Antonio Lo Frasso - Antonio Lo Frasso

Antonio Lo Frasso
narozený1540
Alghero
Zemřel1600
Cagliari
NárodnostSardinský
obsazeníbásník, spisovatel, voják

Antonio Lo Frasso (1540, v Alghero, Sardinie - 1600, v Cagliari ) byl Sardinský básník, spisovatel a voják. Byl autorem knihy Los diez libros de Fortuna de Amor, dílo zmínil Miguel de Cervantes v Don Quijote (v Knihovna Dona Quijota ) a upraven v Londýn podle lexikograf Pedro Pineda, který tuto práci považoval za hodnotnou pro svou laskavost, eleganci a ducha («su bondad, elegancia y agudeza»).

Los Diez Libros de Fortuna de Amor, ed. 1740

Životopis

Jak málo informací o jeho životě máme, jsou obsaženy v jeho dílech, kde si říká militar sardo de la ciudad de L'Alguer (sardinský voják z města Alghero). Také údajně byl nespravedlivě obviněn z vraždy z lásky k mladé dámě z Alghera, za kterou byl uvězněn ve vězení a později byl nucen opustit Sardinii. Lo Frasso se poté uchýlil dovnitř Barcelona mezi lety 1565 a 1571. Vydal tam svou první knihu v roce 1571 s názvem Los mil y dozientos consejos y avisos discretos sobre los networks grados y estamentos de nuestra humana vida, následně publikováno El verdadero discurso de la victoria, zaměřené na jeho slavné peripetie během Bitva u Lepanta Lo Frasso však vděčí za svou slávu hlavně pastoračnímu románu v Ottava rima Los diez libros de Fortuna de Amor, údajně inspirovaný dílem neapolského spisovatele Jacopo Sannazzaro. Psal také sonety a oktávy Sardinský, čímž potvrdil, že se s ním spojil Gerolamo Araolla a Giovanni Francesco Fara.[1]

Funguje

  • Los mil y dozientos consejos y avisos discretos sobre los networks grados y estamentos de nuestra humana vida, Barcelona, 1571.
  • El verdadero discurso de la gloriosa victoria, Barcelona, ​​1571.
  • Los diez libros de Fortuna de Amor, Barcelona, ​​1573 a Londýn, 1740.

Reference

  1. ^ Sardegna Digital Library Katalogizace dat na Antonio Lo Frasso

Bibliografie

  • Pasquale Tola, Dizionario Biografico degli uomini illustri di Sardegna, Torino, 1837–1838, roč. II, s. 105–106.
  • G. Siotto Pintor, Storia letteraria di Sardegna, Cagliari, 1843–1844, roč. III, s. 461–467; sv. IV, str. 71, 88, 120-123.
  • D. E. Toda y Guell, Bibliografía española de Cerdeña, Madrid, Tipografía de los Huérfanos, 1890, s. 207–208, nn. 608-609.
  • R. Truffi, Antonio Frasso poeta sardo del secolo XVI, Il canto per la battaglia di Lepanto, Tre trionfi di donne„Bollettino bibliografico sardo“, III, 1909, s. 45ss.
  • M. Menéndez Pelayo, Amplio juicio crítico sobre Antonio de Lofrasso, Madrid, C.S.I.C., 1943, t. II.
  • Francesco Alziator, Storia della letteratura di Sardegna, Cagliari, 1954.
  • F. Alziator, Zavedení všeho druhu Antonio Lo Frasso, Cagliari, 1974.
  • Patrizia Serra (a cura di), Questioni di letteratura sarda. Un paradigma da definire, Milano, 2012, č. 17, s. 105–106