Anajo - Anajo

Anajo
Anajo vystupoval v klubu Lido v Berlíně v Německu v roce 2009
Anajo vystupuje v klubu Lido v Berlín, Německo v roce 2009
Základní informace
PůvodAugsburg, Německo
ŽánryIndie pop
Aktivní roky1999 (1999)–2014 (2014)
ŠtítkyTapete
webová stránkawww.anajo.de (v němčině)
Minulí členovéOliver Gottwald
Michael Schmidt
Ingolf Nössner

Anajo (Německá výslovnost: [aˈnaːjo]) byl indie pop kapela z Augsburg, Německo, které bylo aktivní v letech 1999 až 2014. Skládá se z Oliver Gottwald (zpěv, kytara), Michael Schmidt (basa, klávesy) a Ingolf Nössner (bicí), skupina produkovala kytarový pop s elektronickými zvuky, což je výraznější v dřívějších nahrávkách. Anajo debutové album vyšlo v roce 2004 a kapela pokračovala v nahrávání dalších tří alb, komerčně nejúspěšnějších a dosáhla čísla 51 v německých hitparádách.

Dějiny

Raná léta

Anajo vzniklo v Augsburgu v roce 1999 poté, co se kamarádi ze školy Oliver Gottwald a Michael Schmidt, kteří oba již měli zkušenosti s hraním v jiných kapelách, prostřednictvím místní reklamy dostali do kontaktu s bubeníkem Ingolfem Nössnerem.[1][2] Název kapely vznikl náhodou, když členové kapely sledovali italsko-německý film Banán Joe na vadné televizi, kde viditelná byla pouze část titulu „ana Jo“.[3]

Během prvních let Anajo kapela nahrála různá demo CD a prodávala je na koncertech a na webových stránkách kapely. Jednou z prvních skladeb skupiny byla „Ich hol dich hier raus“ (Dostávám vás odsud), která byla založena na tematické melodii německých televizních seriálů Ein Fall für zwei. Píseň vstoupila do top 5 posluchačského žebříčku rakouské rozhlasové stanice pro mládež FM4 a později byl propuštěn v květnu 2004 jako singl poté, co skupina podepsala smlouvu s Hamburg indie štítek Tapete Records.[1]

Vydání alba

Anajo debutové album, Nah bei mir (Close to me), byla vydána v říjnu 2004.[1] Skládající se ze skladeb z demo CD kapely, album bylo pozitivně přijato Rainerem Henzeem z hudebního časopisu laut.de, který popsal zvuk kapely jako svěží, svěží, naprosto moderní kytarový pop s jemně hravými elektronickými prvky.[2] Linus Volkmann, psaní v hudebním časopise Intro, našel dobré písně po celém albu, vrcholem pro něj byly „Monika Tanzband“ (taneční skupina Monika) a „Honigmelone“ (Honeydew).[4]

Byly napsány nové písně pro druhé album Anajo, Hallo, wer kennt hier eigentlich wen? (Dobrý den, kdo tady vlastně koho zná?), Který vyšel v únoru 2007.[5][6] Tři z nových písní byly představeny předem v EP Spätsommersonne (Late summer sun), která vyšla v roce 2006 a obsahovala také dvě živé nahrávky.[7] Nové album zaznamenalo vývoj zvuku Anajo, kdy skupina více využívala kytary a méně programovala zvuky.[5] Album vstoupilo do Německá alba, kde to vyvrcholilo u č. 51.[8]

Také v roce 2007 soutěžil Anajo v Bundesvision Song Contest v německé televizi přednesl píseň „Wenn du nur wüsstest“ (Kdybys jen věděl), která obsahovala duet se zpěvačkou Suzie Kerstgens od německé kapely Klee. Zastupování německého státu Bavorsko, Anajo skončil v soutěži na devátém místě.[9][10] Píseň byla také vydána jako singl, který dosáhl čísla 58 v německém žebříčku jednotlivců.[11]

K desátému výročí Anajo kapela znovu nahrála různé písně s popovým orchestrem z University of Augsburg a vydal je na albu Anajo und das Poporchester (Anajo a popový orchestr) v listopadu 2009. Na albu se také objevila „Jungen weinen nicht“, obálka písně “Chlapci neplačou "anglickou rockovou kapelou Lék.[12][13]

