Aphaenogaster - Aphaenogaster
Aphaenogaster | |
---|---|
A. swammerdami pracovník | |
Vědecká klasifikace | |
Království: | |
Kmen: | |
Třída: | |
Objednat: | |
Rodina: | |
Podčeleď: | |
Kmen: | |
Rod: | Aphaenogaster Mayr, 1853 |
Zadejte druh | |
Aphaenogaster sardoa Mayr, 1853 | |
Rozmanitost[1] | |
200 druhů | |
Synonyma | |
|
Aphaenogaster je rod z myrmicin mravenci. Bylo popsáno asi 200 druhů, včetně 18 fosilních druhů.[1] Vyskytují se po celém světě s výjimkou Jižní Amerika jižně od Kolumbie, Subsaharská Afrika a Antarktida.[2]
Často jsou zaměňováni s Pheidol nebo Pheidologeton. Tito dva mají větší a menší pracovníky Aphaenogaster má pouze jednu kastu dělníků. Pheidol má na svých anténách třísegmentové kluby Aphaenogaster má čtyři segmenty a větší velikost těla. Pheidologeton má 11 segmentové antény, zatímco antény jsou v Aphaenogaster jsou 12 segmentové.[3]
V Austrálii často staví hustá, nápadná hnízda.[4] Hnízdní vchody jsou obvykle ve tvaru trychtýře s průměrem až 4 cm, což vedlo ke společnému názvu trychtýř mravenci. Tato hnízda mohou být vážným problémem golfisté nebo na pastvinách a neuzavřených rozjezdových drahách, protože křehký povrch se pod tlakem snadno zhroutí.[3] Kde se vyskytuje, Aphaenogaster bioturbace je důležitý půdní a krajinný proces.[4]
Aphaenogaster pravděpodobně získává většinu svého jídla mšice na kořenech rostlin, což vysvětluje, že jsou zřídka vidět na povrchu. Otvory ve tvaru trychtýře by mohly hrát roli při odchytu členovců, kteří se také živí.[3]
Druh
- A. aktaci Kiran & Tezcan, 2008
- †A. amphioceanica De Andrade, 1995[5]
- A. angulata Viehmeyer, 1922
- A. annandalei Mukerjee, 1930
- †A. antiqua Dlussky & Perkovsky, 2002
- A. araneoides Emery, 1890
- †A. archaica (Meunier, 1915)
- A. ashmeadi (Emery, 1895)
- A. atlantis Santschi, 1929
- †A. avita Fujiyama, 1970[6]
- A. balcanica (Emery, 1898)
- A. balcanicoides Boer, 2013
- A. baogong Terayama, 2009
- A. barbara Shattuck, 2008
- A. barbigula Wheeler, 1916
- A. baronii Cagniant, 1988
- A. beccarii Emery, 1887
- A. beesoni Donisthorpe, 1933
- A. boulderensis Smith, 1941
- A. burri (Donisthorpe, 1950)
- A. caeciliae Viehmeyer, 1922
- A. campana Emery, 1878
- A. cardenai Espadaler, 1981
- A. carolinensis Wheeler, 1915
- A. cavernicola Donisthorpe, 1938
- A. cecconii Emery, 1894
- A. concolor Watanabe a Yamane, 1999
- A. cristata (Forel, 1902)
- A. crocea André, 1881
- A. curiosa Santschi, 1933
- A. dejeani Cagniant, 1982
- A. depilis Santschi, 1911
- A. depressa Bolton, 1995
- †A. dlusskyana Radchenko & Perkovsky, 2016[2]
- A. dlusskyi Radchenko & Arakelian, 1991
- A. donann Watanabe a Yamane, 1999
- †A. donisthorpei Carpenter, 1930[7]
- A. dromedaria (Emery, 1900)
- A. dulciniae Emery, 1924
- †A. dumetora (Lin, 1982)
- A. edentula Watanabe a Yamane, 1999
- A. epirotes (Emery, 1895)
- A. erabu Nishizono a Yamane, 1990
- A. espadaleri Cagniant, 1984
- A. exasperata Wheeler, 1921
