Anne-Marie Couderc - Anne-Marie Couderc

Anne-Marie Couderc
Ministr práce
V kanceláři
1995–1997
PrezidentJacques Chirac
premiérAlain Juppé
Člen národní shromáždění
pro Pařížský 9. volební obvod
V kanceláři
1993–1995
PředcházetJean-Marie Le Guen
UspělPatrick Trémège
Osobní údaje
narozený (1950-02-13) 13. února 1950 (věk 70)
Aubusson, Francie
Národnostfrancouzština
Politická stranaRPR
ProfesePrávník

Anne-Marie Couderc (narozený 13. února 1950) je francouzský politik a manažer.

Couderc byla zástupkyní z Paříže v letech 1993 až 1995, státní tajemnicí a ministryní odpovědnou za zaměstnanost v letech 1995 až 1997. Byla prezidentkou Presstalis,[1] od roku 2010 do roku 2017 a je úřadující předsedkyní představenstva Air France-KLM od 15. května 2018.

Kariéra

Rané začátky

Couderc jako právnička absolvovala školení a začala svou kariéru v baru v Paříži. Před příchodem v roce 1982 na pozici asistentky generálního tajemníka ve společnosti Hachette Press, z níž se v roce 1993 stala Hachette Filipacchi Presse, skupina, ve které zastávala různé pozice.

Couderc byl asistentem starosty Jacques Chirac, a poté člen parlamentu zvolen ve 13. okrsku. V roce 1995 byla jmenována státní tajemnicí předsedy vlády odpovědné za zaměstnanost v první vládě v Alain Juppé, poté pověřen ministrem práce a sociálních věcí (Jacques Barrot ) ve své druhé vládě.

Kariéra v soukromém sektoru

V roce 1997 se Couderc stal zástupcem generálního ředitele a členem redakční rady společnosti Hachette Filipacchi Médias, Generální ředitel společnosti Presse časopis Francie a předseda správní rady Hachette Filipacchi Associés.

Zorganizovala restrukturalizaci společnosti Časopis Première nahrazením Alain Kruger podle Patrick Mahé v návaznosti na útoky ze dne 11. září 2001, ale v srpnu 2005 potvrdila pokrytí Paris Match, na Cécilia Sarkozy a Richard Attias, v nepřítomnosti Arnaud Lagardère a byl vyhozen.[2]

Od října 2004 do června 2010 byl Couderc prezidentem SPMI (Unie časopisu a informačního tisku). V červnu 2005 byla jmenována viceprezidentkou vrchní rady tiskových kurýrů.

Couderc nastoupila do správní rady Presstalis ve skupině Lagardère v roce 2007. Generálním ředitelem společnosti se stala 23. srpna 2010. Zůstala do 30. června 2011, kdy byla po změně statutu společnosti zvolena předsedou představenstva. ..

V roce 2015 se Couderc připojil k Francouzská hospodářská, sociální a environmentální rada jako zástupce soukromých průmyslových, obchodních a servisních společností.[3]

Dne 15. května 2018 byl Couderc jmenován úřadujícím prezidentem Air France-KLM a nahradil jej Jean-Marc Janaillac.[4][5] Předtím byla nezávislou ředitelkou skupiny a předsedkyní nominačního výboru představenstva.[6] Jedná se o neexekutivní předsednictví, provozní řízení operací zajišťují vedoucí obou společností Air France (Franck Terner ) a KLM (Pieter Elbers ), jakož i finanční ředitel Frédéric Gagey.[7]

Další aktivity

  • Ramsay Santé, nezávislý člen představenstva[8]
  • Presstalis, Předseda představenstva
  • Plastové Omnium, Nezávislý člen představenstva (od roku 2010)
  • Transdev, Nezávislý člen představenstva[9]

Reference

  1. ^ „Nominace Presstalis Michèle Benbunan à sa tête“. FIGARO (francouzsky). 12. 9. 2017. Citováno 2018-05-17.
  2. ^ Notre métier a mal tourné: Deux journalistes s'énervent de Philippe Cohen, Élisabeth Levy, vydání Mille et une nuit, 2008.
  3. ^ „Anne-Marie COUDERC | Les conseillers | Découvrir le CESE“. lecese.fr. Citováno 2018-05-18.
  4. ^ „Air France KLM: Anne-Marie Couderc va être nommée présidente intérimaire“. FIGARO (francouzsky). 14. 05. 2018. Citováno 2018-05-17.
  5. ^ „Qui est Anne-Marie Couderc, la nouvelle présidente par interim d'Air France-KLM? - Les Echos“. www.lesechos.fr (francouzsky). Citováno 2018-05-17.
  6. ^ „Anne-Marie Couderc va prendre la présidence par intérim d'Air France-KLM“. La Tribune (francouzsky). Citováno 2018-05-17.
  7. ^ Bertille Bayart, «Air France KLM: Anne-Marie Couderc va être nommée présidente intérimaire», lefigaro.fr, 14 mai 2018.
  8. ^ Správa věcí veřejných Ramsay Santé.
  9. ^ Kdo skupinu vede? Transdev.

externí odkazy

Tento článek zahrnuje text k dispozici pod CC BY-SA 3.0 licence.