Anna Louisa Geertruida Bosboom-Toussaint - Anna Louisa Geertruida Bosboom-Toussaint

Portrét Bosboom-Toussainta od J.A. Ehnle a D.J. Sluyter
Socha Bosboom-Toussainta od Srpna Falise

Anna Louisa Geertruida Bosboom-Toussaint (16. září 1812 - 13. dubna 1886) byl a holandský romanopisec.

Život a kariéra

Geertruida Toussaint se narodila v roce Alkmaar, Holandsko; její otec, a farmaceut z Hugenot původu, dala jí spravedlivé vzdělání a v raném období své kariéry si získala chuť historický výzkum, podporovaný vynuceným vnitřním životem v důsledku špatného zdraví.[1]

Její první romantika, Almagro, se objevil v roce 1837, následovaný De Graaf van Devonshire („The Hrabě z Devonshire ") v roce 1838; De Engelschen te Řím ("Angličtina v Římě") v roce 1840 a Het Huis Lauernesse ("Dům Lauernesse") v roce 1841, epizoda Reformace který byl přeložen do mnoha evropských jazyky. Tyto příběhy, založené hlavně na nejzajímavějších epochách nizozemských dějin, zradily pozoruhodné pochopení faktů a situací v kombinaci s nepochybným ovládnutím jejího mateřského jazyka, ačkoli její styl je někdy zapojen a ne vždy bezchybný.[1]

Deset let (1840–1850) bylo věnováno zejména dalším studiím, jejichž výsledek byl odhalen v letech 1851–1854, kdy vydala sérii tří románů zabývajících se první hrabě z Leicesteru dobrodružství v Nizozemí. V roce 1851 se provdala za holandského malíře, Johannes Bosboom (1817–1891) a poté byla známá jako paní Bosboom-Toussaint.[1]

Po roce 1870 Geertruida Bosboom-Toussaint opustil historickou romanci pro moderní román společnosti, ale ona Delftsche Wonderdokter („The Nekromant z Delft ", 1871) a Majoor Frans („Major Frank“, 1875) nepřikázala úspěchu jejích dřívějších prací. Majoor Frans byl přeložen do angličtiny (1885). Romány paní Bosboom-Toussaintové byly vydány ve shromážděném vydání (1885–1888).[1] Zemřela v Haag.

Funguje

Geertruida Bosboom-Toussaint, kterou nakreslil její manžel Johannes Bosboom.
  • Almagro (1837)
  • De Graaf van Devonshire: romantická epizoda jako jeugd van Elisabeth Tudor („Hrabě z Devonshiru, romantická epizoda z mládí Elisabeth Tudorové“, 1838)
  • Engelschen te Rome: romantische épisode uit de regering van paus Sixtus V („Angličané v Římě, romantická epizoda z doby vlády papeže Sixta V.“, 1839)
  • Het huis Lauernesse („Dům Lauernesse“, 1840)
  • Lord Edward Glenhouse (1840)
  • De prinses Orsini („Princezna Orsini“, 1843)
  • Eene kroon voor Karel den Stouten („Koruna pro tučného Karla“, 1842)
  • De graaf van Leycester v Nederlandu („Hrabě z Leicesteru v Nizozemsku“, 1846)
  • Mejonkvrouwe De Mauléon („Lady De Mauléon“, 1848)
  • Don Abbondio II (1849)
  • Het huis Honselaarsdijk v roce 1638 („Dům Honselaarsdijk v roce 1638“, 1849)
  • De vrouwen van het Leycestersche tijdvak („Ženy leicesterovské éry“, 1850)
  • Media-Noche: een tafereel uit den Nijmeegschen vredehandel, 1678 („Media Noche, tablo z Nijmegenského mírového obchodu“, 1852)
  • Gideon Florensz: romanticko-historická epizoda, která se vám bude líbit v Tijdperk van Leycesters bestuur v Nederlandu („Gideon Florensz, romanticko-historická epizoda z posledního Leicesterského úřadu v Nizozemsku“, 1854)
  • Graaf Pepoli: de roman van een rijke edelman („Hrabě Pepoli, příběh bohatého šlechtice“, 1860)
  • De triomf van Pisani („Pisaniho triumf“, 1861)
  • De verrassing van Hoey v roce 1595 („Hoey's Surprise of 1595“, 1866)
  • De Delftsche wonderdokter („Nectromancer of Delft“, 1871)
  • Majoor Frans („Major Francis“, 1875)
  • Raymond de schrijnwerker („Raymond, Master Carpenter“, 1880)
  • Volledige romantische werken („Complete Romantic Works“, 1885–1888)

Až do roku 1851, kdy se Geertruida Toussaint oženil s Johannesem Bosboomem, byla její díla publikována pod jejím rodným jménem (A.L.G. Toussaint). Pozdější díla a dotisky jejích dřívějších prací ji nesly jméno po svatbě (A.L.G. Bosboom-Toussaint).

Reference

  1. ^ A b C d Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Bosboom-Toussaint, Anna Louisa Geertruida ". Encyklopedie Britannica. 4 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 277.

externí odkazy