- A. fabulosa Arnol'di, 1968
- A. fallax Cagniant, 1992
- A. famelica (Smith, 1874)
- A. faureli Cagniant, 1969
- A. feae Emery, 1889
- A. fengbo Terayama, 2009
- A. festae Emery, 1915
- A. finzii Müller, 1921
- A. flemingi Smith, 1928
- A. floridana Smith, 1941
- A. foreli Cagniant, 1996
- A. friederichsi Forel, 1918
- A. fulva Roger, 1863
- A. geei Wheeler, 1921
- A. gemella (Roger, 1862)
- A. georgica Arnol'di, 1968
- A. gibbosa (Latreille, 1798)
- A. gonacantha (Emery, 1899)
- A. Milochimima Watanabe a Yamane, 1999
- A. graeca Schulz, 1994
- A. haarlovi Collingwood, 1961
- A. hesperia Santschi, 1911
- A. holtzi (Emery, 1898)
- A. honduriana Mann, 1922
- A. huachucana Creighton, 1934
- A. hunanensis Wu & Wang, 1992
- A. iberica Emery, 1908
- A. incviclypea Wang & Zheng, 1997
- A. inermita Bolton, 1995
- A. iranica Kiran a Alipanah, 2013
- A. irrigua Watanabe a Yamane, 1999
- A. isekram Bernard, 1977
- A. italica Bondroit, 1918
- A. januschevi Arnol'di, 1976
- A. japonica Forel, 1911
- A. karpathica Boer, 2013
- A. kervillei Forel, 1910
- A. kimberleyensis Shattuck, 2008
- A. koniari Cagniant & Galkowski, 2013
- A. kumejimana Watanabe a Yamane, 1999
- A. kurdica Ruzsky, 1905
- A. laevior Emery, 1887
- A. lamellidens Mayr, 1886
- †A. lapidescens Zhang, 1989
- A. ledouxi Tohmé, 1969
- A. lepida Wheeler, 1930
- A. lesbica Forel, 1913
- A. leveillei Emery, 1881
- †A.? Longaeva (Scudder, 1877)[8][7]
- A. longiceps (Smith, 1858)
- A. loriai (Emery, 1897)
- A. lustrans Smith, 1961
- A. luteipes Watanabe a Yamane, 1999
- †A. maculata Théobald, 1937
- A. maculifrons Kiran & Tezcan, 2008
- †A. maculipes Théobald, 1937
- A. mariae Forel, 1886
- A. mauritanica Dalla Torre, 1893
- †A. mayri Carpenter, 1930[7]
- A. mediterrae Shattuck, 2008
- A. megommata Smith, 1963
- A. melitensis Santschi, 1933
- †A. mersa Wheeler, 1915
- A. messoroides Dlussky, Soyunov & Zabelin, 1990
- A. mexicana (Pergande, 1896)
- A. miamiana Wheeler, 1932
- A. miniata Cagniant, 1990
- A. minutula Watanabe a Yamane, 1999
- A. muelleriana Vlk, 1915
- A. mutica Pergande, 1896
- A. nadigi Santschi, 1923
- A. obsidiana (Mayr, 1861)
- A. occidentalis (Emery, 1895)
- †A. oligocenica Wheeler, 1915
- A. opozita (Řekněme, 1836)
- A. osimensis Teranishi, 1940
- A. ovaticeps (Emery, 1898)
- A. pallescens Walker, 1871
- A. pallida (Nylander, 1849)
- †A. paludosa Zhang, 1989
- †A. pannonica Bachmayer, 1960
- A. patruelis Forel, 1886
- A. perplexa Smith, 1961
- A. phalangium Emery, 1890
- A. phillipsi Wheeler & Mann, 1916
- A. picea (Wheeler, 1908)
- A. picena Baroni Urbani, 1971
- A. polyodonta Zhou, 2001
- A. poultoni Crawley, 1922
- A. praedo Emery, 1908
- A. praenoda Santschi, 1933
- †A. praerelicta De Andrade, 1995[5]
- A. projectens Donisthorpe, 1947
- A. pumilopuncta Zhou, 2001
- A. punctaticeps MacKay, 1989
- A. pythia Forel, 1915
- A. quadrispina Emery, 1911
- A. radchenkoi Kiran & Tezcan, 2008
- A. reichelae Shattuck, 2008