Anajo je čtvrté album, Drei (Three), byl propuštěn v únoru 2011.[14] Při nahrávání alba se kapela prakticky vyhnula používání elektronických zařízení a nahrála veškerou instrumentaci naživo, přičemž pomocí klávesového zvuku zajistila čtvrtého hudebníka Albrechta Schrödera.[15][16]

Neomezený zlom

V roce 2014 se členové Anajo rozhodli rozejít.[17] Na oficiálním webu Anajo uvedli, že si kvůli rodinným závazkům užívají na dobu neurčitou pauzu. Kromě toho Gottwald oznámil nadcházející vydání svého debutového sólového alba v únoru 2015.[18]

Živá vystoupení

Kromě turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku[19] Anajo také vystupoval na Ukrajině (2006) a v Rusku (2006 a 2010) na základě pozvání od Robert Bosch Stiftung a Goethe-Institut, resp.[20][21][22] V roce 2008 Anajo cestoval s popovým orchestrem z University of Augsburg a pořádal koncerty v Německu, Rakousku a Švýcarsku.[23]

Hudební styl

Anajo byl popsán jako indie popová kapela různými novináři.[3][17][24] Ve své biografii hudebního časopisu Anajo laut.de odkazoval na chytré melodie, nenáročnou instrumentaci a dobře zvolená slova v hudbě kapely.[1] Hudební web CDstart.de uvedl, že Anajo dělal hudbu „dobrý pocit“ („Gute-Laune“ - hudba) a poznamenal o chytlavosti hudby kapely a jednoduchých strukturách písní.[25]

V reakci na obvinění, že skupina zněla příliš mákně, Gottwald v rozhovoru z roku 2007 připustil, že Anajo byla skupina, která se rozcházela, ale dodal, že hudba kapely vycházela ze srdce, a proto zněla mákně a občas kýčově.[20]

Texty písní Anajo napsal většinou Gottwald.[20] V rozhovoru z roku 2011 uvedl, že texty byly mnohostranné a obsahovaly něco pro ty, kteří se cítí dobře melancholičtí, i pro ty, kteří mají dobrou náladu.[16]

Členové kapely

  • Oliver Gottwald - zpěv, kytara
  • Michael Schmidt - basa, klávesy
  • Ingolf Nössner - bicí

Diskografie

Alba

  • Nah bei mir (Tapete Records / Indigo, říjen 2004)
  • Hallo, wer kennt hier eigentlich wen? (Tapete Records / Indigo, únor 2007)
  • Anajo und das Poporchester (Tapete Records / Indigo, listopad 2009)
  • Drei (Tapete Records / Indigo, únor 2011)

Rozšířené hry

  • Spätsommersonne (Tapete Records / Indigo, září 2006)

Nezadaní

  • „Ich hol dich hier raus“ (Tapete Records / Indigo, květen 2004)
  • „Monika Tanzband“ (Tapete Records / Indigo, duben 2005)
  • „Wenn du nur wüsstest“ (Tapete Records / Indigo, leden 2007)
  • „Hotelboy“ (Tapete Records / Indigo, 2007) - promo
  • „Jungs weinen nicht“ (Tapete Records / Indigo, říjen 2009)
  • „Mädchenmusik“ (Tapete Records / Indigo, listopad 2010)

Samostatně vydaná demo CD

  • Pop und die Welt (1999)
  • Geboren für die Stadt (2000)
  • Tanz Tanz Band (2002)
  • Vorhang auf (2003)

Ocenění

  • 2001: Vítěz augsburské soutěže Band des Jahres (Kapela roku)[26]
  • 2007: Bayrischer Musiklöwe (bavorský hudební lev) pro nejlepší bavorskou indickou kapelu[27]

