Andrea Gropa - Andrea Gropa - Wikipedia
Andrea Gropa | |
---|---|
Lord of Ohrid[1] | |
Tituly a styly | |
Vznešená rodina | Gropa |
Manželka | Anne (Kyranna) Muzaka[3] |
obsazení |
|
Andrea Gropa byl albánský šlechtic ze 14. století, který vládl regionu a městu Ohride, nejprve jako menší vazal (župan) srbského krále Vukašin Mrnjavčević (r. 1365–1371), poté jako osmanský vazal po Bitva o Maritsu. Volal od šlechtice Gropa rodina.
Život
Andrea byla členkou Albánce Gropa rodina. Jeho předchůdce Pal Gropa byl uznán uživatelem Karel I. Neapolský v roce 1273: „nobili viro sevasto Paulo Gropa» casalia Radicis maioris et Radicis minons, пeс non Cobocheste, Zuadigorica, Sirclani et Craye „Zessizan sitam in valle de Ebu“.[4] Během Srbská expanze v Makedonii se Gropa také přesunula směrem na jih a stala se sousedy Arianiti a Spata.[5]
Po Císař Dušan Po smrti (1355) byl Gropa místním vládcem v okrese Ohrid.[6] Před Bitva o Maritsu, Gropa byl vazalem na Rodina Mrnjavčević;[7] The Král Srbska Vukašin Mrnjavčević (r. 1365 - zemřel 1371), držel Západní Makedonii jako spoluvládce císaře Stephen Uroš V ze Srbska (r. 1355 - zemřel 1371).
Po smrti krále Vukašina a jeho bratra Jovan Uglješa v bitvě u Maritsy proti Osmanům v roce 1371 a následné smrti císaře došlo ke krizi při jmenování následníka trůnu. Vukašinův syn, Marko, neměl pravomoc sjednotit své pány a ponechal si pouze nominální vládu nad oblastí ze své základny v Prilep.
Po Maritsa se Dejanovići se stali osmanskými vazaly.[8] V roce 1377 rozšířil Vuk Branković svou vládu nad Skopje a Gropa je zmiňován jako pán Ohridu.[9][10] Bogdan, Gropa a Marko a zbytek vládců v Západní Makedonii se stali vazaly na Murada I.[11] Vazalové museli vzdát hold osmanskému sultánovi a zásobovat vojáky v případě války.[11]
Gropa je zmíněn jako megas zupanos (župan veliki ) v řeckém kamenném nápisu z roku 1378.[5] Nastavil se jako Grand Župan Ohrid, v jihozápadní Makedonii.[2] V roce 1379 se stal ktitor pro kostel v Ohridu zasvěcený sv. Klementovi.[12] Gropa byl zmíněn jako „župan Gropa“ v pohřebním nápisu svého zetě Ostoja Rajaković (1380).[13]
Podle Muzaka kroniky, Gropa se přidal Andrea II Muzaka a Balšićova rodina proti Markovi; Získal Kostur a Vyloučit, a stal se prakticky nezávislým na Markovi.
Gropa také ražil mince,[14] nálezy datované do c. 1377 - c. 1385,[15] vepsán starosrbsky s titulem jako župan a gospodars podpisem „Po milosti Božijoj župan Gropa“.[12] Byl posledním křesťanským vládcem Ohridu před osmanským dobytím.[16] Jeho podpis se nachází ve skriptoriu kostela sv. Sofie v Ohridu.[17]
Datum jeho smrti není známo, Muzaka kroniky říká, že nebyli žádní potomci a že jeho pozemky byly po jeho smrti přiděleny rodině Muzaka, nejpravděpodobnější však je, že byly dány Markovi.
Rodina
Gropa si vzal Annu (Kyrannu), dceru Andrea II Muzaka.[6] Jeho švagr byl Balša II Balšić.[18] Gropův zeť byl Ostoja Rajaković, pán v Ohridu a příbuzný Markovi.[19]
Dědictví
Gropa je, stejně jako ostatní provinční páni pád Srbské říše, vyjmenované v Srbská epická poezie.
