André Gillois - André Gillois

tento článek ne uvést žádný Zdroje. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „André Gillois“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Květen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Maurice Diamant-Berger (8. Února 1902 - 18. Června 2004), známý jako André Gillois, byl francouzský spisovatel, rozhlasový průkopník a - během druhé světové války - generál Charles de gaulle mluvčí v Londýn.

Život

Před válkou pracoval pro kino (s Reném Clairem a jeho bratrem Henrim), jako rozhlasový novinář a producent v Le Poste Parisien (s Jean Nohain, Setkání Georges Feydeau, Edmond Rostand, Henri Bergson, Georges Courteline, Tristan Bernard nebo Sacha Guitry ) a jako redaktor s Françoisem Bernouardem (redakce Jules Renard, Courteline, Zola). V roce 1940 odešel z Paříže a strávil dva roky v Midi, kde navázal první sítě Résistance a spojení s Brity. Dne 31. srpna 1942 odjel v noci na plachetnici z Cannes na Gibraltar Mořský pes, poté odletěl letadlem do Londýna s Nicholas Bodington.

Od 17. května 1943 do 24. září 1944 byl každodenním moderátorem Honneur et patrie, program pro Francouzský odpor, vytváření le Chant des partisans a každý den oznamovat „Ici Londres, les Français parlent aux Français“ („Tohle je Londýn, Francouzi mluví s Francouzi“). Dne 1. června 1944 nahradil Maurice Schumann jako mluvčí generála de Gaulla.

Po válce se věnoval psaní her a románů, stejně jako televizních a rozhlasových scénářů. V padesátých letech Emmanuel Berl a Maurice Clavel představil rozhlasový seriál Qui êtes-vous?. V roce 1954 vytvořil Gillois jednu z prvních francouzských televizních her, Télé Match, s Jacques Antoine a Pierre Bellemare a v roce 1958 porota (včetně Georges Simenon ) mu udělil prix du Quai des Orfèvres pro jeho kriminální román 125, rue Montmartre.

V roce 1973 publikoval André-Gillois La Vie secrète des Français à Londres de 1940 à 1944, a v roce 1980 byly jeho paměti vydány jako Ce siècle avait deux ans. Zemřel v Paříži v roce 2004 a je pohřben na Passy hřbitov.

Rodina

Byl synem Dr. Mayera Saüla Diamant-Bergera a Jenny Birmanové a jeho bratr byl Henri Diamant-Berger. Oženil se se Suzonem.

Funguje

• c.1945. De la Résistance à l'Insurrection, předmluva Emmanuel d'Astier de la Vigerie, Éditions Sève, s.d.
• 1947. La Corde nájezd„Nouvelles Éditions Latines.
• 1950. La SouricièreLes Éditions de Minuit.
• 1953. Les grandes Familles de FranceAndré Bonne.
• 1953. Qui êtes-vous?, texte des émissions de radio (1949–1951), Gallimard.
• 1954-55. L'Art d'aimer à travers les âges, 3 obj., André Vial.
• 1957. Polydora, pièce en 3 actes, L'Avant-Scène, fémina-théâtre, n ° 150.
• 1958. 125, Rue Montmartre, kol. Le Point d'interrogation, Hachette.
• 1959. Le petit Tailleur de Londres, roman, Julliard.
• 1959. Le Dessous des Cartes„Pièce en 4 actes, L'Avant-Scène, Fémina-Théâtre, č. 194.
• 1963. La Corde pour le pendre, kol. Le Point d'interrogation, Hachette.
• 1966. La France qui rit ... La France qui grogne, Hachette.
• 1967. Filous et Gogos, Hachette.
• 1968. Les petites komedie, Julliard.
• 1970. Informace contre X, Julliard.
• 1973. La Vie secrète des Français à Londres de 1940 à 1944, Hachette Littérature.
• 1980. Ce siècle avait deux ans. Mémoires, předmluva Jean-Louis Crémieux-Brilhac, Belfond; rákos. Mémoire du Livre, 2002.
• 1981. Voyage překvapení. Les folles vacances de 20 Françaiss Jeanem Nohainem, Alainem Lefeuvrem.
• 1982. Un Roman d'amour, récit, Pierre Belfond.
• 1985. Gallifet, le fusilleur de la Commune, France Empire.
• 1986. Boulevard du Temps qui passe; de Jules Renard à de Gaulle, Le Pré aux Clercs.
• 1986. Le Secret de la Tsarine, Payot.
• 1990. Le Mensonge historique, Robert Laffont.
• 1992. La Mort pour de rire, Le Cherche Midi.
• 1995. L'Homme éberlué, chronique du XXe siècle (1940-1975), Les Éditions de Paris.
• 1997. Le Penseur du dimanche, Éditions de Paris.
• 2000. Adieu mon siècle, Ornican.