Ananta Singh - Ananta Singh

Ananta Singh
narozený(1903-12-01)1. prosince 1903
Chittagong, Bengálsko, Britská Indie
(nyní v Bangladéš )
Zemřel25. ledna 1979(1979-01-25) (ve věku 75)
obsazeníNezávislý aktivista
Národnostindický
Pozoruhodné práceChittagong Armory Raid

Ananta Lal Singh (1. prosince 1903-25. Ledna 1979) byl indický revolucionář, který se účastnil Zbrojní nájezd Čitagong v roce 1930.[1] Později založil a zcela vlevo radikální komunistický skupina, Revoluční komunistická rada Indie.

Role Singha hrál herec Maninder Singh ve filmu z roku 2010 v hindštině Khelein Hum Jee Jaan Sey.[2] a herec Jaideep Ahlawat ve filmu z roku 2012 Chittagong (film)

Časný život

Ananta Singh se narodila 1. prosince 1903 v Chittagong. Jeho otec se jmenoval Golap (Gulaab) Singh. Singhovi předkové byli Punjabi Rajputs kteří se stěhovali z Agry a usadili se v Chittagongu. Setkal se Surya Sen zatímco studoval na městské škole Chittagong a stal se jeho následovníkem.[1]

Revoluční hnutí

Singhovo zapojení do indického nacionalistického hnutí začalo s Hnutí za spolupráci v roce 1921. Ačkoli motivoval své spolužáky, aby se připojili k hnutí, osobně tomuto hnutí moc nevěřil. Dne 14. Prosince 1923 spolu s Nirmalem Senem vedli loupež v pokladniční kanceláři Assam Bengálsko železnice podle plánu, který vytvořil Surya Sen a střetl se s policií po loupeži 24. prosince. Po loupeži uprchl ze scény a dosáhl Kalkata po krátkém pobytu v Sandwip. Byl zatčen v Kalkatě, ale brzy propuštěn. V roce 1924 byl znovu zatčen a uvězněn na čtyři roky.[1]

Po svém propuštění založil tělocvičnu a rekrutoval mnoho mladých lidí pro revoluční hnutí vedené Suryou Senem. Dne 18. dubna 1930 byl jedním z vůdců Zbrojní nájezd Čitagong. Po incidentu se mu podařilo uprchnout z Chittagongu Ganesh Ghosh a Jiban Ghoshal. Po krátkém setkání s policií na nádraží Feni se uchýlil na francouzské území Chandernagore. Když se ale dozvěděl zprávy o mučení, kterému čelili jeho kolegové revolucionáři, kteří už byli ve vězení, vzdal se 28. června 1930 v Kalkatě policii a byl postaven před soud. V procesu byl odsouzen k doživotnímu transportu a poslán do Celulární vězení v Port Blair. Po dlouhé hladovce ve vězení Cellular v roce 1932 byl kvůli iniciativě podniknuté zpět do vězení na pevnině spolu s řadou dalších politických vězňů. Mahátma Gándí a Rabíndranáth Thákur. Po svém posledním propuštění v roce 1946 nastoupil do Komunistická strana Indie.[1]

Post-1947 období

Po indické „nezávislosti“ v roce 1947 se Singh převážně zabýval filmovou produkcí a autorizací motorových vozidel. Na konci 60. let založil novou krajně levou politickou skupinu Man-Money-Gun (MMG)[3] druhý přejmenován na Revoluční komunistická rada Indie v Kalkatě. Členové této skupiny provedli v Kalkatě řadu bankovních loupeží s cílem získat finanční prostředky na nákup zbraní a střeliva. Toto období jeho života je velmi kontroverzní. Na konci 60. let došlo v Kalkatě k pravidelným loupežím v různých bankách, kde vystupovalo jméno Ananta Singh.[4] Tam byly série spisů v místních novinách a Bhadralok který v té době stále pamatoval a ctil revoluční nacionalisty, byl docela rozrušený, když se dozvěděl o jeho činech. Nakonec byl spolu s většinou členů skupiny zatčen z jejich úkrytu v blízkém lese Jaduguda v dnešní době Jharkhand stavu v roce 1969. Byl uvězněn do roku 1977. Během svého uvěznění trpěl srdečními problémy a během krátké doby po propuštění zemřel.[1]

Funguje

Singhovým nejvýznamnějším dílem je jeho kontroverzní autobiografie, Keu Bale Dakat, Keu Bale Biplabi (Někteří mi říkají lupič, jiní mi říkají revoluční). Mezi jeho další významná díla patří: Chattagram Yubabidroha (Revoluce mládeže v Chittagongu) (ve dvou svazcích), Agnigarbha Chattagram (Chittagong on Fire), Masterda na Surya Sen, Surya Sener Svapna O Sadhana (Sen a askeze Surya Sen) a Ami Sei Meye (Jsem ta dívka).[1] V letech 1960 až 1966 dokonce produkoval tři bengálské filmy včetně hitu Jamalaye Jibanta Manush.[4]

Reference

  1. ^ A b C d E F Sengupta, Subodh Chandra (ed.) (1988) Sansad Bangali Charitabhidhan (v bengálštině), Kalkata: Sahitya Sansad, s. 14
  2. ^ Arun Janardhan (3. prosince 2010). „Recenze filmu: Khelein Hum Jee Jaan Sey“. Živá máta. Citováno 21. srpna 2014.
  3. ^ Snigdhendu Bhattacharya. „Špičkový maoistický ideolog Narayan Sanyal zemřel v Kalkatě“. hindustantimes.com. Citováno 9. září 2017.
  4. ^ A b „Odhalení: Vnitřní příběh loupeží Kalkaty 1968–69“. timesofindia.indiatimes.com. 16. července 2015. Citováno 9. září 2017.