Reference
- ^ Altimari; Stanič 1984, s. 31: „Andrea Gropa, gospodar Ohrida“
- ^ A b Parry; Yapp 1975, str. 167: „V jihozápadní Makedonii se Albánec Andrea Gropa (Cropa) ustanovil jako„ velký Zupan “(prefekt) Ochridu.“
- ^ Soulis, str. 142
- ^ Sufflay, str. 126
- ^ A b Sufflay 2000, str. 145: "U vrijeme srpskog prodiranja u Makedoniju pomiču se i Grope prema jugu, postaju susjedi Arianita i Spata, a po smrti kralja Vukašina, Andrija Gropa, koji se na grčkom kamenom natpisu (1378.) naziva megas zupanos (župan velji)"
- ^ A b Soulis 1984, str. 142
- ^ Srejović, Gavrilović, Ćirković 1982, s. 24
- ^ Soulis, str. 100
- ^ Pokuta 1994, str. 380: „V roce 1377 měl Vuk Brankovic Skopje a Albán jménem Andrew Gropa Ohrida.“
- ^ Mihaljčić, str. 170: „Негде у исто време када је Вук Бранковић запосео Скопље, арбанашки властелин Андрија Гропа саљљ
- ^ A b Soulis 1984, str. 100
- ^ A b Stanojevic 1925, str. 213
- ^ Mandić, str. 85: Само са презименом поме- нут је, на пример, и жупан Андрија Гропа, 1380 године, у посмртном натпису Остоје Рајаковића Vs цркви Богородице Перивлепте у Охриду ( „зет жупана Гропе")
- ^ Americká numismatická společnost 1964, s. 293
- ^ Dimitrijević 1997, s. 103: „47. Dinár vydaný Zhupanem Andrijou Gropou (kolem 1377 - kolem 1385)“
- ^ Sufflay 1925, str. 126
- ^ Slovanský ústav, s. 208: „Signatures of Andrea Gropa, Tsar Uros, Marko Kralevich and a concept for letter to the arcibiskup from the scriptorium of St. Sofia Church in Ohrid“
- ^ „Андрија Гропа - ИСТОРИЈСКА БИБЛИОТЕКА“. istorijskabiblioteka.com. Citováno 19. března 2015.
- ^ Stanojević 1915, Delo, svazek 72, A.M. Stanojević, str. 270
Zdroje
- Marko Šuica, „Nemirno doba srpskog srednjeg veka“, Bělehrad, 2000. ISBN 86-355-0452-6
- М. Шуица, Немирно доба српског средњег века. Властела српских обласних господара, 2001еоград 2001.
- Велики жупан у Лексикон српског средњег века, приредили С. Ћирковић и Р. Михаљчић, Znalosti, 1999еоград 1999.
- Sergije Dimitrijević, Srpska akademija nauka i umetnosti, 1997, Srednjovekovni srpski novac
- Americká numismatická společnost., 1964, Numismatická literatura, čísla 58-65, str. 293
- Soulis, George Christos (1984). Srbové a Byzanc za vlády cara Štěpána Dušana (1331-1355) a jeho nástupců. Knihovna a sbírka Dumbarton Oaks. ISBN 978-0-88402-137-7. Citováno 16. dubna 2011.
- Altimari, Francesco; Stanič, Janez (1984). Albanci. Cankarjeva založba. Citováno 16. dubna 2011.
- Fajn, John Van Antwerp (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. University of Michigan Press. ISBN 978-0-472-08260-5. Citováno 4. dubna 2011.
- Parry, Vernon J .; Yapp, Malcolm (1975). Válka, technologie a společnost na Středním východě. Oxford University Press. Citováno 4. dubna 2011.
- Milan Šufflay; Dubravko Jelčić (2000) [1925)]. Izabrani politički spisi [původní název: Srbi i Arbanasi: (njihova simbioza u srednjem vijeku]. Matica hrvatska.
- Milan Šufflay (1925). Srbi i Arbanasi: (njihova simbioza u srednjem vijeku). Seminář za arbanasku filologiju.
- Slovanský ústav (Praha) (2006). Byzantinoslavica. Euroslavica.
- Stanoje Stanojević (1925). Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenacka, svazek 3. Izdavac: Bibliografski zavod d.d.
- Rade Mihaljčić (1975). Kraj Srpskog carstva. Srpska književna zadruga.
- Svetislav Mandić (1981). Črte i reze: fragmenti starog imenika.
- Dragoslav Srejović; Slavko Gavrilović; Sima M. Ćirković (1982). Istorija srpskog naroda: knj. Od najstarijih vremena do Maričke bitke (1371). Srpska književna zadruga.
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Princ Marko | Pán z Ohride fl. 1377–1385 | Uspěl Princ Marko |