Anastas Byku - Anastas Byku
Anastas Byku | |
---|---|
narozený | 1830[1] |
Zemřel | 1878 |
obsazení | Novinář |
Anastas Byku (zemřel 1878) byl albánský vydavatel a novinář z 19. století.[2] Jeho publikace Pelasgos noviny v roce 1861 v obou Albánec a Řecké jazyky je považována za jednu z prvních publikací periodika v albánštině. Jeho úsilí bylo krátkodobé, ale zkusil to znovu v roce 1878 s jinými novinami, Promytheus o Pelasgos, tentokrát výhradně v řeckém jazyce. Byku rozhodl, že Albánci jsou potomky Pelasgians a Ilyrové, a byli jeden svobodný lid, i když byli různých náboženských vyznání; stále by podle něj měli být neoddělitelní od řeckého národa: tato myšlenka by ho nakonec odcizila od aktivistů Albánské národní probuzení.
Život
Byku, podepisuje své publikace jako Anastasios Pykaios (řecký: Αναστάσιος Πυκαίος), byl narozen v Lekël, albánská vesnice v okrese Tepelenë, pak část Osmanská říše ale nyní v moderní Albánii.[3] Po dokončení Zosimea Škola řeckého jazyka v Ioannina, začal pracovat jako učitel na různých řeckých školách a jako novinář.[4] V letech 1861–1862 v Lamia, Řecko, kde v té době žil, začal vydávat jeden z prvních albánských novin Pelasgos (Angličtina: Pelasgian): noviny trvaly jen jeden rok.[5] Periodikum bylo napsáno v Albánec s přizpůsobeným Řecká abeceda a v řečtině. Zároveň vydal učebnici primeru v albánštině s názvem Gramë për shqipëtarët (Angličtina: Gramatika pro Albánce). V roce 1878, svém posledním roce života, se pokusil vydat další noviny, tentokrát pouze v řečtině Promytheus o Pelasgos (Angličtina: Prometheus Pelasgian),[Citace je zapotřebí ] ale bez velkého úspěchu.[6]
Byku považoval za důležité, aby Albánci úzce žili v míru s řecký národ a oba národy by měly být neoddělitelné. Navíc poznamenal, že Albánci a Řekové mají stejný starověký původ a musí se vypořádat se společnými nepřáteli. Byku také tvrdil, že albánský jazyk je dialektem Řecký jazyk.[4] Z tohoto důvodu byly jeho myšlenky silně odmítnuty řadou albánských nacionalistů, jako např Thimi Mitko, který viděl albánský národ jako zcela oddělený od řeckého.[7] Byku ve své práci Ελληνισμός και Χριστιανισμός (Helénismus a křesťanství) tvrdil, že tři nepřátelé řeckého národa jsou: západní Evropané, Bulhaři a muslimové.[4]
Reference
- ^ Telegraf, Gazeta. „Anastas Byku,“ Mësues, publicista a ideolog v Rilindjes Kombëtare"". Gazeta Telegraf. Citováno 2. března 2018.
- ^ Clayer, Nathalie (2007). Aux origines du nationalisme albanais: la naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe. Edice KARTHALA. 154, 191–8. ISBN 978-2-84586-816-8. Citováno 19. dubna 2011.
- ^ „Τα δε χοριά της Λιντζουριάς είναι Αλβανοί χριστιανοί, ομοίως και Ζαγοριάς όλοι χριστιανοί Αλβανοί, αρχίζοντας από Σέπερην, το μεγαλύτερων χορίων της. Η δε Ρίζα περιέχει τα χωριά Πέστανη, Κόδρα, Λέκλη, Λάμποβον, Χόρμοβο, Ειρήντι και εξής, Αλβανοί χριστιανοί, ανδρείοι εις τους πολέμους „Κοσμά Θεσπρωτού dhe Αθανασίου Ψαλίδα:.. Γεωγραφία Αλβανίας και Ηπείρου εξ ανεκδότου χειρογράφου του Κοσμά Θεσπρωτού, με τοπογραφικά σχεδιογραφήματα και γεωγραφικούς χάρτας του ιδίου, προλεγόμενα και σημειώσεις Αθαν Χ Παπαχαρίση, Ιωάννινα 1964, σελ. 65.
- ^ A b C Zelepos, Ioannis (2002). Die Ethnisierung griechischer Identität, 1870-1912: Staat und private Akteure vor dem Hintergrund der "Megali Idea". Oldenbourg Wissenschaftsverlag. p. 94. ISBN 978-3-486-56666-6.
- ^ Aux origines du nationalisme albanais: la naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe Autor Nathalie Clayer Vydavatel KARTHALA Editions, 2007 ISBN 2-84586-816-2, ISBN 978-2-84586-816-8 p. 154
- ^ Rreth ALFABETIT Të Shqipes Autor Xhevat Lloshi Vydavatel Logos-A, 2008 ISBN 9989-58-268-8, ISBN 978-9989-58-268-4 170–171
- ^ Islami, Selim (1984). Historia e Shqiperise (v albánštině). sv. 2, část 4. Akademie věd Albánie. p. 145.
Další čtení
- Αναστασίου Ι. (Μ) πυκαίου. Ελληνισμός και Χριστιανισμός, [Helénismus a křesťanství] 1874. (v řečtině)