Reference

  1. ^ A b C d "laut.de-Biographie - Anajo" (v němčině). laut.de. Vyvolány 20 April 2015.
  2. ^ A b Henze, Rainer. „Melancholische Jungens-Lyrik ohne Klischees.“ (v němčině). laut.de. 11. října 2004.
  3. ^ A b Schweinberger, Julia. „Ein schicker Zufall“ (v němčině). taz.de. 1. března 2011.
  4. ^ Volkmann, Linus. „Nah bei mir - Anajo“ Archivováno 27 dubna 2015 na Wayback Machine (v němčině). Intro. 20. září 2004.
  5. ^ A b „Anajo - rozhovor“ Archivováno 13. srpna 2011 v Wayback Machine (v němčině). soundmag.de. 11. prosince 2006.
  6. ^ „Anajo - Hallo, Wer Kennt Hier Eigentlich Wen? - Recenze“ Archivováno 26. července 2015 v Wayback Machine (v němčině). soundmag.de. Vyvolány 20 April 2015.
  7. ^ "Anajo - Spätsommersonne - recenze" Archivováno 30. září 2012 v Wayback Machine (v němčině). soundmag.de. Vyvolány 20 April 2015.
  8. ^ „Album - Anajo, Hallo, wer kennt hier eigentlich wen“ (v němčině). Officialcharts.de. GfK Entertainment. Vyvolány 20 April 2015.
  9. ^ „Anajo-Pop in Reinform live im Hôtel Concorde Berlin“ (v němčině). tip Berlín. 11. října 2011.
  10. ^ „Bundesvision Song Contest: Oomph! Schlägt Jan Delay“ (v němčině). SPIEGEL ONLINE. 10. února 2007.
  11. ^ „Single - Anajo & Suzie Kerstgens, Wenn du nur wüsstest“ (v němčině). Officialcharts.de. GfK Entertainment. Vyvolány 20 April 2015.
  12. ^ „Anajo - Anajo und das Poporchester - Recenze“ Archivováno 26. července 2015 v Wayback Machine (v němčině). soundmag.de. Vyvolány 20 April 2015.
  13. ^ Schuh, Michael. „Das Anajo Unplugged-Album, nur ohne MTV.“ (v němčině). laut.de. 7. ledna 2010.
  14. ^ Dorner, Christoph. „Akkordgeschrammel rychle ohne elektronische Spielereien.“ (v němčině). laut.de. 17. února 2011.
  15. ^ Reiter, Benedikt. "Anajo:" Wir wünschen uns nicht, als arrogante Wichser wie The Scorpions zu enden "" (v němčině). subtext.at. 24. května 2011.
  16. ^ A b Zißler, Miriam. „Anajo: Was der Sänger zum neuen Album sagt“ Archivováno 27 dubna 2015 na Wayback Machine (v němčině). Augsburger Allgemeine. 3. února 2011.
  17. ^ A b "Gelungener Neustart" (v němčině). Augsburger Allgemeine. 14. dubna 2015.
  18. ^ „ANAJO“ (v němčině). Oficiální web Anajo. Vyvolány 20 April 2015.
  19. ^ „Oliver Gottwald“ (v němčině). Webové stránky Badehaus Szimpla Musiksalon. 19. prosince 2014.
  20. ^ A b C „Wir dürfen poppig klingen und manchmal sogar kitschig.“ (v němčině). Planet Interview. 18. října 2007.
  21. ^ „Konzert: ANAJO im Knust“ (v němčině). Web 917xfm. 4. března 2011.
  22. ^ „Anajo: Mädchenmusik“ (v němčině). Web Goethe-Institut. Srpna 2011.
  23. ^ „ANAJO und das Pop-Orchester der Universität Augsburg ve Stuttgartu, Hamburku, Berlíně, Frankfurtu, Vídni, Basileji ...“ (v němčině). Web Informationsdienst Wissenschaft. 21. října 2008.
  24. ^ „Münchner Nächte“ (v němčině). Die Welt. 23. prosince 2014.
  25. ^ Beckschäfer, Andreas. „Oliver Gottwald (Anajo)“ (v němčině). CDstarts.de. 13. dubna 2007.
  26. ^ „Alle Gewinner seit dem Start 1986“ (v němčině). Web Band des Jahres. Vyvolány 20 April 2015.
  27. ^ "Popkomm Löwe für MainPop:" Die Welt trifft sich in Bayern "" (v němčině). MainPop. Vyvolány 20 April 2015.

externí odkazy