Antonín Reichenauer - Antonín Reichenauer
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v češtině. (Srpen 2013) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Antonín Reichenauer (také známý jako Johann Anton Reichenauer, narozen kolem 1694 Praha; zemřel 17. března 1730 v Jindřichův Hradec ) byl barokní hudební skladatel.
Život
O dětství a výchově Antonína Reichenauera není nic známo. První záznamy jsou o jeho postavení sbormistra v roce 1721 v dominikánském kostele sv. Máří Magdalény v Malá Strana v Praze. On byl také spojován s kaplí hraběte Wenzel Morzin, pro které pravidelně skládal díla. Podle některých zdrojů pracoval také pro hraběte Františka Josefa z Dům Černína. V roce 1730, na konci svého života, se stal varhaníkem ve farním kostele v jihočeském městě Jindřichův Hradec. Zemřel tam méně než měsíc po nástupu do úřadu ve věku 35 nebo 36 let.
Funguje
Mnoho z Reichenauerových děl se zachovalo v archivech a knihovnách v Čechách, Slezsku, Sasku a Hesensku. Existence jeho děl v různých mimopražských sbírkách naznačuje popularitu i mimo jeho domovinu. Knihovna kláštera v Osek uvádí celkem 40 děl duchovní hudby Reichenauera z let 1720-1733.
Reichenauer byl znám jako plodný skladatel chrámové hudby. Jeho hudební produkce byla silně ovlivněna školou Antonio Vivaldi, kterého ve svých pracích často zmiňoval. Byl prvním českým skladatelem pastorační mše (jeho „Missa Pastoralis“ D dur byla napsána kolem roku 1720). Série koncertů pro housle, hoboj, fagot a violoncello, stejně jako orchestrální předehry a trio sonáty jsou zachovány dodnes.[1]
Od začátku 21. století se Reichenauer začal znovu objevovat v koncertních programech.
Reference
Bibliografie
Antonín Reichenauer: Koncert v G na hoboj, due violini, viola e basso, [kritické vydání], upravil a komentoval Lukáš M. Vytlačil, Fontes Musicae Bohemiae 1, Togga, Praha 2016. 54 stran (skóre, faksimile a úplné části). (předmluva s příkladem )