Antonio de Solís y Ribadeneyra - Antonio de Solís y Ribadeneyra

Gravírování Antonia de Solís y Ribadeneyra do knihy Historia de la conquista de México (Madrid: 1783).
Historia de la conquista de México. Madrid: 1684.

Antonio de Solís y Ribadeneyra (18. července 1610 - 19. dubna 1686) byl a španělština dramatik a historik. Jeho tvorba zahrnuje drama, poezii a prózu a byl považován za jednoho z posledních velkých autorů Španělská barokní literatura.

Narodil se v Alcalá de Henares (nebo méně pravděpodobně Plasencia). Studoval zákon v Salamanca, kde produkoval komedii s názvem Amour a povinnost, který byl přijat v roce 1627. Stal se tajemníkem hraběte z Oropesy a v roce 1654 byl jmenován státním tajemníkem a soukromým tajemníkem Filip IV. Později získal lukrativní post kronikáře v Indii a na základě objednávek v roce 1667 přerušil spojení s jevištěm. Zemřel v Madrid dne 19. dubna 1686.[1]

Jeho práce

Z jeho deseti existujících her mají dvě místo v historii dramatu. El Amor al uso byl upraven uživatelem Scarron a znovu Thomas Corneille tak jako Režim L'Amour de la, zatímco La Gitanilla de Madrid, sám založený na novele z Cervantes, byl použit přímo nebo nepřímo Piem Alexandrem Wolffem, Victor Hugo a Longfellow.[1]

Názvy zbývajících sedmi jsou Triumf z brnění a štěstí, Eurídice y Orfeo, Sekrece Alcetzar del, Amazonky, Doktor Carlino, Un bobo hace ciento a Defend the Enemy. Amor y obligación přežije v rukopisu v Biblioteca Nacional.[1]

The Historia de la conquista de México, población y progresos de la América septentrional, conocida por el nombre de Nueva Españapokrývající tři roky mezi jmenováním Cortés velit invazní síle a pádu města se zaslouží jako klasická španělská próza. Poprvé byla vydána v roce 1684 ve Španělsku. Francouzské a italské překlady byly publikovány v 90. letech 16. století a anglický překlad Townshend se objevil v roce 1724.[1] Kniha byla nesmírně populární na obou stranách Atlantiku a byla známá významným osobnostem koloniální Latinské Ameriky a britských kolonií. To zůstalo nejdůležitějším evropským zdrojem latinskoamerických dějin až do první poloviny devatenáctého století.[Citace je zapotřebí ]

Reference

  1. ^ A b C d Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Solís, Antonio de ". Encyklopedie Britannica. 25 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 361–362.

Další čtení