Ankica Tuđman - Ankica Tuđman - Wikipedia
Ankica Tuđman | |
---|---|
V roli 22. prosince 1990 - 10. prosince 1999 | |
Prezident | Franjo Tuđman |
premiér | Josip Manolić Franjo Gregurić Hrvoje Šarinić Nikica Valentić Zlatko Mateša |
Předcházet | Sama (jako Manželka prezidenta předsednictví Chorvatské republiky ) |
Uspěl | Neda Pavletić (jako manželka úřadujícího prezidenta) Milka Mesić (jako manželka prezidenta) |
V roli 25. července 1990-22. Prosince 1990 | |
Prezident | Franjo Tuđman |
premiér | Stjepan Mesić Josip Manolić |
Předcházet | Sama (jako Manželka prezidenta předsednictví SR v Chorvatsku ) |
Uspěl | Sama (jako Manželka prezidenta Chorvatské republiky ) |
V roli 30. května 1990 - 25. července 1990 | |
Prezident | Franjo Tuđman |
premiér | Stjepan Mesić |
Předcházet | Milena latina |
Uspěl | Sama (jako Manželka prezidenta předsednictví Chorvatské republiky ) |
Osobní údaje | |
narozený | Ankica Žumbar 24. července 1926 Záhřeb, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Nyní Chorvatsko ) |
Národnost | chorvatský |
Manžel (y) | |
Děti | Miroslav, Stjepan a Nevenka |
Ankica Tuđman (rozená Žumbar; (narozena 24. července 1926) je vdovou po Franjo Tuđman, první Prezident nezávislého Chorvatsko od roku 1991 do roku 1999, po odtržení země od roku SFR Jugoslávie, a poslední Předseda předsednictví SR v Chorvatsku jako ustavující jugoslávská republika.
Je matkou Člen parlamentu a dřívější kandidát na prezidenta Miroslav Tuđman.
Raná léta
Ankica Žumbar se narodila v Záhřeb dne 24. července 1926. Základní školu dokončila v Záhřebu pohostinská škola dokud v květnu 1944 neopustila studium, aby se připojila k partyzánům.[1]
V 18 letech potkala svého budoucího manžela, Franjo Tuđman, v Čazma kde měl na starosti oddělení 10. sbor v Záhřebu z Jugoslávští partyzáni. V lednu 1945 přešla z Čazmy k nejvyššímu velení v Bělehrad, vracející se do Záhřeb po jeho osvobození partyzánskými silami v květnu 1945. Poté se přestěhovala do Bělehrad u Tuđmana, získání zaměstnání u Ministerstvo zahraničních věcí SFR Jugoslávie a vzali si Tuđmana 25. května 1945. Měli dva syny a jednu dceru: Miroslav (nar. 1946), Stjepan (nar. 1948) a Nevenka (nar. 1951).[1]
V roce 1954 složila maturitu a zapsala se na Univerzita v Bělehradě studovat Angličtina. Upustila však od studia na vysoké škole druhák rok a rozhodl se absolvovat kurz angličtiny na jugoslávském ministerstvu zahraničí. V roce 1960 byl její manžel povýšen do hodnosti generálmajor, ale rozhodl se opustit armádu v roce 1961 a celá rodina se přestěhovala zpět do Záhřebu. Kdysi tam Franjo Tuđman založil Ústav pro dějiny dělnického hnutí v Chorvatsku (chorvatský: Institut za historiju radničkog pokreta Hrvatske) (nyní nazývaný Chorvatský historický institut (chorvatský: Hrvatski institut za povijest)) a jeho první ředitel. V roce 1967 byl však z této funkce odvolán a byl nucen opustit své členství v Liga komunistů Jugoslávie. V letech 1972 a 1981 byl Franjo Tuđman odsouzen k vězení.[1]
První dáma Chorvatska
V Parlamentní volby 1990, první volby více stran v roce Chorvatsko za více než 50 let Chorvatská demokratická unie strana vedená jejím manželem získala velkou většinu v EU Sabor a byl zvolen Předseda předsednictví SR v Chorvatsku dne 30. května 1990 s úspěchem Ivo latinsky. Dne 25. Července 1990 bylo zrušeno kolektivní předsednictví a úřad Prezident Chorvatska byl představen. Dne 22. Prosince Chorvatský parlament oficiálně přijato a nová ústava a následující rok vedla řada dalších politických změn k postupné nezávislosti Chorvatska od SFR Jugoslávie. A referendum se konalo v květnu 1991, kdy 93,2% voličů vyjádřilo, že dává přednost tomu, aby Chorvatsko vystoupilo z jugoslávské federace. K tomu došlo dne 25. června 1991, kdy parlament přijal „ústavní rozhodnutí o svrchovanosti a nezávislosti Chorvatské republiky“.
Dne 7. října 1991 její manžel unikl pokus o vraždu podle Jugoslávské letectvo, který se také zaměřil naPředseda předsednictví Jugoslávie Stjepan Mesić a Předseda vlády Jugoslávie Ante Marković. V důsledku toho dne 8. Října 1991 na tajné schůzce v suterénu Budova INA v Šubićeva ulice, všechny zbývající právní vztahy s Jugoslávií byly přerušeny parlamentem. The Chorvatská válka za nezávislost trvala od roku 1991 do roku 1995 a Ankica založila Humanitární nadace pro děti Chorvatska, nezisková Nevládní organizace a humanitární organizace zaměřené na pomoc dětem účastníků války a dětem z chudších rodin.[1]
Pozdější roky
Po smrti jejího manžela v prosinci 1999 byla s rodinou často veřejně kritizována, zejména Tuđmanovým nástupcem ve funkci prezidenta, Stjepan Mesić. Ankica, člen HDZ od svého založení v červnu 1989 byl rovněž vyloučen z členství strany pod Tuđmanovým liberálnějším a pro-západ orientovaný nástupce jako předseda strany, Ivo Sanader, který sloužil dvě funkční období jako Předseda vlády Chorvatska od roku 2003 až do jeho rezignace v roce 2009. Na večírek se však vrátila pod Tomislav Karamarko v roce 2012 obdržení čísla členské karty 002. V roce 2006 vydala knihu s názvem Můj život s Francekem (A zdrobnělina jména Franjo).[1]
Osobní život
Byla vdaná za Franjo Tuđman od roku 1945 až do své smrti ve funkci Prezident Chorvatska 10. prosince 1999. Společně měli tři děti: Miroslava, Stjepana a Nevenku. Ankica má sedm vnoučat: Nina a Ivan jsou Miroslavovy děti, Siniša a Dejan jsou Nevenkovy děti a Anamarija, Nera a Anton Franjo jsou Stjepanovy děti.[1]
Reference
externí odkazy
- http://www.humanitarnazakladazadjecuhrvatske.hr oficiální webové stránky