- A. relicta Wheeler & Mann, 1914
- A. rhaphidiiceps (Mayr, 1877)
- A. rifensis Cagniant, 1994
- A. rothneyi (Forel, 1902)
- A. rudis Enzmann, 1947
- A. rugosoferruginea Forel, 1889
- A. rugulosa Watanabe a Yamane, 1999
- A. rupestris Forel, 1909
- A. sagei (Forel, 1902)
- A. saharensis Bernard, 1953
- A. sangiorgii (Emery, 1901)
- A. sardoa Mayr, 1853
- A. schmidti Karavaiev, 1912
- A. schurri (Forel, 1902)
- A. semipolita (Nylander, 1856)
- A. senilis Mayr, 1853
- †A. shanwangensis (Hong, 1984)
- A. sicardi Cagniant, 1990
- A. sicula Emery, 1908
- A. simonellii Emery, 1894
- A. smythiesii (Forel, 1902)
- †A. sommerfeldti Mayr, 1868
- A. spinosa Emery, 1878
- A. splendida (Roger, 1859)
- A. sporadis Santschi, 1933
- A. striativentris Forel, 1895
- A. strioloides Forel, 1890
- A. subcostata Viehmeyer, 1922
- A. subexaperata Zhou, 2001
- A. subterranea (Latreille, 1798)
- A. subterraneoides Emery, 1881
- A. swammerdami Forel, 1886
- A. syriaca Emery, 1908
- A. takahashii Wheeler, 1930
- A. tennesseensis (Mayr, 1862)
- A. testaceopilosa (Lucas, 1849)
- A. texana Wheeler, 1915
- A. theryi Santschi, 1923
- A. tibetana Donisthorpe, 1929
- A. tinauti Cagniant, 1992
- A. tipuna Forel, 1913
- A. tokarainsulana Watanabe a Yamane, 1999
- A. torossiani Cagniant, 1988
- A. treatae Forel, 1886
- A. turkestanica Arnol'di, 1976
- A. uinta Wheeler, 1917
- A. ujhelyii Szabó, 1910
- A. umphreyi Deyrup & Davis, 1998
- A. wangtian Terayama, 2009
- A. Wangye Terayama, 2009
- A. weigoldi Viehmeyer, 1922
- A. weulersseae Cagniant, 1989
- A. wilsoni Cagniant, 1988
- A. xuatian Terayama, 2009
Reference
- ^ A b Bolton, B. (2014). "Aphaenogaster". AntCat. Citováno 23. července 2014.
- ^ A b Radchenko, A. G .; Perkovsky, E. E. (2016). "Mravenec Aphaenogaster dlusskyana sp. listopad. (Hymenoptera, Formicidae) ze jantarového sakhalinu - nejdříve popsaného druhu existujícího rodu Myrmicinae “. Paleontologický deník. 50 (9): 936–946. doi:10.1134 / S0031030116090136. S2CID 90471180.
- ^ A b C Rod Aphaenogaster Archivováno 9. Října 2009 v Wayback Machine
- ^ A b Richards, P.J. (2009) Aphaenogaster mravenci jako bioturbátory: dopady na procesy půdy a svahu Earth-Science Reviews 96: 92-106.
- ^ A b De Andrade, M. L. (1995). „Rod mravenců Aphaenogaster v dominikánském a mexickém jantaru (Amber Collection Stuttgart: Hymenoptera, Formicidae. IX: Pheidolini) “. Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde. Serie B (Geologie und Paläontologie). 223: 1–11.
- ^ Fujiyama, I. (1970). „Fosilní hmyz z formace Chojabaru, ostrov Iki, Japonsko“. Memoirs of the Natural Science Museum, Tokyo. 3: 65–74.
- ^ A b C Carpenter, F. M. (1930). „Fosilní mravenci Severní Ameriky“ (PDF). Bulletin Muzea srovnávací zoologie. 70: 1–66.
- ^ Scudder, S.H. (1890). „Terciární hmyz Severní Ameriky“. United States Geological Survey of the Territories, Washington: 615.
externí odkazy
- Média související s Aphaenogaster na Wikimedia Commons