správních rozděleních ekonomického regionu. Hlavní oblasti lehkého průmyslu v regionu jsou výroba bavlny, bavlněné oděvy, výroba umělé kůže a výroba koberců. 90% produkce bavlny v zemi se vyrábí v aranské ekonomické oblasti. Zpracování ovoce a zeleniny, masné mléko, konzervované produkty z ryb a živočišné produkty jsou součástí potravinářského průmyslu v hospodářském regionu.[7][1]
Zemědělství
Vinařství, suché subtropické pěstování ovoce, produkce pšenice, produkce bavlny a zahradnictví jsou hlavními částmi zemědělství v regionu.[1]
Přeprava
Tento region je na hlavních dopravních linkách Ázerbájdžánu. Tyto dopravní linky spojují hlavní město Baku s dalšími hospodářskými regiony a také s Íránem, Gruzií a Tureckem. K dispozici je také letecká společnost Yevlakh-Baku.[1][10]
Yevlakh Regional Business Center and Administrative Building of Aran
Celková plocha centra je více než 6900 m 2. Centrum zahrnuje obchodní centrum, administrativní místnosti a pomocné budovy, výstavní síň, montážní sál pro 180 osob a malé konferenční sály. Účelem centra je identifikovat hlavní zájmy související se sociálně-ekonomickým rozvojem aranského hospodářského regionu, navrhnout tyto zájmy, provádět regionální politiky, rozvíjet podnikání, podporovat malé a střední podnikatele, organizovat osvětu, poradenské a informační služby .[11]
Viz také
Reference
- ^ A b C d E F G h i „STÁTNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO ROZVOJE REGIONŮ“ (PDF). Citováno 10. ledna 2018.
- ^ „Ministerstvo hospodářství-> Regionální rozvoj-> Hospodářské regiony“. Ministerstvo hospodářství. Citováno 10. ledna 2018.
- ^ A b C Hospodářství Ázerbájdžánské republiky. „ARAN EKONOMICKÝ REGION 2012 - Ázerbájdžánská republika ministerstvo hospodářství“. www.economy.gov.az. Citováno 2019-01-24.
- ^ Správní odbor prezidenta Ázerbájdžánské republiky. Sociálně-ekonomický rozvoj regionů
- ^ „Azərbaycanın regionları“. Státní statistický výbor Ázerbájdžánské republiky. Citováno 2019-01-24.
- ^ "Alihali". Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi (v Ázerbájdžánu). Citováno 2019-01-24.
- ^ A b Aras, Osman; Suleyman, Elcin (2010). Azərbaycan İqtisadiyyati
- ^ Aliyev, Z. H. (2018-03-22). „Moderní prázdniny ukazatelů hospodářského rozvoje kaspických regionů v Ázerbájdžánu“. Současná šetření v zemědělství a současný výzkum. 1 (1): 001–004.
- ^ „Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi“. Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi (v Ázerbájdžánu). Citováno 2019-01-24.
- ^ „Přírodní a ekonomické zóny Kur-Araz. Ekonomická oblast Aran (Kur-Araz)“. Mezinárodní geograf. 2012-12-19. Citováno 2019-01-25.
- ^ „Ministerstvo hospodářství a průmyslu v regionálním obchodním centru Yevlakh a administrativní budově v Aranu“. www.mnaf.az. Citováno 2019-01-25.